Brněnský odchovanec vyrazil za moře už v 16 letech, mocně ho lákala Kanada, zatímco česká juniorská liga mu přišla slabá. On se nudit nechtěl.
„Zámoří bylo mým snem. Naučit se jazyk, osamostatnit se. Poznal jsem, že hráči se v Kanadě chovají úplně jinak, když žijí brzy sami bez rodičů,“ vysvětluje Zbořil.
Akorát vydržel pouhý rok. Prý proto, že si ho nevybrala nijak zvlášť kvalitní organizace (Acadie-Bathurst Titan v QMJHL), kde neměli zájem s Evropany pracovat.
Tak přišly nabídky z Finska, Zbořil byl blízko angažmá v Jokeritu Helsinky, jenže všechno zhatilo rozhodnutí finského klubu vystoupit z domácí nejvyšší ligy a připojit se k ruské KHL. „Jokerit dostal od ligy velkou pokutu, takže nezbyly peníze na juniory, natož aby platili cizince. Ozvalo se ještě SaiPa,“ vzpomíná Zbořil.
Další tři roky tak strávil dvě stě kilometrů východně od Helsinek.
A dařilo se mu, mezi juniory dvakrát vyhrál klubové bodování. „Všude vyspělí kluci, super brusliví, přemýšliví,“ popisuje Zbořil. „Rozdíl byl v tom, že Finové mají nalajnované osy, po kterých jezdí jak ve stiga hokeji, Češi dávají do hokeje víc chytrosti, občas se zbytečně nehrnou někam, kde to nemá s pukem moc smysl. To mě ve Finsku zdobilo, dokázal jsem dělat svoje věci, vymýšlet je.“
Ohlédnutí za sezonouNa webu iDNES.cz vám přinášíme ohlédnutí za sezonou jednotlivých extraligových klubů. Liberec: Nenaplněný mistrovský sen. Augusta: Bylo to mezi námi, Třincem a Spartou Plzeň: Špačka strašil koronavirus, teď řeší kádr: Staří došli, sázíme na mladé Sparta: První rok „nové“ Sparty. Natěšená smečka musela skončit v nejlepším Karlovy Vary: Všem rozhodčím mikrofony, ať si nevymýšlí, žádá Skuhravý po extralize Hradec Králové: Růžička: Zlaté časy jsou pryč, musím zase bojovat o místo a renomé Kladno: Upřímný Réway: Léčím psychické problémy, za pomoc vděčím Kladnu Zlín: Patriot, záruka bezpečí. Necitlivé rozhodnutí dovedlo Zlín k prozření Olomouc: Ještě sezonu. Vyrůbalík o utnutém ročníku, snižování platů i odcházení Pardubice: Vondrka: Teď je hlavní nastavit strategii do budoucna |
Kromě toho vyzrál a naučil se zodpovědnosti. „Musel jsem se o sebe postarat, byla to škola života. Začnete se chovat úplně jinak, obezřetně.“
Čtvrtou sezonu ve Finsku odehrál ve druhé nejvyšší lize dospělých. „Taková lepší juniorka. Hrajete za tisíc, maximálně tisíc pět set euro, to není moc, nijak zvlášť se ani neposunete, takže jsem se vydal na Slovensko do tamní nejvyšší soutěže,“ říká útočník měřící 171 centimetrů.
Za dva roky v Nových Zámcích dělal kapitána, zase vyhrával týmová bodování, stal se lídrem. Všimli si ho v Mladé Boleslavi, nastínili mu svoji představu, dali šanci a Zbořil ji využil. Víc, než kdokoliv očekával (51 zápasů, 31 bodů).
„Překvapil jsem snad všechny včetně sebe. Ročník se mi povedl, navíc jsem se učil vedle rutinéra Martina Ševce a Michala Vondrky, než odešel. Musím říct, že v extralize jsou silní a zkušení hráči, ta liga je výborná. Nechápu, proč ji pořád někdo haní. Pletou se, je kvalitní,“ tvrdí Zbořil.
Reprezentace nevyšla jen těsně, dostal se zatím jen na seznam náhradníků. Teď má, jako všichni, spoustu času na odpočinek. Kosti zase pořádně rozhýbe při tenise v Brně, kde už na něj čeká bratr Jakub, který se už tři roky snaží v Americe prorazit do hlavního týmu Boston Bruins.
