Jak se na věc díváte s odstupem?
Chtěl jsem si zahrát v NHL, to se mi splnilo. Jenže jsem se v Calgary trápil. Hlavní problém byl v tom, že jsem nedostal takový prostor, jaký mi klub sliboval.
Nebyl problém v tom, že jste ve svém věku už nechtěl tolik bojovat?
Je pravda, že kdybych byl mladší, tak by to bylo asi lepší. Ve 27 letech je už člověk na něco zvyklý. Všude jsem byl důležitým hráčem v mužstvu, v Calgary jsem tohle necítil. Tím pádem mě nebavilo trénovat a hokej jsem si neužíval tak, jak bych měl. Říkal jsem si, že nechci ztratit další rok, kdyby to náhodou nemělo zase vyjít. Dva roky v hokejovém životě je hodně, kariéra utíká.
"V Americe je všechno byznys. Pozici na týmu dostanete podle kontraktu. Jistě, můžete se prosadit i s milionem dolarů, ale je to těžší, protože nedostanete prostor. A já nechtěl riskovat další ztracený rok." |
Takže jste byl hned po konci sezony rozhodnutý, že v NHL nezůstanete?
To ne. Vůbec jsem nepočítal, že může přijít nabídka z Petrohradu. Od Calgary jsem nějakou nabídku dostal, ale nesplňovala moje představy. Ještě připadalo v úvahu změnit v NHL tým. Jenže se ozval Petrohrad a v tu chvíli se všechno změnilo. Jde o silný tým, jeden z nejlepších v Evropě. Láká mě to, je to dobré místo blízko Čech. Věřím, že se tam prosadím a nebudu sedět na tribuně. To není na psychiku nic dobrého.
Jaroslav Bednář tvrdí, že když jste dostal šanci, tak jste se prosadil. Vy jste nevěřil tomu, že byste měl jinde větší prostor?
Těžko říct, v Americe je to všechno byznys. Pozici na týmu dostanete podle kontraktu. Samozřejmě se můžete prosadit i s milionem dolarů, ale je to těžší, protože nedostanete prostor. Vím, že se to mohlo povést, ale já prostě nechtěl riskovat ztrátu dalšího roku. Když jsem před rokem podepisoval smlouvu s Calgary, cítil jsem, že je to ten správný tým. Bohužel to nevyšlo. Bavit se o tom, jestli by to bylo jiné, kdybych přestoupil, to jsou kdyby...
Zaregistroval jste vůbec zájem z jiných týmů?
Něco jo. Jenže tam se může začít jednat až v červenci, kdy se otevře trh s volnými hráči. Já jsem požádal Calgary o trejd už v průběhu sezony, ale řekli mi, že ne. Že mě potřebujou. Jenže nic se nezměnilo. Bylo to těžké.
Je pro vás už NHL uzavřená kapitola?
Nedokážu říct. Já nevím, co bude za rok. Určitě to není tak, že bych řekl, že do NHL už nikdy nechci. To vůbec ne. Teď mám platný kontrakt v Petrohradu, kterých bych chtěl dodržet. A co bude potom? Pokud by měla přijít dobrá nabídka, proč ne. Ale to je daleko, co bude za tři roky. Navíc platí, že čím je člověk starší, tím je těžší se tam dostat.
Jak pro vás bylo těžké zvyknout si na zámořský hokej? Říká se, že je to úplně jiný sport.
Pomohlo mi, že už mám něco odehráno. Neviděl bych v tom problém. Když jsem hrál, tak jsem se cítil dobře. Ten největší problém byl v tom, že jsem hrál jenom tři minuty nebo osm. Každý hráč vám potvrdí, že je pak těžké se prosadit. Spousta bodů se dělá v přesilovkách. Pokud je nehrajete a nemáte důvěru trenéra, tak je to těžké.
"Mrzí mě to, ale co člověk nadělá? Snažil jsem se pro to udělat maximum, v tomhle ohledu mám čisté svědomí. Asi se nikdy nedozvíme, jestli jsem udělal správné rozhodnutí." |
Bylo to i tom, že nabídka, jakou vám dal Petrohrad, se zkrátka neodmítá?
Samozřejmě, nebudu říkat, že ne. Velkou roli sehrálo, že šlo o Petrohrad. Je to tým, který má ambice, a já chci vyhrávat. Chci být platný pro tým, spoustu hráčů tam znám. Vím, že tam bude tlak, ale to je v každém dobrém klubu. Já se na to těším. Druhá věc je, že kdyby na mě Petrohrad nezískal práva, tak bych třeba v NHL ještě zůstal.
Zlomilo vás i to město, které se od zbytku Ruska liší?
Určitě. Je to kousek a pro rodinu je to přijatelnější. Mně se Petrohrad jako město líbí. Je takové evropské a v Rusku se vymyká.
NHL byl vždycky váš sen. Mrzí vás hodně, že to nevyšlo?
Jistě, že mrzí, ale co člověk nadělá? Snažil jsem se pro to udělat maximum, v tomhle ohledu mám čisté svědomí. Nevyšlo to, takový je život. Nemůžete pořád jenom vyhrávat, nemůže se vám všechno dařit tak, jak byste si představoval. Jsem rád, že jsem tam byl, že jsem si NHL zahrál. I díky tomu jsem se rozhodl pro Petrohrad. Kdybych tam nebyl, tak bych nevěděl, jak to přesně chodí.
S kým jste se nejvíc radil, co dál?
Poslechl jsem si názor všech, s kým jsem se o tom bavil. Rodina, přítelkyně, agent. Všichni nejbližší lidi, kteří jsou kolem mě. To konečné rozhodnutí bylo jenom na mně, nikdo mě nikam netlačil. Asi se nikdy nedozvíme, jestli to bylo správné, nebo špatné rozhodnutí. Prostě ho musíte udělat a nemáte nikdy litovat.
