Fantastickou dřevostavbu si rodina postavila svépomocí. Je to paráda

Dřevostavba Moniky a Michala má ve svém příběhu hned několik zajímavostí. Je postavena jako jedna z prvních realizací mladé architektky, bez hypotéky, na rodinném pozemku, který se zprvu zdál nevhodný. Dnes je pro majitele luxusním hotelem se skvělým zázemím pro život i práci z domova.

Formát budoucího domu ve velké míře určily předchozí zkušenosti Moniky a Michala. „Vždycky jsme věděli, že chceme nový a moderní rodinný dům. Oba totiž máme zkušenost od rodičů s náročným procesem rekonstrukce starého zděného objektu, kde se úpravy táhnou roky. Věděli jsme, že chceme moderní stavbu rozumné velikosti.

Společná zkušenost z bydlení v bytě také pomohla vyjasnit, jaký formát bude mladým manželům vyhovovat nejvíce. „Věděli jsme, že do budoucna bude byt pro rodinu s dětmi malý a že nejsme bytové typy. Potřebujeme být hodně venku, takže dům je pro nás ideální.“

Následovalo téměř dvouleté období hledání perfektního pozemku. „Projezdili jsme křížem krážem nejbližší okolí a hledali ideální místo“, vypráví Monika s Michalem. „Vždy, když jsme našli parcelu, která se mu blížila, objevil se nějaký zádrhel. Po roce a půl hledání jsme zjistili, že ideální místo prostě neexistuje a že si jej musíme vytvořit sami. Skončili jsme na rodovém pozemku, který zpočátku vypadal úplně nezajímavě. Nechali jsme si vrátit pozemky z družstva a ze tří hektarů sousedního pole jsme udělali louku a sad.“

V reakci na životní zkušenost chtěli stavebníci dům spíše menší, ekologický, přízemní, do velké míry soběstačný a ideálně ne zděný. „Počítali jsme tehdy s rodinnou jednotkou dva dospělí a jedno dítě a neměli úplně jasnou představu o tom, jaké nároky budou na prostor během života s dětmi. Od té doby se situace změnila a dnes se dvěma dětmi bychom dům volili trošku větší.“

Architektka Jana budoucí místo pro dům i Moniku s Michalem velmi dobře znala. Jako Michalova sestřenice tu totiž také trávila dětství u dědečka. „Jsme dobří přátelé, a když Jana dokončovala studia architektury, požádali jsme ji o návrh domu. Toto místo navštěvovala od malička a byla tedy schopná se na něj dobře nacítit. Vybrat si někoho, kdo znal nás i toto místo, považujeme za skvělou volbu.“

Stavby vlastními silami

Dům investoři realizovali svépomocně. Do své kompetence si vzali dokonce i zpracování konstrukčního dřeva. Nechali si na pozemek navézt klády z lokálních zdrojů, objednali pilu a podle projektu nařezali jednotlivé prvky.

Jak ale říkají Michal s Monikou: „Dnes už bychom do svépomocné výstavby nešli. Tehdy se ekonomicky vyplatila, dnes však vyděláme někde jinde rychleji a víc, než bychom tady ušetřili, tudíž to nemá smysl. Ovšem organizaci stavby bychom si znovu zajistili sami a veškerou péči o zahradu si také vždy rádi ponecháme na svých bedrech, protože nás zkrátka baví.“

Také v otázce financování se stavebníci spolehli sami na sebe: „Raději jsme zvolili menší stavbu bez zadlužení než větší na hypotéku. Posléze jsme zvyšovali kvalitu bydlení vybavením a investovali do kvality interiéru a okolí domu. Každý rok jsme našetřili a udělali další část.“

Práce z domu jako standard

Už když Michal s Monikou stavěli, pracovali z domova, takže se zázemím (samostatnou pracovnou) počítali. „Kdybychom stavěli znovu, více bychom ji oddělili od centrálního obytného prostoru, možná i opatřili samostatným vchodem. Přece jen někdy potřebujete mít formální jednání nebo jednoduše mít větší odstup od rodinného ševelení.“

Dnes uvažují o stavbě samostatného domku pro tyto účely, který by mohl být propojen i se saunou. Kromě toho tu ale mají všechno, co potřebují ke spokojenosti.

Technické parametry:

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 135 m²
• Užitná plocha: 102 m²
• Konstrukční systém: rámová dřevostavba two by four difuzně uzavřená
• Teplo a větrání: větrání přirozeně okny, primární vytápění – akumulační krbová vložka ve středu domu s přirozeným prouděním vzduchu (bez rozvodů), sekundární infrapanely na stropě
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,14
• Projekt: 2011, Ing. arch. Jana Dedecius Martochová
• Realizace: 2013, svépomocí
• Skladba stěny: modřínové palubky, tl. 25 mm, dřevěné latě 30 mm / vzduchová mezera, dřevěné kontralatě tl. 30 mm, hranol příčný 60/60 mm, minerální izolace ROCKWOOL 60 mm, OSB deska 18 mm, difuzní folie, hranol 60/180 mm, minerální izolace ROCKWOOL tl. 180 mm, parozábrana, nevětraná vzduchová mezera + rošt z latí 60/40 mm, ekopanel tl. 40 mm
• Celková tloušťka stěny: 405 mm

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Jiří Ernest