Jako první dostane pochopitelně prostor dáma. Drobná pětadvacetiletá žena, která umí být pořádně rázná. A která teď prožívá obrovské zadostiučinění.
V Londýně před čtyřmi lety se Kelmendiová prala pod vlajkou Albánie. Jenže ona chtěla mít na kimonu zkratku KOS. Je totiž příslušnící státu, jež zdaleka neuznává celý svět - Kosova.
„Snila jsem o tom dlouhou dobu a konečně to přišlo,“ říkala judistka v Brazílii. Poprvé zaujala už na zahajovacím ceremoniálu, kdy nesla kosovskou vlajku.
Pak si podmanila soutěž žen v kategorii do 52 kilogramů a radovala se ze zlata historického významu.
Medaili Kelmendiová dostala při slavnostním vyhlášení od Thomase Bacha, předsedy Mezinárodního olympijského výboru. Bach jí pověsil na krk zlato a cosi zašeptal do ucha...
Bach připomněl loňské setkání v Kosovu, kdy řekl, že přeje olympijský triumf v Riu de Janeiro právě jí.
„Ptal se mne, jestli si vzpomínám na naši dohodu. Pak dodal, že je velmi potěšený mým triumfem, což mě dojalo,“ prozradila Kelmendiová, proč tolik plakala.
Slzy štěstí těžko zadržoval také její kouč. Driton Kuka býval v judu také dobrý, slibně rozjetou kariéru mu však už ve dvaceti letech ukončila válka.
Když se situace na Balkáně po letech trochu zklidnila, uvítal Kuka ve své tréninkové skupině devítiletou Majlindu. „Má bojovného ducha, dává do tréninku víc než sto procent,“ všiml si judistický kouč.
Kelmendiová rostla v šampionku. Jenže nemohla reprezentovat zemi, jakou si přála. Nadějnou judistku lovily ostatní státy. Zatímco Kosovo vyhlásilo nezávislost už v roce 2008, MOV jej přijal mezi členy až o šest let později.
Kelmendiová se při otravném čekání ptala sama sebe: „Má to vůbec cenu?“ Její rodina se ocitla v tíživé finanční situaci, a tak by se peníze za cizí angažmá určitě hodily. Mladá judistka však nepodlehla.
A teď má něco, co se za peníze koupit nedá - štěstí. Zlaté štěstí.
Vietnamský šampion trénoval střelbu s AK-47
Maličké Kosovo na první zlato čekalo z olympiády čekalo pouhé dva dny, daleko rozsáhlejší Vietnam oslavuje premiérového vítěze až po 64 letech své existence v olympijském světě.
Vietnamským hrdinou se stal Hoang Xuan Vinh, který vyhrál soutěž ve vzduchové pistoli. Jeho olympijské zlato okamžitě zaregistrovali krajané po celém světě a především domácí média.
Proč?
Jedenačtyřicetiletý Vietnamec totiž předčil ve finále soupeře z Číny. Diplomatické vztahy sousedů jsou dlouhodobě vyhrocené, nyní hlavně kvůli územním nárokům v Jihočínském moři.
Populární zpěvačka Nguyen Cao Ky Duyen (mimochodem také nahrála hit Copacabana) reagovala na Facebooku: „Jsem tak pyšná! Největší radost mi udělalo to, že jsme porazili Čínu.“
Hoang obdrží jako odměnu 100 tisíc dolarů, což je částka padesátkrát převyšující průměrnou mzdu ve Vietnamu. „Jsem šťastný, moc šťastný. Děkuju všem. Budu si pamatovat celý život, jak jsem vyhrál první zlatou medaili pro Vietnam,“ říkal.
Hoang je od roku 1991 příslušníkem armády, střelbu piloval na známém samopalu AK-47, dotáhl to až na plukovníka.
Sportovní pocty se dočkal až nyní. Triumf si zajistil v napínavém závěru úplně poslední ranou. Brazilec Felipe Almeida Wu mu sebral vedení, publikum bouřilo.
„Nemyslel jsem na to, jestli vede Číňan nebo Brazilec. Říkal jsem si jenom: Zkus to!“ popisoval vietnamský střelec.
Uklidnil se, zamířil... A pal! Na tabuli zasvítilo 10,7 - součet 202,5 bodu zajistil Vietnamu zlatý zápis do olympijských dějin.
