„Na anglosaském světě mi imponuje, že mohu kamkoliv kdykoliv přijít a podívat se na svůj oblíbený obraz a k tomu si dát dobrou kávu s dobrým zákuskem. To je mým cílem i v Liberci,“ říká Filip Suchomel, jenž do funkce nastoupil letos 1. března.
Vystřídal Pavla Hlubučka, který čelil kritice lidí z oboru. Tři desítky z nich napsaly i otevřený dopis adresovaný zřizovateli obrazárny Libereckému kraji a požadovaly ředitelovo odvolání. Mimo jiné se jim nelíbily ani personální změny.
Nový šéf galerie tvrdí, že situace je nyní jiná a pomalu se stabilizuje. „V nedávné minulosti nebylo o galerii slyšet jen v souvislosti s její výstavní činností, ale došlo k určitým turbulentním změnám. Já ale věřím, že nyní směřujeme k tomu, abychom zkonsolidovali celý kurátorský tým,“ uvádí Suchomel.
Ten se chce například opřít o pět linií krátkodobých výstav. Cílem je prezentovat umění světové, národní, ale dát prostor i místním umělcům s přesahem do Euroregionu Nisa. Představuje si také větší spolupráci s institucemi, jakými jsou třeba Technická univerzita či některé střední školy. Proměnou by v budoucnu mohla projít také stálá expozice.
Přednášky i filmová představení
„Připravujeme se na to, nejdříve však musíme mít pohromadě celý kurátorský tým. Zatím předpokládáme, že v letech 2025, 2026 by sbírka mohla začít nějakou takovouto revitalizací procházet,“ dodává Suchomel.
Pro výstavy chce využít i venkovní prostory galerie, ale prezentovat „site-specific“ díla rovněž v ulicích Liberce. „Dokážu si tady představit i přednášky nebo filmová představení. Chceme také vytvořit digitální databázi všech našich exponátů, aby se na ně mohl kdokoliv odkudkoliv online podívat,“ podotýká šéf páté největší sbírky výtvarného umění v Česku s tím, že prostor dostanou také akvizice nových děl.
Suchomel nechce opomíjet ani výzkumnou a odbornou práci, třeba restaurátorskou. „Musíme pečovat o stávající sbírku, aby nám zůstala zachována pro další generace. Práce restaurátorů externích i interních je nedílnou součástí galerijního provozu. V rámci výstavních projektů bychom tuto náročnou, odborně specifickou práci rádi představovali, aby lidé viděli, jak se ty předměty vrací do života,“ prozrazuje Suchomel, mimo jiné i japanolog, historik umění a pedagog.
Sto tisíc návštěvníků
Ten zatím již prodloužil otevírací dobu obrazárny. Například ve čtvrtek sem mohou návštěvníci proudit až do osmé hodiny večerní. Změnou by měl projít také provoz kavárny, která nyní nefunguje.
Kromě změny ve vstupném chystá instituce spolupráci s jinými organizacemi v regionu, která by se mohla přetavit ve zvýhodněnou společnou vstupenku. Všechny tyto kroky by podle nového ředitele měly vést k navýšení počtu návštěvníků.
„V předchozích letech mívala galerie ročně nějakých čtyřicet až šedesát tisíc návštěvníků. Já bych si dovedl představit, aby jich bylo alespoň sto tisíc,“ věří si Suchomel.
Galerie musí reagovat na výzvy
Podle něj galerie musí být bezbariérovou institucí v nejširším smyslu tohoto slova. „Musí být otevřená všem, musí být pružně reagující na výzvy současného velmi komplikovaného světa. Musí ho také nějakým způsobem reflektovat, pomoci společnosti vytvořit takové kulturní prostředí, takový prostor, který může pomoci v orientaci v takovéto komplikované době,“ podotýká Filip Suchomel.
Globální linii bude letos v obrazárně představovat květnová výstava významného japonského animátora Kódži Jamamury, národní linii letní výstava Libuše Dlaboly Pražákové či podzimní výstava Patrika Hábla.
Ve výzkumné linii bude galerie vystavovat soubor restaurovaných skulptur z 15. až 17. století a ve venkovní linii zvané environmentální se ukážou díla českých sochařů současnosti.
