V roce 1997 se nám naskytla příležitost koupit polovinu bytového domu od Městského bytového podniku. Byl to dům, ve kterém vyrůstal můj muž a kde dosud žila jeho rodina.
Šlo o dům postavený kolem roku 1936 z plných cihel o síle 45 centimetrů a původně byl určen pro úředníky, kteří pracovali v nedaleké textilní továrně. Celý dům má čtyři bytové jednotky o velikosti 2+1 a každá má svůj vchod.
Z jednoho bytu se odstěhoval nájemník a my se mohli pustit do oprav. Rozhodli jsme se, že prázdný byt opravíme s tím, že se tam pak přestěhují mužovi rodiče a my pak budeme pokračovat s opravou bytu v prvním patře. Zároveň jsme chtěli udělat obytnou i půdu.
Místo domu rovnou bytovka |
Začali jsme s podřezáním domu, neboť kvůli spodní vodě a kamennému základu vlhly místnosti.
Na tepelnou izolaci podlah jsme použili polystyrén o síle pět centimetrů. Dále následovala oprava staré eternitové střechy, kterou již zatékalo.
Na radu statika jsme museli zpevnit vazbu trámů, neboť původní vlastník vyřezal trámy, které byly ve středu domu a rozdělovaly ho tak na dvě části. Ty nahradila protipožární zeď.
Dále proběhla rekonstrukce vodovodní přípojky, která byla ještě z olova, a kanalizační přípojky, která byla svedena do septiku a betonovými trubkami do veřejné kanalizace.
Druhou půlku domu jsme koupili v dražbě
V roce 1999 nás zaskočila informace o prodeji druhé poloviny domu, která byla plně obsazena nájemníky. Prodej měl být proveden formou dražby. O dům se začali zajímat pochybní investoři, kteří by nebyli ideálními sousedy. Rozhodli jsme se, že půjdeme do dražby. Ta proběhla dobře a my se stali majiteli i druhé poloviny domu.
V následujících letech se postupně odstěhovali všichni nájemníci. Konečně jsme se mohli pustit do stavebních úprav. Původně jsme chtěli byty dát pouze do stavu, ve kterém by je šlo dál pronajímat, a získané prostředky bychom použili na další opravy domu. Začali jsme opět podřezáním, ale další problémy nás odradily.
K přestavbě jsme si vybrali byt v přízemí v druhé polovině domu, v němž jsme se rozhodli i bydlet. Vrhli jsme se na podlahy, vodovodní a kanalizační přípojky a elektroinstalaci.
Do domu se majitelé stěhovali po deseti letech práce.
V bytě se topilo v každé místnosti kamny na pevná paliva a my raději chtěli plynové topení. Přípojku jsme kopali na konci října. Bydlíme v oblasti, kde je vysoká hladina spodní vody, takže to nebylo jednoduché.
Vybourali jsme příčku mezi kuchyní a obývákem a nahradili ji ocelovými traverzami a podložili ocelovým sloupem. Dále snížili a zateplili strop. Je na závěsu, ke kterému je přišroubován sádrokarton. Tak jsme se dostali na čistou obytnou výšku 2,70 metru. Také jsme museli vybourat a vyvložkovat komín, neboť kromě plynového topení jsme chtěli používat i krbová kamna.
Dřevěná okna jsme nahradili plastovými a v obývací kuchyni jsme udělali vstup na zahradu balkonovými dveřmi. Zde jsme postavili terasu o velikosti 4 × 6 metrů. Před postavením terasy jsme museli vyřešit i odvod svodových trubek do kanalizace a s dodavatelem elektřiny přeložení kabelů.
Většinu stavebních úprav jsme provedli svépomocí a věřte, že to není žádná legrace. V bytě v prvním patře jsme vybourali dřevěné podlahy, kde jako izolace byla škvára, které v bývalé teplárně u textilky bylo vždycky dost. Po vyklizení kuchyně, obýváku a ložnice jsme v rukou odnosili celou tatru škváry.
Do vzniklého mezistropního prostoru jsme nechali nafoukat tepelnou izolaci o síle 25 centimetrů, abychom ušetřili na nákladech na vytápění našeho bytu. V loňském roce jsme také udělali novou střechu na druhé polovině domu. Střecha nás kompletně vyšla na 300 tisíc.
Psal se rok 2007 a my jsme se mohli konečně po 10 letech nastěhovat. Staršímu synovi bylo 18 a mladšímu 15 let.
Nová střecha nakonec majitele stála 300 tisíc.
Manžel má do konce života co dělat
Největší problém máme se severní stranou, kde je koupelna a příslušenství. Je to totiž přístavba z plných cihel šířky 30 centimetrů a touto stěnou nám utíká nejvíce tepla. Rádi bychom vybudovali i zastřešení nad terasou, ale dokud nebude zateplená fasáda, nemá význam do úpravy terasy investovat.
Celý byt vytápíme plynovým topením a o tepelnou pohodu se starají krbová kamna. Náklady na topení jsou zhruba ve výši 16 tisíc korun na byt plus zhruba pět metrů krychlových dřeva do krbových kamen.
Pokud bychom zateplovali celý dům nebo jen část, čeká nás navíc ještě výměna zbývajících oken z neobydleného prvního poschodí našeho domu. Nyní nám opravy váznou, neboť obě děti studují, a finanční prostředky tak jdou tímto směrem.
Přiznám se, že když jsme kupovali dům, tak jsem si nepředstavovala, že se do něj budu stěhovat až po deseti letech. Nyní pokud ušetříme nějaké finanční prostředky, rádi bychom pokračovali v opravách. Kromě fasády nás čeká oprava i zbývajících dvou bytů. Můj muž tvrdí, že do konce života má co dělat. Já mu to po těchto zkušenostech již věřím.
Podmínky soutěže o zateplení domuPřihlásit se do soutěže bylo možné do 13. října 2012. Soutěžní příspěvky budeme zveřejňovat do 30. listopadu 2012. Upozornění: Příspěvky s nekvalitními fotografiemi či neúplnými podklady nemohou být zveřejněny, redakce si vyhrazuje i právo na výběr příspěvků k zařazení. Projekty, které postoupí do finále, budou hodnoceny zejména na základě těchto kritérií: • architektonické řešení a estetický dojem Bližší podmínky soutěže naleznete ZDE.  Harmonogram soutěže:
Všech 12 finalistů získá slevu na nákup fasádní i střešní ekologické minerální izolace od společnosti Knauf Insulation ve výši 40 procent. Výhru bude možné uplatnit do 31. května 2013.
Získejte okamžitou slevu! Nyní máte také možnost okamžitě získat slevu 40 procent na fasádní minerální izolaci FKD S od Knauf Insulation nebo vyhrát fasádní izolaci v hodnotě 50 tisíc korun pro starší dům, novostavbu nebo teprve plánovaný projekt. Přihlásit se můžete zde. |
