Nedávno jedenadvacetiletý Španěl skončil v kvalifikaci na osmnáctém místě. Nepostoupil ani do druhé fáze boje o místa na valencijském roštu.
"Soustředili jsme se na závodní nastavení auta, a to se nám nakonec vyplatilo. Chtěl bych poděkovat všem našim inženýrům, jak to dokonale zvládli. Vůz jel výborně," vysvětloval Alguersuari, proč v Grand Prix bez problémů stačil například jezdcům Renaultu. Mezi závodem a kvalifikací totiž týmy nesmějí měnit nastavení vozu. A tým Toro Rosso se vyladěním na jízdu na jedno kolo vůbec nezabýval.
"V kvalifikaci to bylo skutečné trápení, auto vůbec nedrželo. Ale v závodě se to rychle změnilo. Myslím, že jsem už konečně přišel na to, jak si počínat, abych byl vždy dost rychlý. Poprvé v sezoně jsem byl s autem opravdu spokojen," popisoval přešťastný Alguersuari, který bodoval podruhé za sebou.
Hlavním důvodem, proč Jaime poskočil o deset míst vpřed, však byla strategie. Taktici týmu Toro Rosso se rozhodli, že Alguarsuariho povolají do boxů pouze dvakrát, zatímco všichni ostatní jezdci na bodech měnili pneumatiky třikrát. Byl to risk a jednu chvíli se kolem pomalého Španěla na ojetých gumách proháněli soupeři jako na běžícím pásu. Ale vyplatilo se, pár kol před cílem bylo jasné, že si jede pro body.
"Celý závod jsem jel rychle. Auto nemělo žádné výpadky, takhle by to mělo vypadat každý víkend," pochvaloval si jezdec.
Zcela v jiné situaci byl po závodě jeho týmový kolega Sebastian Buemi. Startoval z lepší příčky, ale skončil třináctý. Tři místa za body a šest za týmovým kolegou.
"Nešlo to. Strašně rychle mi odcházely pneumatiky. Bylo to beznadějné, časy na kolo šly dolů tak rychle, že jsem nemohl na posun dopředu někam k desítce ani pomýšlet," vysvětloval vytáhlý Švýcar, proč tentokrát tolik zaostával.