„Nedá se to udělat za krátký čas, my už na tom pracujeme dva roky. Jednou jsme neprošli výběrovým řízením na dotace, teď to provádíme a v příštím roce vše budeme dokončovat. Takže to může být akce i na tři čtyři roky,“ říká například Svatopluk Martinek, předseda zemědělského družstva z Újezdu na Olomoucku.
Olomoucký kraj však už svůj první voliérový chov má. Na konci září ho dokončili v Drahanovicích a v těchto dnech by měl produkovat první vajíčka.
Ta se budou prodávat s označením 2. Jedničku mají vejce snesená slepicemi, jež se chovají v klecích s výběhem, nula pak patří bioprodukci. Prodejci by ovšem měli vajíčka rozlišovat i na obalech, aby zákazníci hned viděli, co kupují.
Pouze v klecích slepice být nesmějí už od roku 2012, stále je však povoleno chovat je v takzvaných obohacených klecích.
„To znamená, že tam mají snášková hnízda, hrabaniště, škrabadla na pařátky, místa na popelení a napáječky s vodou,“ popsal vedoucí chovu v Drahanovicích Jakub Forman.
Ve voliérových chovech bude moci být devět slepic na jeden metr čtvereční, v klecích měli chovatelé podmínku, aby na jedno zvíře připadalo 750 centimetrů čtverečních. Nově tak bude mít jedna slepice o 361 centimetrů plochy navíc. Právě stísněné podmínky a nedostatek pohybu v klecích kritizují ochránci zvířat i některé známé osobnosti.
8. září 2020 |
Před Sněmovnou tak v září 2020 kvůli hlasování o zákazu probíhala akce Měsíc v kleci. Do zvětšené repliky klece se tam zavírali dobrovolníci, akci podpořil i herec Jakub Prachař či zpěvák Tomáš Klus. A do klece šel i poslanecký klub Pirátů, pro který byl zákaz klecových chovů zásadní.
Lítost je vsugerovaná, říkají chovatelé
„Slepice nebude zavřená v relativně stísněném prostoru. Může si kdykoliv zahrabat, zajít si pro vodu či krmení. Co se welfaru zvířat týče (termín přejatý z angličtiny označující zajištění podmínek pro spokojenou existenci zvířete, především zdraví a životní pohodu, pozn. red.), je to krok vpřed,“ vysvětlil Forman.
„Třeba krmení však budou dostávat stejné, takže si nemyslím, že se to výrazně projeví na kvalitě vajec,“ dodal.
Například obchodní řetězec Lidl přestane vejce z klecových chovů úplně prodávat už dva roky před legislativním omezením.
„Životní podmínky slepic nám nejsou lhostejné a uvědomujeme si, že je jako jeden z největších obchodníků na trhu můžeme ovlivnit. Již v minulém roce jsme proto klecová vejce vyřadili ze stálé nabídky,“ potvrdil mluvčí společnosti Tomáš Myler.
„Z kapacitních důvodů jsou k dostání výhradně v akcích a ke kompletnímu zrušení jejich prodeje dojde nejpozději do roku 2025, k čemuž potřebujeme spolupráci dodavatelů,“ doplnil.
Méně vajec a vyšší náklady rovná se zdražení
Ve voliérových chovech budou mít slepice umělé osvětlení, jež je bude navádět ke snášení vajec, více prostoru i napáječek. To však bude znamenat zdražení vajec. Kvůli prostorovým nárokům bude mít Forman o třetinu méně slepic, a tudíž menší produkci.
„Navíc tam musíte dát slepice vychované v podobném zařízení. Do voliér nelze šoupnout kuře odchované v kleci,“ podotkl Martinek z družstva v Újezdu.
„Slepice také v tomhle systému začínají snášet později, až kolem 20. týdne. My jsme pořídili nové, zhruba v 16. týdnu, staré jsme prodali do drobnochovů,“ doplnil Forman.
Vejce z voliérových chovů tak může být až o korunu dražší. „Jsme skeptičtí. Moc dobré to není pro chovatele ani zákazníka. Pro nás je to náročnější, víc krmení, víc lidské práce. Zároveň vejce z klecí mají méně choroboplodných zárodků a je na nich méně kuřinců,“ říká Martinek.
Jeho slova potvrzuje i Forman: „Z veterinárního hlediska je pro slepice klecový chov nejzdravější.“
Slepice si totiž dokážou zapamatovat pouze deset dalších jedinců, se kterými je lze v klecích uzavřít. V případě voliér mohou přelétnout, dostat se do cizí skupinky a s novými zvířaty se poprat. Navíc jsou-li odchované už v klecích, stísněné prostory jim podle chovatelů nevadí.
„Zákazníci nejspíš budou vyhledávat vejce z neklecových chovů. Možná je jim slepic líto, ale to je vsugerovaný pocit, nemá být proč,“ dodal Forman.
Nejspíš bude nutné stavět nové haly
Ten má obavu, že kvůli uspokojení poptávky bude v příštích letech nutné stavět nové haly, což si vyžádá další investice. K dispozici má ještě tři haly klecových chovů, ale ty budou muset být brzy též přestavěny.
Stejně je tomu i v Újezdě u Uničova. Oba chovy se i přes překážky rozhodly pokračovat.
„Chci, aby tu ta tradice zůstala. Slepice se tu chovají už od 60. let,“ řekl Martinek, jenž bude muset podle svých slov investovat desítky milionů. „Vajíčka nám to nikdy nesplatí. Leda by stálo deset korun jedno,“ postěžoval si předseda družstva.
A byť je zákaz klecí naplánován až na rok 2027, shodují se chovatelé, že času na adaptaci není nazbyt. „Chtěli jsme sice být napřed před konkurencí, ale i tak se čas bude neúprosně krátit. Musíme ještě předělat tři haly,“ vyhlíží Forman. Většina družstev si navíc nemůže dovolit mít takto velké investice v jediném roce.
Na vrcholu bude ve voliérových klecích snáškovost mezi 95 a 96 procenty, v případě drahanovického chovu to znamená, že denně vyprodukuje kolem 14 tisíc vajec.
Kritici zákazu varují, že nebude-li vyhlášen v rámci celé Evropské unie, vše skončí jen tím, že se do Česka budou dovážet levnější „klecová“ vejce odjinud, což povede k uzavření části tuzemských chovů.
16. září 2020 |
