To už bylo pozdě, úřadující šampion prohrává v sérii hrané na tři vítězství 0:1. A pokud chce odjet k domácím odvetám v lepší náladě, bude muset hodně přidat.
Pardubice totiž v utkání za svým soupeřem zaostávaly ve všech atributech, které v play-off nesmí chybět: v nasazení, bojovnosti a odhodlání zvítězit. Přitom po postupu, který si Východočeši uhráli až v posledním kole základní části, by leckdo čekal pravý opak.
"Z nás to spadlo a místo euforie, kterou jsme měli předvést, jsme se prezentovali chladným výkonem," nezastíral Říha. O zklamání však mluvit nechtěl, i když vnitřně to tak musel jistě cítit.
"Zklamání...," zareagoval a chvíli přemýšlel, než se dál rozpovídal. "Já nechci být zklamaný. My jsme měli v utkání také dobré momenty, kdy jsme hráli dobře a v určitých fázích jsme Kladno vůbec k ničemu nepouštěli," snažil se hledat pozitiva.
"Ale pak přicházely zase momenty, kdy jsme předváděli špatné věci. V takových chvílích to prostě musí někdo vzít na sebe. Začali jsme rvát až deset minut před koncem, kdy jsme sestavu stáhli na tři pětky. Teprve potom jsem viděl hladové a naštvané hráče."
Především ve druhé a třetí části Kladno svého favorizovaného protivníka jasně přehrálo. Drželo se v útočném pásmu, všude bylo o krok dřív. Čím si takový obraz hry vysvětlit? "Hráli doma, měli bouřlivé prostředí, byli prostě nadržení. Kladno má mladé mužstvo, které plnilo, co mělo a všechno jim vycházelo. Navíc hráli deset minut přesilové hry," vyjmenoval Říha.
Právě početní výhody kulminovaly tlak domácích, Pardubice si kvůli své nízké aktivitě zahrály s jedním mužem navíc jen jednou. "A to rozhodlo," tvrdí zkušený stratég, jenž už krátce po prvním duelu spřádal plány na další duel.
"Musíme být daleko úspěšnější v útočné fázi, protože šance jsme měli. V první třetině byl třeba Buchtele sám před gólmanem, ale to zakončení bylo takové laxní. Musíme donutit Kladno, aby nás faulovalo. My jsme v situacích jeden na jednoho od sebe puky odstřelovali. Musíme být daleko důraznější, protože jsme je v průběhu zápasu přestali dohrávat a nechávali jsme jim moc prostoru."
