Plán na demolici staré hájenky a výstavby moderního výukového centra představila radnice Hradce Králové před několika dny. Téměř okamžitě se zvedla velká vlna odporu.
Vzbouřil se nájemce hájovny U Dvou šraňků, záměr se nezamlouvá ani ekologům. Na nedostatek informací si stěžují opoziční zastupitelé a už v sobotu pořádá hradecká režisérka Silvie Dymáková, autorka úspěšného dokumentu Šmejdi, návštěvní den v hájovně coby další formu protestu proti údajně nesmyslnému bourání.
Internetovou petici za záchranu hájenky založil v pondělí večer Lukáš Kocián a jen za prvních 17 hodin ji podepsalo kolem 600 lidí.
Tak raketovým startem se nemůže chlubit dokonce ani petice proti kácení stromů na hrázi Orlice, pod kterou se dosud připojilo přes 11 700 lidí a jež výrazně přispěla k tomu, že stoletá alej i po 15 měsících u řeky stále ještě stojí (více čtěte zde).
Kritikou nešetří ani někteří zastupitelé. „Náměstkyně Romana Lišková o záměru na zastupitelstvu hovořila, ale jen obecně. Náš klub zastupitelů bude chtít mluvit se všemi zainteresovanými, aby si o celé věci udělal obrázek. Chceme oslovit architekta, ředitele městských lesů a ladíme kvůli tomu schůzku s kanceláří primátora. Nevíme totiž, jaká je motivace lidí, kteří chtějí to centrum prosadit,“ neskrývá znepokojení šéf zastupitelského klubu ANO Václav Víška.
„O tom bychom informováni být měli. A také nechápu filozofii města. Hájovna byla nedávno zrekonstruována a teď by se měla bourat? Nechápu,“ navazuje zastupitelka Lenka Fialová (KSČM).
Nájemník hájovny se odmítá stěhovat
Zpráva o budování energeticky nenáročné dřevostavby a současně o konci hájenky z roku 1869 se velmi rychle objevila i na Facebooku.
„Měla by se ještě postavit široká silnice pro auta přes celý les. Jedno parkoviště u hájovny, další na Výskytu, pak ještě jedno na Mazurkách a třeba na Marokánce. Všechna je propojit a na Výskytu by mohla být rovnou i benzínka. Postupně nám tam vyroste lesní Futurum, kde budou promítat les v 3D kině,“ ironicky poznamenává Martin Karlík.
Mnoho dalších příspěvků je solidárních s nájemníkem hájovny Miroslavem Vojtěchem, jenž se odmítá přestěhovat do města.
Myšlenku na vznik výukového centra především pro děti základních a středních škol i přes všechny protesty obhajuje ředitel městských lesů Milan Zerzán.
„Bude vytvořena moderní, bezbariérová novostavba s maximálním využitím pozemků, které budou sloužit jako environmentální zahrada. Za účelem praktické výuky budou navíc vystavěny klece pro místní druhy zvěře, například jezevce, lišku, ale i veverku. Smyslem celého projektu je nabídnout praktický pohled na chov zvěře, která je typická pro tento region, a poskytnout zejména dětem ucelené informace o ochraně přírody, fungování městských lesů a lesnictví jakožto řemesla,“ zdůrazňuje Zerzán.
Připomíná, že lesní pedagog se školáky pracuje už nyní, avšak v nevyhovujících podmínkách. Město se údajně zabývalo i plánem na opravu stávající hájovny, ale technický stav, dispozice i náklady na rekonstrukci jsou prý nevyhovující, a proto se bude stavět zcela nový objekt ve tvaru kruhu.
„Město má zájem se s nájemcem dohodnout, proto mu s ohledem na přípravu projektu nabídlo několik variant náhradního ubytování. Jde o majetek města a město má právo se rozhodnout, zda opravit celý objekt za městské peníze k využití bytu pro jednoho nájemce, nebo s využitím dotačních titulů vybudovat nový nízkoenergetický objekt pro veřejné účely a k využití všem obyvatelům Hradce Králové i okolí,“ říká náměstkyně primátora Romana Lišková (HDK).
Lesy narážejí na nepochopení
Za ekology proti centru vystupuje hradecký zastupitel Martin Hanousek (Strana zelených): „Přestože výuku veřejnosti o životním prostředí vítám, jsem naprosto proti. Vedení města se opět neobtěžovalo o tomto projektu informovat zastupitele, ale i z toho mála dostupných informací, které jsem jako zastupitel mohl vidět, lze prohlásit, že se jedná o další hradecký „kamarádšoft“, nikoliv o odpovědně připravený projekt,“ říká Hanousek.
Podle něj nebyla ani žádná diskuse o potřebnosti, financování, provozních nákladech, vhodnosti místa umístění, zpracovateli projektu, ani o provozovateli ekocentra. „Enviromentální centrum by mělo dětem vštěpovat úctu k lokální historii, ohleduplnost i šetrnost – tedy hodnoty, které tento projekt popírá,“ dodává.
Městské lesy se v posledních letech snaží svůj „revír“ zpřístupňovat čím dál většímu počtu lidí, ale stejně jako v případě výukového centra někdy narážejí na nepochopení. Zatímco lesní okruh pro bruslaře a cyklisty nebo dětské hradiště se setkaly převážně se zájmem a na nedostatek zákazníků si nemůže stěžovat ani bufet U Vlka, kritice neuniklo například kácení kvůli stavbě parkoviště u lesního hřbitova (více o hřbitově čtěte zde) či záměr postavit rozhlednu na Černé stráni.
„To, co se z městských lesů stalo, přesahuje všechny meze. Les se zastavuje nesmyslnými investicemi za miliony a pak je město musí sekundárně udržovat,“ uvádí spolumajitel týnišťské lesní školky Jiří Zajíc. „Když se sečtou všechny atrakce dohromady, vychází mi, že se z lesů stává lunapark,“ dodává Hanousek.
