„Vím, že se to o mně říká a asi to tak navenek i vypadá. Ale nemyslím si, že jsem pesimista. Já jsem hlavně realista,“ reaguje 44letý Hanzlík.
Bývalý výtečný obránce, extraligový mohykán, který s Karlovými Vary a Plzní vyválčil dva tituly, k tomu přidal stříbro a tři bronzy. Teď chystá Škodu na čtvrtfinále, které rozehraje příští čtvrtek.
Jak je to tedy s tím vaším pesimismem?
Neumím být pozitivní v momentech, kdy hra v mých očích není taková, jaká by měla být. Ale zároveň se člověk stále učí. I když jsem hokej dlouho hrál, pohled trenéra je jiný. I hráči jsou jiní. Myslím, že dnešní mladí nejsou tolik odolní jako v době, kterou pamatuji já.
No, ani tahle slova neznějí příliš optimisticky...
Víte, furt mám před očima slova táty kluků Straků. Ten jasně říkal: Přece těm hráčům nebudu lhát! Když hrajou špatně a dělají chyby, nebudu jim tvrdit, že je to dobrý.
Je to vždy nutné i po vítězství?
Je. A naopak. Když jsme v téhle sezoně ve Vítkovicích nebo v Brně prohráli, kluky jsem pochválil. Protože to bylo po velmi dobrém výkonu. To má pro mě větší váhu, pokud tedy za každou cenu nepotřebujete urvat body. Ale jestliže nám Míra Svoboda chytne sedm gólových šancí, no tak přece nebudu chválit obránce, že hrají skvěle, i když vyhrajeme. Snažím se být realista a nechci hráčům lhát.
Kdy se hra Plzně podle vás v základní části blížila k ideálu?
Tak ideál asi neexistuje. Ale hlavně v první půlce sezony jsme hráli výborně. Ještě s Dominikem Kubalíkem to byla ohromná útočná síla. Zápasy byly parádní, soupeře jsme válcovali. V té druhé už jsme tolik nedominovali, přišlo pár zranění, soupeři se na nás lépe chystali. Ale i forma nám šla malinko dolů, předtím jsme ji měli hodně vysoko.
Plzeňský asistent trenéra Tomáš Vlasák přebírá Prezidentský pohár pro vítěze základní části.
Teď je před vámi play off, cítíte už zvláštní chvění před čtvrtfinále?
Nevím, jak to mají hráči. Já jsem zatím klidný, ještě pár dnů zbývá.
Jako hráč jste býval nervózní?
Měnilo se to s věkem. Ve dvaceti je to jiné než ve třiceti a čtyřiceti. Tam už jsem se naučil soustředit se až na konkrétní den, daný okamžik.
Co se dá ještě teď v tréninku změnit, vyladit?
Až budeme vědět soupeře, začneme se připravovat konkrétně na jeho hru. Na přesilovky, oslabení. Domluvili jsme se, že tréninky upravíme tak, aby byly kratší, nepůjdeme už tolik do kondice. Chceme, aby hráči byli nadržení na hokej, měli do něj chuť a nebyli otrávení, že na zimáku tráví spoustu času.
Jako hráč jste zažil spoustu bojů v play off. Kde je ten klíč, aby v něm tým byl úspěšný?
Těch aspektů je hodně. Potřebujete být zdraví. Musíte mít formu, která během sezony kolísá. Trefit jí do té správné doby je nejtěžší. Potřebujete štěstí, které ale přinese jen obrovské úsilí i bolest, kterou musíte překonat. Musí se sejít spousta věcí.
Máte v lásce speciální motivační věci? Emotivní videa, bojovná hesla v kabině?
Každý hráč je nějak nastavený, já na tyhle věci moc nevěřil. Co klukům říkám nejvíc, je, ať se nezabývají minulostí. I během zápasu. Udělal jsem chybu, vstřelil jsem gól? To vše už je pryč. Chybu nenapravím a nesmí mě svazovat do dalšího výkonu. Toho jsem se snažil držet jako hráč a teď jim to předávám. To dobré i špatné už bylo, soustřeďte se na přítomnost.
Jako hráč jste také dvakrát zažil pocit vítěze základní části, který vypadl ve čtvrtfinále...
...jednou to bylo s Libercem, jednou s Plzní...
Ani z toho se nedá poučit?
To nedá. V Liberci jsme tehdy šli na České Budějovice, měly formu. A nám se zranil gólman Milan Hnilička, to byla klíčová rána. A v Plzni? Vyhráli jsme nad Libercem první dva zápasy, hráli skvěle. Pak jsme asi malinko podcenili třetí utkání. Vkradla se tam myšlenka, že to půjde samo. Takových sérií je spousta, zažil jsem je z obou stran. Tenkrát se to vymstilo. Pak jsme to chtěli zase nastartovat, ale už to tam nebylo, nedokázali jsme je zastavit.
Existuje v play off něco jako role favorita?
Týmy jsou vyrovnané, rozhodnou maličkosti. Nedá se říci, že jeden je o hodně lepší než druhý. Základní část už nic neznamená. Důležité je, jak budeme nastavení příští čtvrtek. Pravda leží na ledě, tam se ukáže.
