Zastupitelé týmu Zdeňka Zahradníka na svém posledním zasedání určili nový termín, do kdy by knihu měli zpracovat - 30. červen 2016. "Kromě drobných přípravných studií a shromážděných podkladů některých autorů začínaly práce prakticky znovu," říká Zahradník, který hradecké muzeum vedl 16 let.
Příprava Dějin Hradce Králové v posledních několika letech zamrzla. V jaké fázi byla ve chvíli, kdy jste se ujal vedení autorského kolektivu?
Kromě drobných přípravných studií a shromážděných podkladů autorů, kteří v kolektivu zůstávají, začínaly práce prakticky znovu.
Váhal jste nad přijetím vedení týmu dlouho?
Ano, váhal jsem velmi a poněkud váhám i dosud. A to například z jisté obavy, že bych měl organizovat a koordinovat práci mnohdy významných odborníků, jejichž vědeckých kvalit si velmi vážím a chovám vůči nim velkou úctou a pokoru. Na druhou stranu to byla a je to pro mne velká výzva. A také očekávání možnosti sejít se na určitou dobu s odborníky, vidět jim takříkajíc pod prsty a moci je sledovat při práci, protože každé poučení je pro mne potěšením a velmi ho vítám.
Jaká je vaše představa o tom, jak by kniha měla ve finále vypadat?
Knihu vydá Nakladatelství Lidové noviny ve své ediční řadě Dějiny měst, v níž již vyšly monografie například Opavy, Rokycan, Mělníka a dalších. Tím, že připravované Dějiny Hradce Králové jsou zařazeny právě do této prestižní ediční řady, je do určité míry předurčena její forma a přibližný rozsah. Rozhodně bude zachycovat období od nejstarších dokladů lidské existence na území dnešního města a jeho blízkého okolí až do nedávné minulosti.
Jak rozsáhlá publikace bude a kdy vyjde?
Kniha by měla vyjít v polovině roku 2016 a mít zhruba 800 stran. Od tohoto data se odvíjejí termíny na dokončení rukopisů, zpracování a vyhodnocení oponentních posudků, shromáždění obrazových příloh, zpracování rejstříků, na které navážou časově náročné práce na předtiskové přípravě, tisku a tak dále. Pasáže jednotlivých autorů musí být rukopisně zpracovány ve druhé polovině roku 2015.
Jaká historická období život v Hradci nejvíc ovlivnila?
Jsem přesvědčen, že velmi zajímavé budou pasáže věnované období pravěku a raného středověku, do kterých se snad podaří zapracovat maximum nových poznatků z nedávných archeologických výzkumů. Předpokládám též, že kapitoly věnované druhé polovině 15. a zejména 16. století se budou opírat o dosud ne zcela vytěžené archivní prameny. Pravděpodobně poprvé v takovém rozsahu, o jakém uvažujeme, by měly být zpracovány události od poloviny předminulého století až do roku 1989. Byl bych tomu velmi rád zejména proto, že ty nejsou souhrnně zpracovány žádnými vydanými dějinami města. Vtěsnat na oněch přibližně 800 stran několikatisíciletou historii tak významné lokality, jakou Hradec Králové bezesporu je, bude úkol nadmíru složitý.
Bude kniha zpracována heslovitě, nebo jako příběh?
Uvažované vydání v edici Dějiny měst předurčuje i formu knihy - bude se jednat o odborně fundované vyprávění "příběhu města" od nejstarších dob prakticky po současnost, přičemž srovnatelné publikace obvykle končí rokem 1989. Nemyslím si, že by to bylo nechutí historiků nejnovějších dějin se zabývat téměř aktuálními problémy po tomto datu, ale spíše je to dáno nepřístupností velké části pramenů, některými legislativními omezeními a zejména nedostatečným odstupem, který by umožnil pokud možno objektivní hodnocení.
Kolik na knize bude nakonec pracovat autorů?
Vzhledem k tomu, že původní autorský kolektiv byl ještě před necelým rokem prakticky v troskách, bylo prvním úkolem ověřit ochotu a možnosti autorů stávajících v práci pokračovat. V mnoha případech jsme však museli vyhledat autory nové. Bohužel někteří z nově oslovených již měli své vlastní výzkumné a publikační plány i závazky na nadcházející roky, takže byli nuceni spolupráci odmítnout. Dávno pryč je doba, kdy podobné tituly zpracovával jeden univerzální historik od pravěku po současnost. Na naší knize se bude podílet tým téměř dvou desítek autorů především z královéhradecké univerzity, zdejšího archivu i muzea. Přizváni jsou i specialisté univerzity v Pardubicích, z památkového ústavu v Josefově i Národní galerie v Praze.
Mohou do obrazové přílohy přispět i obyvatelé Hradce Králové?
Předpokládám, že tým se ještě v tomto roce obrátí na veřejnost s výzvou, zda existují nějaké méně známé fotografie, které by mohly některé události ilustrovat novým pohledem.
