Není to ale úplně pravda. Ve skutečnosti je to spíše naopak. Češi se s Američany střetli naposledy na šampionátu 2016 v Moskvě a ve čtvrtfinále prohráli. O sezonu dříve na turnaji v Praze národní tým na stejného soupeře nestačil v bitvě o bronz. První úspěch se tedy datuje do roku 2014, kdy Češi čtvrtfinále s Američany zvládli těsně 4:3.
Na zápas Finsko - USA jeli z Kodaně čeští pozorovatelé, manažer Jiří Fischer s dalším asistentem Jiřím Kalousem, aby posléze předali zprávu o výkonu soupeře trenérům. Pro ty bude střet se zámořským stylem o to složitější, že na něj Češi na letošním mistrovství ještě nenarazili.
„Což může být nevýhoda pro nás, ale i pro ně,“ reaguje Špaček a dodává: „Máme nejmladší mužstvo za poslední dobu, takže to bude spíš o bruslení. A já doufám, že větší hokejová vyspělost bude na naší straně.“
Může rozhodnout jen první lajna?Dá se očekávat, že se Američané zaměří především na bránění elitní formace s Krejčím a Pastrňákem, ale Špaček je přesvědčen, že úspěch českého týmu ve čtvrtfinále nestojí pouze na ní. "Naposledy hrála fantasticky Nečasova lajna, předtím zase ta s Faksou a Červenkou, který bohužel zatím nedal gól. Přitom měl možná nejvíc šancí ze všech, ale má smůlu. Je potřeba, aby si všichni věřili. Víme, že si Američané budou dávat pozor na první řadu, ale máme další dvě, které mohou také rozhodnout. A ta čtvrtá je bránící, kterou můžeme nasazovat proti nejlepším hráčům soupeře." |
Hlavní otázkou bylo, který gólman do klíčové bitvy nastoupí, protože se Pavel Francouz s Davidem Rittichem dosud v brance pravidelně točili. Mohlo by se zdát, že volba padne na Ritticha, nejenom kvůli tomu, že má se zámořským hokejem vzhledem k angažmá v Calgary mnohem větší zkušenosti.
„Je to složité rozhodnutí, protože oba podávali fantastické výkony. Na jednom gólmanovi jsme se ale asi shodli. Nejdřív to ale řekneme jim. Ono to kolikrát ani není o gólmanovi, ale o hře, kterou předvádíme před ním. Když je perfektní, tak jsme se vzájemně podrželi,“ tvrdí Špaček.
Pro národní tým je čtvrtfinálová bitva extrémně důležitá z několika důvodů. Hlavní kouč Josef Jandač má velkou motivaci uspět, aby se nerozloučil jako trenér, který tuto metu nedokázal překonat. A celý národní tým zase prahne po tom ukončit tříleté čekání na postup přes první kolo play off.
„Chceme medaili, to je jasné. Všichni jsme ohromně natěšení a věříme, že zvládneme přes čtvrtfinále přelézt,“ říká útočník Michal Řepík.
S jakou náladou Češi do čtvrteční bitvy s USA půjdou? Nemusí být špatná, protože mají za sebou úspěšné zápasy, byť se slabšími soupeři. Špaček si ale cení něčeho jiného: „Mistrovství pro nás nezačalo ideálně, ale nakonec jsme šestkrát slyšeli hymnu, což je skvělé. Celkový dojem je velmi pozitivní. Udělali jsme dobře, že jsme si nechali otevřenou soupisku a čekali na hráče z NHL. Pastrňák s Krejčím tým ohromně posílili, mužstvo se zvedlo.“
Dalším pozitivem pro tým je, že bude mít na rozdíl od soupeře o den delší odpočinek. „Na druhou stranu jsme měli tři dvojzápasy, což je hodně těžké. Kdo to zažil, ví, o čem se mluvím. Kluci potřebujou dobít baterky. Je hezké počasí, můžou jít ven, oprostit se od hokeje, prostě ten čas strávit nějak jinak,“ říká Špaček.
Jedinou nevýhodou je stěhování do Herningu, který je z Kodaně vzdálen tři a půl hodiny jízdy autobusem. Český tým absolvuje poslední trénink ve středu od 11 hodin v Kodani, pak odcestuje a v den zápasu ho čeká už jen dopolední rozbruslení.
