Rozporuplným dojmům se Helena Štěrbová neubrání, když má hodnotit vystoupení celého českého týmu na mistrovství světa v Srbsku i své vlastní výkony.
"Za rok od mistrovství Evropy jsme udělaly další kus práce, naše očekávání proto byly větší a přišlo zklamání, že ani to ještě nestačilo, abychom se začlenily mezi nejlepší týmy," přiznává pětadvacetiletá opora házenkářské reprezentace původem z Uherského Hradiště hrající od léta za francouzský Toulon.
Věřily jste, že na světovém šampionátu, kam české házenkářky pronikly po dlouhých deseti letech, se dostanete dál než do osmifinále?
Když jsme odjížděly, chtěly jsme vyhrát aspoň o jeden zápas víc, než se nám nakonec podařilo, porazit některý ze silných evropských soupeřů. Hodně nás namotivovalo, jak nám okolí věřilo, taky čerstvá výhra v Polsku. Jely jsme tam v jiné pozici než loni na mistrovství Evropy. Postoupily jsme do osmifinále, čímž jsme splnily cíl a s větším odstupem to budeme všichni vnímat jako velký úspěch. Ale teď cítíme i zklamání z toho, že se nám nepodařilo udělat jeden krok dopředu. Cenné ale je i zjištění, jak moc ještě musíme přidat.
Chyběla vám jedna výhra v základní skupině, díky které byste se v osmifinále vyhnuly obhájkyním titulu z Norska?
Ano. Tím, že jsme nedokázaly porazit Maďarky, Němky a hlavně Rumunky, jsme pak dostaly nejhoršího možného soupeře. Přes rozjeté Norky jsme nebyly schopné postoupit.
Přes Španělky nebo Polky byste přešly?
Těžko říct. Je jednoznačné, že jsme neměly optimální zdravotní stav a ani herní formu, což spolu souvisí. V takové situaci bychom asi měly velké problémy i s nimi. Ale odvážely bychom si snad přijatelnější závěrečný výsledek než prohru o deset.
Jak se zdravotní potíže na hře týmu projevily?
Hodně to bylo poznat v obraně. Bára Raníková za náma v bráně dost trpěla, i statistiky ukazují, že na straně své bolavé nohy víceméně nic nechytla, protože jí to noha nedovolila. Byly jsme zvyklé, že nám dávala jistotu, ale teď to vzhledem k jejímu stavu nebylo možné. Stejně důležitá pro obranu je i Peťa Vítková, která ale naplno nastoupila až od třetího zápasu a měla pak problémy s krkem. A zdravotních potíží v týmu bylo víc.
Jak hodnotíte svůj výkon?
Nebyla jsem spokojená. Jedním z důležitých rozdílů mezi námi a soupeřkami byl, že ony měly střelecké spojky, které dokázaly ve chvílích, kdy se nedařilo, vystřelit z dálky a gólem tým nastartovat. Tak disponovanou spojku jsme neměly ani jednu. Zároveň nám nefungovala ani obrana a já v ní většinou hraju uprostřed. Mohlo to být ode mě lepší, ale mám čisté svědomí v tom, že jsem odvedla maximum. Do každého zápasu jsem šla s tím, že už se na mistrovství světa možná nikdy nedostanu, a šampionát jsem si užila, byť s kritickým pohledem ke svému výkonu.
Jakou má reprezentace před sebou budoucnost?
Pokud tým zůstane pohromadě včetně trenéra Bašného a třeba některé další hráčky odejdou sbírat zkušenosti do zahraničí, což je opravdu k nezaplacení, může se nám třeba jednou podařit projít na mistrovství ještě o krok dál. Je k tomu ale potřeba udělat ještě velké množství práce.
Jak prožijete Vánoce?
Konečně jsem zase doma v Hradišti, takže budu navštěvovat kamarády, rodinu, v neděli mi navíc přiletí z Francie přítel (házenkář Miroslav Jurka ze Zubří hrající za Saint-Raphaël). A díky tomu, že nakonec mezi svátky nemusím do Toulonu na přípravný turnaj, si po hodně dlouhé době užiju opravdové volno. Nebude to ale jen válení u cukroví, musím na sobě taky zapracovat podle individuálního plánu, protože 2. ledna máme ve Francii první trénink a hned o dva dny později hrajeme těžký pohárový zápas.
Chyběla nám forma, uvědomuje si kouč BašnýNa obrovský vzestup ženské házené v Česku upozorňuje po osmifinále na mistrovství světa kouč české reprezentace Jan Bašný. "Že se loni dostaneme na mistrovství Evropy a letos na svět, to by ještě před třemi lety bylo považované za hodně namistrované prohlášení," připomíná Bašný, který vyrostl ve Zlíně, že ženská házená zažila v republice dlouhé slabé období. "Česká reprezentace by se nezvedla, pokud by nepřišel i vzestup klubů. Tam udělali dost kvalitní práce, vyrostly dva nové kluby v Mostu a Porubě, hráčky pro reprezentaci dodávají i další týmy jako Slavia, Zlín, Olomouc nebo Písek," upozorňuje kouč. Na samotném šampionátu byl spokojený s tím, že se jeho tým dostal do osmifinále. "Na postup jsme měli nejtěžší základní skupinu," tvrdí Bašný. Zároveň přiznává, že chtěl s týmem dosáhnout na lepší výsledky než loni při evropském šampionátu, kde ze šesti utkání porazil pouze Ukrajinu. Na mistrovství světa však Česko zvítězilo jen nad Tuniskem a slabou Austrálií, konfrontace s evropskými týmy z Maďarska, Německa, Rumunska a Norska však vyzněla jasně pro renomovanější soupeře. "Mám smíšené pocity, protože jsme chtěly uhrát něco navíc," poznamenal Bašný. "Sehráli jsme kvalitní zápasy, ale nestačilo to. Někdy jsme měli v zápase hluchá místa, jindy nám nefungovala obrana nebo jsme neproměňovali šance. Pokaždé nás potkalo něco." V realizačním týmu i mezi hráčkami tak podle něj panovalo určité zklamání. "Konečný výsledek ale má objektivní příčiny. Oproti soupeřům bohužel nemůžeme vybírat z desítek hráček. A myslím, že jsem měl na mistrovství nejsilnější možný tým. Zároveň ale ne všechny hráčky bohužel byly v optimální formě, provázelo je taky množství zranění," povzdechl si trenér Bašný. "Věřil jsem, že i tak se podaří formu načasovat co nejlépe, ale nevyšlo to," dodal. Na Korsice, kde s rodinou žije a trénuje mužský klub v Ajacciu, bude nyní kouč spřádat plány pro reprezentační budoucnost. "V týmu je při vhodném doplnění potenciál, i když je potřeba si přiznat, že oproti konkurenci už družstvo není nejmladší. Jestli jeho vrchol zatím nepřišel, měl by přijít co nejdřív," zdůraznil. "Teď už se musí pokusit prorazit do špičky na mistrovství Evropy. Hrát s ní vyrovnané zápasy je jedna věc, ale porážet je ještě těžší." |
