Rok 2017 začal na svém maximu, 72. místě žebříčku. Jenže pak přišla krize.
Pět proher za sebou - a postupné hledání cesty zpět mezi elitu.
Pavlásek vyměnil trenéra, Michala Navrátila vystřídal Jan Sobota, který dříve koučoval třeba Jana Hájka. A z velkých scén turnajů ATP se musel vrátit do nižších challengerových pater.
„Udělal jsem krok zpátky, abych se rozehrál a vrátil se tam, kde jsem byl,“ řekl. Už si stihl připsat semifinále v Ostravě, Popradu, Poznani a nyní i v Praze poté, co v pohledném čtvrtfinále porazil Zdeňka Koláře 6:2, 7:6 (7:5).
„Hráli jsme spolu letos třetí vzájemný zápas. Občas spolu na turnajích trénujeme, známe se, vídáme se často,“ přibližoval Pavlásek. „Je to takové zpestření, když proti sobě nastoupíte, ale na psychiku je to trochu těžší.“
Právě dvacetiletý Kolář a dvaadvacetiletý Pavlásek bývají označováni za budoucnost českého tenisu. Oba v posledním roce vylétli, ovšem usadit se mezi elitou se jim zatím nedaří.
Pavlásek už tam nakoukl - a rád by se vrátil zpátky. Poznal, že zápasy na největších turnajích jsou úplně jiné, blyštivější; a pro něj zároveň o tolik složitější.
„Na ATP jste pro soupeře nic. Jen nějaký hráč, který je stý na světě,“ vypozoroval. Což je rozdíl proti challengerům, kde jeho jméno budí respekt. „Když vaši soupeři ví, že už jste něco odehrál a někde byl, tak vám občas tu šanci dají.“
Pavlásek přitom už prokázal, že se na vyšší úrovni neztratí. Na Roland Garros 2016 dokázal uhrát kolo, připsal si důležité výhry v Davis Cupu. „Ale udržení ve stovce závisí i na tom, jak jste silní v hlavě,“ míní rodák z Bílovce.
A sám přiznává, že v této oblasti teď trochu strádá. „Proto byla pro mě priorita jít na challengery a trochu tam to ztracené herní sebevědomí najít. Po dobrých výsledcích bych se chtěl vrátit tam, kde jsem byl začátkem roku,“ vysvětluje.
Momentálně je na žebříčku ATP číslem 127. Pokud cestu štvanickým podnikem dotáhne úspěšně až do konce, svému cíli se zase o něco přiblíží.
