Psal se 6. prosinec 2004 a Jiří Welsch v dresu Bostonu při porážce od Golden State stanovil 24 body nové české maximum v NBA. Překonal tehdy Jiřího Zídka a jeho 21 bodů (listopad 1995 a výhra Charlotte nad Philadelphií).
By to nejlepší český večer v NBA na hodně dlouhou dobu.
„Čekal jsem, že ten rekord padne dřív,“ přemýšlí dnes Welsch o mezidobí, kdy on sám strávil ještě sezonu a půl v zámoří a poté ho do Ameriky následovali Jan Veselý s Tomášem Satoranským.
Právě šestadvacetiletý rozehrávač Washington Wizards bývalého kapitána českého národního týmu z čela historických tabulek vymazal.
„Nevěnoval jsem tomu takovou pozornost, ale když jsem si to ráno přečetl, tak tam bylo jedno procento a sakra, už nejsem rekordman a 99 procent, že mu to přeju. Navíc když se to podařilo právě Tomášovi,“ potěšilo Welsche. Oba hráče totiž pojí velké přátelství.
Současný hráč Pardubic změnu očekával a i tuto skutečnost bere sportovně. „Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Jediný, který vydrží na věky, je ten Jarmily Kratochvílové, ten žádná žena nepřekoná. Ostatní po nějaké době padnou,“ směje se při myšlence na atletický rekord na 800 metrů, který má v držení česká legenda.
Svého kamaráda Satoranského bedlivě za mořem sleduje. Stejně jako ostatní čeští fanoušci si i Welsch užívá jízdu, kterou za mořem v posledních dnech předvádí. Zkušený basketbalista pro to má jednoduché vysvětlení: „Nenazval bych to formou. Je to tou příležitostí, kterou dostal, a on jen ukazuje, co v něm je a čeho je schopný. Není to momentální vzplanutí, které zase pohasne.“
Bývalý hráč Golden State, Clevelandu, Bostonu či Milwaukee věří, že Satoranskému pohoda vydrží: „Pokud dostane příležitost, bude hrát dál dobře. Neříkám, že v každém zápase bude dávat 25 bodů. Podstatnější ale je, že s ním Washington hraje dobře a vyhrává. Tomáš po trpělivém čekání využil svou šanci skvěle.“
Rekordní zápas Tomáše Satoranského:
A co pokořiteli svého rekordu přeje od blízké budoucnosti?
„Hlavně aby ho nebolela hlava,“ poukazuje Welsch na Satoranského ošklivé zranění z konce zápasu s Chicagem, po kterém musel předčasně odstoupit.
„Ať se z toho rychle zotaví, aby si ten moment užíval. Před pár měsíci byl dole z toho, že sedí na konci lavičky. Vsadím se, že teď zažívá nejlepší momenty a to toho ve své kariéře už zažil hodně. Má důvěru trenérů a spoluhráčů a respekt od protihráčů. Když si vzpomenu z vlastní zkušenosti, jsou to skvělé chvíle. Tak ať mu vydrží co nejdéle,“ posílá vzkaz za oceán.
