Každý den biatlonistů začíná vlastně už večer, na týmové poradě. Tady se určuje, jak má následujících 24 hodin vypadat.
Úterní porada je speciální. Reprezentační parta se schází pohromadě po devítidenním odloučení, kdy se rozjela ze Světového poháru v Anterselvě. Největší hvězdy se připravovaly ve svém domácím prostředí. Zato Michal Krčmář, Jitka Landová a Eva Puskarčíková startovali na univerziádě na Slovensku. Obě ženy nebyly doma už od začátku ledna!
Gabriela Soukalová přijíždí na sraz o dvě hodiny později. „A výmluva na dé jedničku se nepřijímá, já po ní jel taky,“ reaguje kouč Marek Lejsek.
Odůvodněním záseku je tudíž přítel, s nímž se těžce loučila. „Na čtvrteční tiskovku jsme Gabče pro jistotu nahlásili čas o hodinu dřív,“ směje se šéftrenér Ondřej Rybář.
Týmová porada se koná od osmi večer a Rybář při ní letos poprvé vyhlašuje speciální pravidla karantény, která naposledy uplatnil před olympiádou v Soči. Stručně řečeno: ohlídat reprezentanty, ať se drží dál od shluků lidí. „Zájem o ně je v Novém Městě veliký, ale sezona je ještě dlouhá. Nechci, aby něco chytli.“
Z téhož důvodu bydlí duo Moravec-Krčmář výjimečně odděleně, neboť Krčmář doléčuje rýmu. Jinak je obsazení pokojů stabilní:
Šlesingr-Soukup,
Vítková-Puskarčíková,
Soukalová-Landová.
Čeká se jen na poslední dva členy novoměstského týmu Tomáše Krupčíka a Barboru Tomešovou, pospíchající sem z evropského mistrovství v Otepää.
V novoměstském penzionu Vrchovina našli reprezentanti ideální zázemí už při Světovém poháru 2012, od té doby se stali pravidelnými hosty. V ubytovací části jsou zcela sami, i restauraci mají vlastní, oddělenou od té pro běžné strávníky.
Na půlhodinovou večerní poradu se závodníky hned navazuje další, trenérská. Co kdo ohlídá, co kdo zařídí. Sedmnáctičlenný realizační tým je na domácí půdě luxusem, při zahraničních Světových pohárech čítá většinou jen 10 až 12 osob. Tady přibyli například Ján Ilavský na rozbor videa, Jan Matouš, který vypomůže na trati či u počítače, a také lékař Vladimír Dobeš.
Šéf penzionu Aleš Hrstka, lídr místní bowlingové ligy, nechal v objektu zbudovat též čtyři bowlingové dráhy, a tak si to servismani rozdávají o úklid buňky. Sportovci hrají karty. Michal Šlesingr, řečený Boušek, právě slaví 32. narozeniny a naláká parťáky na „Bang!“, karetní hru na střelecké motivy. „Je nezáživná,“ ohodnotí ji Veronika Vítková.
ČAS ODDYCHU. Čeští biatlonisté při oslavě narozenin Michala Šlesingra (vpravo) a karetní hra Bang!
Po první rundě chtějí ostatní končit. „Ne ne, mě to baví,“ oponuje mistr karbaník Šlesingr. Nechají se tedy umluvit. Jak říká Eva Puskarčíková: „Když má ty narozky, ať má radost...“
Mezitím jsou v permanenci masérka Irena Česneková a fyzioterapeut Roman Karpíšek. „Irča je ta jemnější, Roman je tvrďák,“ srovnává s nadsázkou Rybář a vtipkuje: „Boušek kulhal do schodů. Simuluje bolest kolene.“
Karpíšek koleno prohmatá, ultrazvukem ho prověří a oznámí: „Je jen natažené, bude zase rychle v pohodě.“
Šlesingrovi se uleví: „To jsem šťastnej jak beruška.“
Gabriela Soukalová po návštěvě fyzioterapeuta sděluje: „Rozmasakroval mě.“ Veronika Vítková se smíchem přitaká: „Jo, huntovali nás.“
Večerka pevně stanovena není. „Jsou všichni rozumní, dospělí lidé. Mezi desátou a jedenáctou zalezou do postele,“ říká šéftrenér.
Snídaně? Společenská záležitost
Ve středu je ranním ptáčetem Ondřej Moravec, vstává o půl sedmé. „Viděli jste ten velkej měsíc? Při takovým měsíci nemůžu spát. Na mě to působí.“
Část týmu si hned po probuzení zakluše kolem hotelu. „Já tentokrát až večer,“ povídá Soukalová. Snídaně se podává o osmé. Švédský stůl včetně kaše či volských ok.
„Snídaně je pro nás kultura. Posedíme i hodinku,“ povídá Krčmář. Servismani ne, ti už na devátou vyrážejí do buněk.
V BUŇCE. Druhý zleva Jaroslav Soukup, uprostřed Ondřej Rybář, vpravo Ondřej Moravec a Michal Šlesingr.
MODRÁ OBLOHA A IDEÁLNÍ SNÍH. Česká reprezentace během tréninku v Novém Městě na Moravě
NA STŘEŠE. Trenéři Rybář a Lejsek a fyzioterapeut Karpíšek pozorují novoměstský areál shora.
Mužskému týmu naordinoval kouč Lejsek od 10 do 11 hodin projetí po trati. „Takový nedobrovolně dobrovolný trénink,“ konstatují biatlonisté. Ženy si dopoledne v 1. patře penzionu nejprve v salonku zacvičí a zaposilují, než se i ony vydají do areálu.
Moravec a spol. se odtud vracejí na lehký oběd. Menu: nudlová polévka, rizoto se zeleninou, džus.
„To Danilo si tu každý den dává tatarák,“ prozrazují choutky hlavního servismana Danila Müllera.
„Kdysi jsem si i já tatarák občas dopřál, ale teď omezuju maso,“ říká Šlesingr. „Cítím se tak líp.“
„Jenže vypadáš potom hůř,“ dobírá si ho Krčmář.
„Ty jsi ještě mladej, ty tomu nerozumíš,“ odbude ho nejstarší závodník v týmu. A jak podotýká Rybář: „Podstatné je, že tomu Boušek věří.“
Celou minulou zimu trápily Šlesingra nemoci. Ani letos není nejzdravější. „Pořád chrchlá,“ říká Rybář. „Už se sžil s vědomím, že to během zimy lepší nebude. Po sezoně uvažuje o operaci nosní přepážky.“
Trenérské duo Rybář - Lejsek se nakrmí přímo v areálu a s fyzioterapeutem Karpíškem vylezou na okraj střechy zdejší administrativní budovy. Tady předvedou kotoul vzad a Petr Slavík, obstarávající propagaci týmu, to vše natáčí na facebookové stránky reprezentace. ¨
„Vymýšlíme zábavu pro fanoušky, abychom se jim tak odvděčili za jejich velkou přízeň,“ říká šéftrenér.
Šéf servismanů: Někdy platí, že míň je víc
Ženy mají od půl jedné na programu oficiální trénink. Nejdřív rozjetí, pak 30 ran nástřelu a 10 minut zapracování. „Což znamená krátké okruhy kolem střelnice a postupně ležka, ležka, stojka, stojka. Plus dalších 5 minut běhu, aby se dostaly do dobré intenzity,“ vysvětluje na střelnici kouč Zdeněk Vítek.
Následuje série čtyř delších kol, z nichž každé druhé jedou na anaerobním prahu, tedy velmi blízko k závodnímu tempu. Mezitím vždy střelba.
Soukalová pálí ležku za dvě.
„Neměla ještě chycený vítr,“ prohodí Vítek. Pokračují silovým tréninkem s dalšími čtyřmi položkami. Ta poslední vstoje je v podání Soukalové dokonalá.
„Gábi, tu stojku můžeš střílet klidně i na ležákové terče,“ chválí ji Vítek.
„Možná tak v tréninku. V závodě ne,“ reaguje Soukalová. Asistent kouče Jiří Holubec jí spočte denní úspěšnost: celkem 12 položek, tedy 60 ran, z toho 5 jí letělo mimo terče.
„Dost strašný,“ není spokojená. A na vině jsou... mimozemšťané. Ukazuje ke stavu číslo tři a směje se: „Tady totiž je bermudský trojúhelník, víte? Vystřelíte, myslíte si, že jste zasáhli, ale ta rána někam zmizí.“
„Já jím dám bermudský trojuhelník,“ směje se Rybář, když o tom uslyší.
NA TRÉNINKU. Gabriela Soukalová a úprava výstroje.
KOUČ. Šéftrenér českých biatlonistů Ondřej Rybář.
JEDNIČKA. Veronika Vítková, současný lídr týmu.
Ještě závěrečných 20 minut vyjetí a rychle do buněk. „Už docela mrznu,“ přiznává Vítková.
V hájemství servismanů německý šéf české party Danilo Müller vypočte: „Dnes testujeme 50 párů lyží. I ve čtyřech všechno zvládáme. Někdy platí, že míň je víc. Norové měli na olympiádě patnáct servismanů a viděli jste? Stejně tam vyrobili velké chyby.“
Teploměr v areálu ukazuje minus čtyři. „Podklad na trati je dobrý, když nebude padat,“ soudí Müller. Jako naschvál se v 15.30, kdy začíná oficiální trénink mužů, spustí drobné chumelení. „To asi aby ta trať nebyla moc rychlá,“ glosuje Krčmář.
Šéftrenér: Jarda Soukup? Je to o psychice
Rybář při nástřelu chválí: „Ondro, moc hezký stoják. Boušku, ležka fakt super.“ Naopak olympijský medailista Jaroslav Soukup se stojkou v posledních týdnech usilovně bojuje. „Dej mi pušku,“ vyžádá si trenér a s klíčem cosi kutí. „Posunul jsem mu patku, trochu upravujeme polohu,“ vysvětlí a podá malorážku zpět svěřenci. Pak poznamená: „Je to o psychice. Jarda při stojce potřebuje zase si začít věřit.“
Po tréninku následuje ve středu klasický program: večeře, porada, masáže a fyzioterapie, pokec před usnutím.
Čtvrteční trénink už je mírnější. „Ubereme. Nemůžeme to hrotit,“ říká kouč žen Vítek. Namísto středeční půldruhé hodiny na trati si tentokrát vystačí s hodinkou. „Závodíme pak tři dny v kuse. Tak aby holky vydržely.“ Naopak pro servismany nastává ve čtvrtek pohotovost. „Testování den před závodem v hodinu startu je vždycky hodně důležité,“ ujistí Müller.
Jen ta předpověď, která hrozí na páteční smíšenou štafetu větrem až 15 metrů za sekundu, kdyby se nevyplnila...
