Když se řekne Vancouver Canucks, snad každému hokejovému fandovi v hlavně blikne: bratři Sedinovi. Jednovaječná dvojčata Daniel a Henrik si svými kouzly podmaňují NHL už více než deset let. Jejich vrozená chemie z nich děla nepředvídatelné dravce. Respekt z nich má většina zámořských beků.
Zlatá hokejkaV sobotu bude v Karlových Varech vyhlášena anketa Zlatá hokejka o nejlepšího hráče uplynulé sezony a redakce iDNES.cz před ní postupně představuje všech deset finalistů. |
Právě mezi slavnými bratry dostal Vrbata hned od úvodu sezóny šanci. Ale rozhodně nešlo o snadnou pozici. Ryšaví Švédové si totiž na ledě vystačí v podstatě sami. Nestojí o někoho příliš aktivního, kdo by se jim pletl pod nohy. Potřebují „snajpra“, který má navíc i smysl pro kombinaci. Potřebují Vrbatu.
Hned první týdny sezóny ukázaly, že český hráč je pro Sediny ideálním parťákem. Výborně je doplňoval a dovedl zakončit jejich pohledné akce.
„Sedinové se nesnaží někoho přehrávat jeden na jednoho nebo silově. Spíš se snaží pomoct si krátkými přihrávkami, ukázat se jeden druhému... To mi vyhovuje,“ vysvětloval Vrbata v prosincovém rozhovoru pro iDNES.cz
Na ledě byl jak šelma – kroužil, hlídkoval a trpělivě čekal, až přijde jeho chvíle. Pak udeřil.
„Je to zabiják. Je fakt zážitek sledovat, jak hraje před brankou. Tolik klidu a rozvahy,“ chválil Čecha jeho spoluhráč Chris Higgins pro sportsnet.ca.
Vrbatovi vyšla především první část sezóny. Padalo mu to tam. Blýskl se i jedním skutečně parádním gólem.
Stalo se to 7. prosince v zápase proti Ottawě, když se Canucks hnali do protiútoku. Český šikula si zpracoval prudkou přihrávku od beka a z levé strany se řítil na brankáře Andersona. Pozici mu ale ztížil obránce Ottawy, který mu zablokoval možnost nahrávky na najíždějícího spoluhráče.
Devět z deseti hráčů by v této situaci střílelo. Vrbata ne.
Elitní desítka |
Zastavil se a snad dvě vteřiny čekal. Když už se zdálo, že celou šanci zazdí, tak naznačil střelu (čímž vylákal Andersona z branky) a pak bleskurychle vystartoval a vyjetého gólmana oblafl kličkou do bekhendu. Byl to jeden z nejhezčích gólů roku.
Všeho všudy za uplynulý ročník zaznamenal 31 zásahů, což z něj dělá (společně s Jiřím Hudlerem) nejlepšího českého střelce v NHL. Připsal si navíc i 32 asistencí. Krásných 63 kanadských bodů je jeho osobním maximem.
Se Sediny sice nakonec neodehrál celou sezónu (v půlce února ho trenér poslal oživit druhou lajnu), i tak si ale Vrbata ve Vancouveru nemá, na co stěžovat.
Snad jen ten déšť..
