Hokejová reprezentace nakonec získala do svých řad pro turnaj Channel One Cup v Tampere a Moskvě jednoho nováčka.
Díky omluvenkám se může na první start v dresu národního mužstva těšit dvaadvacetiletý útočník Ondřej Beránek, jehož si kouč Miloš Říha starší vytáhl z extraligových Karlových Varů.
„Už to, že jsem byl mezi náhradníky, pro mě bylo motivující. Nesmírně si toho vážím, že jsem na tento sraz mohl jet. Je úžasné si zatrénovat s klukama, jako jsou mistři světa Jirka Novotný nebo Ondra Němec, natož s nimi pak hrát za jeden tým. Je to pro mě neskutečný zážitek,“ netajil své nadšení Ondřej Beránek. „Jsem za to rád i proto, že je to určitě výborná zkušenost do další kariéry,“ věřil hráč, který si v této sezoně připsal v dresu Energie z šestadvaceti startů dvanáct bodů za sedm branek a pět asistencí.
Beránek se dočkal pozvánky i přesto, že z Karlových Varů to bývá do národního mužstva daleko.
„Určitě tam něco bude potřeba zaplatit, taky už se mi hlásil pokladník. Kluci mi to každopádně přejí. Máme skvělou partu, v níž se všichni doplňujeme a musíme makat jeden za druhého, což nás strašně stmelilo už v té postupové sezoně v první lize. Moc nám to pomohlo,“ připomněl.
Přiznal, že hlavní klukovské sny si splnil už působením v extralize.
„Začínal jsem v Havlíčkově Brodě, odkud jsem šel do Varů a chtěl jsem hlavně jednou hrát extraligu, což se mi vyplnilo. Nikdy jsem ale nevěřil, že bych se mohl dostat takhle daleko. Nechávám to každopádně plynout. Co se má stát, to se stane,“ prohlásil Beránek.
Rusko - ČeskoSledujte od 13.45 online. |
Přestože má s národním mužstvem za sebou dosud jen tréninky, už se mu do hlavy vloudil pocit zodpovědnosti. „Už po té nominaci, kdy jsem byl mezi povolanými náhradníky, mi bylo jasné, že musím makat na sto procent, abych tady nebyl jen tak pro nic. Cítím už teď určitou tíhu zodpovědnosti. Nechám tady všechno,“ zdůraznil.
Dobře ví, že mezinárodní hokej bude jiný, než je ten extraligový.
„Věřím, že mi může pomoci i to, jak hrajeme v Karlových Varech. Ta rychlost nás zdobí, pracujeme na tom a každý den bruslíme, na té rychlosti to máme hodně založené. Mám to rád, bruslivý hokej mi vyhovuje, ideálně když v tom je pak i nějaká srážka, člověk se nabudí,“ vysvětlil Beránek.
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 2012.
„Vybrali si mě sem do té MHL, juniorské obdoby Kontinentální ligy, co jsme hráli s Karlovými Vary. Určitě mi to moc pomohlo, byla to úplně jiná liga. Nastartovalo mě to. A je nás tam teď v týmu víc, třeba Kuba Flek. Dost možná z toho teď také těžíme,“ přemítal Beránek.
S odstupem času tak může být čím dál radši, že se odhodlal přesídlit kvůli hokeji daleko na západ republiky. „Bylo mi šestnáct a nebylo to nic lehkého. Ve Varech, kam jsem se přesunul z Havlíčkova Brodu, jsem byl na hokejovém internátu, ale hned jsem si tam našel přítelkyni, takže jsem se rychle zabydlel. A jsme spolu dodnes,“ pousmál se Beránek. „Táta byl na mě pyšný, mamka z toho byla chvilku trošku hotová, že jí odešel synáček, ale zvykla si, teď už je to v pohodě. A teď jsou na mě pyšní určitě oba,“ doplnil Beránek.
Občas čelí otázkám, zda nemá něco společného s olympijským šampionem z Nagana Josefem Beránkem. „Beránků v hokeji je víc, avšak naše hokejová větev není z Litvínova, ale z Havlíčkova Brodu. Děda hrával za Brod s pány Chytráčkem a Chalupou. Škoda, že se toho dnešního dne děda nedožil, měl by určitě velkou radost,“ řekl Beránek.
