Z obřího OP Prostějov je město duchů. Jediný kupec nabídl zlomek ceny

Kdysi textilní gigant, dnes prázdný areál, o který není zájem. To je osud zkrachovalého OP Prostějov. Jeho hlavní výrobní areál plný budov je v rámci konkurzu na prodej. Má hodnotu kolem 180 milionů korun, jediný zájemce však nabídl pouze zlomek.

Letecký snímek někdejšího areálu OP Prostějov. | foto: Radek Miča, MAFRA

Správkyně konkurzní podstaty Miloslava Horská tak nemá při prodeji areálu OP Prostějov z čeho vybírat.

V termínu pro podávání nabídek na koupi totiž přišly pouze dvě, nakonec ale zůstal zájemce ve hře jen jeden. "Za celý komplex nabídl 25 milionů korun," uvedla Horská.

Pohled do opuštěného provozu OP Prostějov.

Areál má přitom podle znalců hodnotu mnohonásobně vyšší - kolem 180 milionů. Pokud by se nyní prodej za tuto cenu uskutečnil, bude to pro věřitele zkrachovalého OP jen zlomek peněz, které jim zaniklá textilka dluží.

Případní investoři přitom mohli podávat cenové nabídky na celý soubor nemovitostí nebo na jeho části. Zájemce však chtěl koupit celý areál. Při výběru nerozhodovalo, co bude chtít v kupovaném areálu vyrábět nebo zda objekty najdou úplně jiné využití.

"Jediným kritériem při posuzovaní nabídek byla výše kupní ceny," řekla Horská. Zda bude akceptovat jedinou nabídku a areál nyní prodá, zatím není jasné.

O prodeji areálu zkrachovalého Oděvního podniku Prostějov totiž nerozhoduje pouze konkurzní správkyně Horská. Hlavní slovo mají věřitelé.

Slavná minulost OP Prostějov

Prostějovská firma zaměstnávala před lety téměř 10 tisíc lidí. Vedle prostějovské centrály měla závody v Příkazích, Konici, Brodku u Konice, Ostravě, Ivanovicích na Hané, Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Olomouci, Lošticích a Jeseníku.

V roce 1991 se státní podnik Oděvní průmysl přeměnil na akciovou společnost a o rok později byl privatizován managementem.

V roce 2010 šla firma kvůli dluhům do konkurzu a výroba textilu v OP šla ke dnu.

"Teď musím vyčkat na rozhodnutí věřitelského výboru a zajištěného věřitele (tím je Česká spořitelna - pozn. red.)," popsala správkyně.

Právě Česká spořitelna jako největší věřitel OP Prostějov nyní nepreferuje jednu cestu. "Ve spolupráci se správkyní konkurzní podstaty zvážíme jiné alternativy prodeje," sdělil mluvčí České spořitelny Marek Pšeničný. Neupřesnil však, jaké varianty banka upřednostní.

Prostějovská radnice areál nechce, je příliš velký

Prostějovský magistrát sice do prodeje nemůže nijak zasahovat, ale má velký zájem, aby se areál prodal.

"Pro Prostějov je velmi důležité, aby přišli investoři, kteří areál znovu oživí a nabídnou pracovní místa. Je ale jasné, že už nikdy tu nebude taková zaměstnanost jako v době prosperity Oděvního podniku," řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil.

Zastupitelstvo podle něj neuvažovalo, že by město areál koupilo. "S tak rozsáhlým prostorem bychom si neporadili. Nejde totiž jen o pozemky, ale je zde řada dnes už nevyhovujících budov, které se budou muset zbourat, na to město nemá peníze," vysvětlil Pospíšil.

do PC
pro iPad

Hlavní závod OP Prostějov je velmi rozlehlý. Stojí tam několik budov ať už výrobních, nebo administrativních, nechybí sklady, kotelna, parkoviště či železniční vlečka, a dokonce zahrádkářská kolonie.

OP Prostějov je v konkurzu od roku 2010 a zatím se podařilo prodat prostory zrušených pobočných závodů za zhruba 200 milionů korun.

Nového majitele má také prostějovský závod na výrobu společenských oděvů na zakázku, takzvaných měřenek.

Ze závodů mimo Prostějov se však po prodeji obnovila textilní výroba pouze v Jeseníku. Provoz zavřený před třemi lety koupila švédská společnost Cavaliere, pro kterou v Jeseníku švadleny šily už předtím. Letos znovu začala vyrábět špičkové obleky a fraky.

Pět set věřitelů chce po krachu OP přes dvě miliardy

Výtěžek z prodeje areálů OP nemůže ani zdaleka pokrýt všechny dluhy, které textilní gigant měl u obchodních partnerů. Soudu se totiž přihlásilo přes pět stovek věřitelů, kteří požadují celkem přes dvě miliardy korun. Jen České spořitelně dluží bývalá textilka 675 milionů.

Další peníze pro věřitele očekává konkurzní správkyně Miloslava Horská od prodeje ochranných známek, pod kterými dodával Oděvní podnik výrobky do světa. Bude nabízet více než dvě desítky známek včetně nejznámější OP Profashion.

Oděvní podnik byl před lety největším výrobcem textilu v Česku. Ve firmě pracovalo ve všech závodech včetně prostějovské centrály kolem deseti tisíc lidí.

Po prohlášení konkurzu v roce 2010 šla zaměstnanost rychle dolů. Nepodařil se ani plán na reorganizaci. Banky totiž po předchozích zkušenostech odmítly poskytnout úvěry.