„Věřím, že dokážeme víc než v minulých letech,“ nechce se 34letý Salon potácet na dně extraligy. Zatím na něm Ústí je, ale právě se Salonem přišla první výhra sezony. Víkendová domácí 3:2 nad Benátkami. Navrátilec, který hrával ve Francii či Lucembursku, patřil k tahounům.
Jaký byl comeback?
Zajímavý. Vlítnul jsem do toho jen po pár trénincích. Jsem rád, že to takhle dopadlo, že jsem si nic extra neudělal. Těšil jsem se, bavilo mě to. Těžký zápas rozhodla větší chuť po vítězství, náš tým bojoval za každého stavu, zato Benátky vypadaly docela odevzdaně.
Říkáte, že jste si nic extra neudělal. Takže něco menšího ano?
Bolístky jsou, přece jen to bylo pět setů, což je těžké vydržet po takové době nehraní. Ale to jsou věci, co se dají do kupy, bude dobře.
A co vaše záda, kvůli kterým jste dal kariéře sbohem?
S těmi mám potíže pořád, to je věc, která už nebude nikdy stoprocentní. Ale dal jsem se dohromady tak, že můžu hrát, dá se to.
Proč jste kývl na návrat?
Párkrát jsem byl s klukama na tréninku, protože v Ústí vedu juniory a kadety, a když jsem jim něco ukazoval, už to nebylo ono. Chtěl jsem zůstat ve fyzické formě, aby to, co předvádím, stálo za to. Požádal jsem tedy, jestli můžu na nějaké tréninky s áčkem. Po čtyřech jednotkách přišli trenér (Brom) a generální manažer (Přikryl), jestli bych nechtěl znovu hrát, zkusit to.
Jak jste reagoval?
Říkal jsem si, že když na tréninky chodím, nemusel by být zápas přítěž. Měl jsem chuť do volejbalu, takže jsem souhlasil, že to zkusíme a uvidíme. Když to nepůjde, nic se nestane, udělali jsme maximum.
Přemlouvali vás dlouho?
Nemuseli. Dva dny jsem si vzal na rozmyšlenou, ale to už jsem tak nějak věděl, že do toho půjdu. Uvidíme, jak se mi bude dařit. Trénování mládeže se vzdát nechci, baví mě to. Když vidím u kluků posun, je to hezké. Vypadá to, že do konce roku skloubím jejich i naše zápasy. Představa je, že dojedu v Ústí celou sezonu, když to zvládnu zdravotně.
A co zaměstnání?
Volejbal byl spíš přivýdělek. A vedení mládeže něco, co by mě u něj udrželo. Když jsem se mu tak dlouho věnoval, chci předat své zkušenosti dál. Jinak budu chodit do práce pořád, jsem systémový integrátor v jedné firmě, s áčkem jsem se domluvil na dvou třech trénincích týdně. Víc bych nezvládal, po takové době nicnedělání je to náročné.
Jak silný tým je v Ústí?
Vidím, že jsou tady kluci, co chtějí volejbal hrát, které to baví. Co jsem si stihl všimnout, je to zlepšení oproti minulým rokům. Perspektivu mužstvo má. Záleží, jak se chytneme psychicky. To je teď nejdůležitější. První výhra nás snad nakopla. Fyzicky jsou na tom kluci pod trenérem Bromem výborně. Jen nesmíme dělat laciné chyby a musíme udržet koncentraci celý zápas.
Co ještě zlepšit?
Zapracovat na příjmu, jak já osobně, tak všichni ostatní. Když si budeme dobře přihrávat, jsme na tom útočně tak dobře, že se nemusíme bát nikoho. A musíme vylepšit servis.
