Nechyběla ani prezentace domácích zvířat, a to včetně holubů, kterými bylo Chebsko kdysi vyhlášené. Hned v síni na návštěvníky čekalo překvapení. Předení vlny a pletení chebských punčoch. V současnosti už se jedná o téměř zapomenutá řemesla.
„K pletení chebských punčoch jsem se dostala před několika lety, když si vedení města Loket pořídilo tradiční kroje. Jenže nikdo nevěděl, jak se tehdy punčochy a podkolenky pletly,“ popisuje své umění Dana Chlupová z Lokte. „Na úřadě ale měli panenku v kroji, tak mi přinesli její podkolenky a já jsem studovala, jak jsou vlastně upletené.
Kolovrátek patřil k výbavě
A Dana Chlupová to zkoušela tak dlouho, až se jí dílo podařilo. Při povídání se její ruce ani na chvíli nezastavili, stále je měla v pohybu. „V Čechách už nikdo nevěděl, jak se správně chebské punčochy pletou. „Po několika letech jsem v jedné knize našla starý návod a zjistila jsem, že to mám skoro stejně,“ dodala Chlupová.
Hned vedle seděly dvě ženy, matka s dcerou, a předváděly předení vlny. „Na venkově si vždy dívka přinášela do manželství výbavu. A její součástí byl i kolovrátek. S ním ji naučila pracovat matka, tak to tehdy fungovalo,“ říká matka Marie Balátová a její dcera Marie Špicelová jen přikyvuje a ukazuje, co se od matky naučila.
Nejdříve ovce, pak předení
Také čtvrtá žena v síni se nezastavila. Na Dožínky přijela sice z Ostravska, ale vrátila se vlastně domů, do rodného Milíkova. „Kolovrátek, tak ten je hodně starý, byla to jen ozdoba. Později jsem si ho odvezla, a slíbila, že se s ním naučím příst vlnu,“ uvedla Jaroslava Návratová. Pobízela návštěvníky, aby se ptali, co je zajímá, nabízela i možnost si to i vyzkoušet.
A kolovrátek v novém domově dlouho nezahálel. Návratovi nevěděli, co se senem, které každý rok na svém svažitém pozemku usušili. A tak se pustili do chovu ovcí. „Máme jich šest. Já jsem se musela naučit, jak ovce ostříhat, vlnu vyčistit, připravit k předení a nakonec i jak příst. Informace jsem hledala, kde se dalo,“ vzpomíná paní Jaroslava.
Celý statek je expozicí
Připravit vlnu a uplést z ní teplé ponožky na zimu trvá zhruba 20 hodin, svetr pak zabere až 50 hodin práce, velký pléd trvá klidně 80 hodin. Jaroslava Návratová ale neplete jen z ovčí vlny, zpracovala i vyčesané psí chlupy. „Je to úplně stejné jako ovčí vlna, jen to smrdí po mokrém psovi,“ zasmála se.
Hrázděný statek v Milíkově je expozičním objektem chebského muzea. Karlovarský kraj ho odkoupil v roce 2008 a postupně opravil. Areál statku nabízí pohled do života zemědělské usedlosti na Chebsku koncem 19. a v první třetině 20. století. Proměnou prošel i okolní pozemek. Byly vysazeny nové stromy a keře. Za stodolou návštěvníci najdou dvě políčka.
