Hokejisté se bouří. Proč se hádají s kluby a chtějí obnovit odbory?

Uděláte faul, o němž kouč řekne, že byl zbytečný, a jste chudší o deset tisíc. Budete mít připomínku k tréninku – třeba i dobrou – a zaplatíte dvakrát tolik. To proto, že ji trenér vnímá jako podrývání autority. Nebo se znelíbíte manažerovi, který vás pošle na hostování do první ligy, a vy místo 200 tisíc korun měsíčně budete brát jen 40 tisíc.

Spor hokejistů s kluby kvůli vysokým pokutám ve smlouvách začal v Pardubicích | foto: Radek Kalhous, MAFRA

To všechno se může přihodit jakémukoliv hokejistovi v extralize. MF DNES má k dispozici sazebník pokut, který je součástí hráčských smluv v Českých Budějovicích. V něm například stojí: zbytečné vyloučení na dvě minuty = pět procent z platu. Nevhodné působení na mužstvo = pět procent z platu.

O co jde ve sporu

1) Hráči se bouří proti vysokým pokutám ve smlouvách. Vše odstartovaly spory v Pardubicích, kde hráče vede Dominik Hašek.

2) Hokejisty podporují jejich agenti, kteří tvrdí, že hráčská smlouva není zakotvená v právním řádu. Podle agentů tak pravidla svévolně určují kluby bez ohledu na platné zákony.

3) Kluby se hájí tím, že sazebníky s pokutami fungují v extralize už léta a nikdo proti nim neprotestoval. Poukazují také na to, že i v NHL mají hráči povinnosti, jež musí dodržovat.

Podobný sazebník platí ve všech klubech, někde je i tvrdší. Vždyť i pardubický brankář Dominik Hašek se nedávno proti pokutám postavil. "Některá rozhodnutí klubu jsou až proti lidskosti. Kluk hrál pod prášky, makal jako šroub, a za celkový přístup mu pak v měsíci srpnu sebrali iks procent z platu. Když si šel pro výplatu, koukal jako puk."

Udělají právníci pořádek?

S pěti spoluhráči Hašek sepsal prohlášení, které předal vedení pardubického klubu. V něm například uvádí: "Forma, která je pro udělování pokut použita, snižuje osobnost hráčů na úroveň bezprávných osob."

Jde o to, že o trestu rozhoduje manažer či trenér a hráč se nemůže odvolat. "Někdo řekne, že hráč na tréninku málo bruslí. A hned má flastr," tvrdí agent Jaromír Henyš.

Pardubičtí hráči předali smlouvy se sazebníky pokut (které však dobrovolně podepsali) právníkům. Jejich zástupce Josef Moravec tvrdí: "Použité formulace umožňují uplatnění pokuty na základě subjektivního stanoviska klubu, což je nepřístupné a v rozporu se zákonem."

Jádro problému je v něčem jiném. Hokejisti (podobně jako třeba fotbalisti) nejsou zaměstnanci a neplatí na ně zákoník práce. Jde o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), což je výhodné pro klub, který za ně nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, a zároveň i pro hráče, kteří zase ledacos mohou odepsat z daní. Jenže sportovec není vůči klubu chráněn.

"Hokejisti jsou v legislativním vzduchoprázdnu," říká Henyš. "U nás je to jako u mariáše. Kluby si sednou, něco si domluví a podle toho se hraje."

Takže třeba hokejista, který je zraněn, dostane po jedenácti týdnech absence jen polovinu platu. Pokud ho manažer pošle na farmu do první ligy, bere jen dvacet procent. A zároveň hráč nemůže dát výpověď. To nikde jinde ve světě není.

Kdy ta džungle skončí?

Ano, i v NHL mohou manažeři hráče poslat na farmu, ale vše je ošetřené smlouvou. Takže ti lepší mají tzv. jednocestné smlouvy, které jim i v nižší lize zaručí stejný plat. V Rusku zase zraněný hráč pobírá průměrný ligový plat a celý kontrakt se řídí federálním zákonem "O tělesné výchově a sportu".

Proč to jinde jde, a v Česku ne? Kromě libovůle klubů si za to mohou i sami hokejisti. Ve světě mají své odbory, které jim vyjednávají podmínky a chrání je. V Česku sice asociace existuje od roku 2000, jenže její činnost je nulová.

Koncem sezony se má vše změnit. Chod odborů chtějí hráči obnovit a do jejich čela by se mohl postavit Dominik Hašek, kterému by pomáhal jeden bývalý zkušený funkcionář z hokejového svazu - více ZDE.
Pak možná džungle skončí.

Do té doby ať si hráči dávají pozor. Až půjdou pro výplatu, třeba uslyší hlášku jako hrdina v legendární komedii: "Máte tu nějaké srážky: Vysušení, vylovení, odbahnění. Takže berete pět padesát."

Straka: Odbory v extralize chybějí

Hokejové odbory v extralize ano, nebo ne? Martin Straka je ve schizofrenní pozici, vždyť v Plzni dělá hráče i manažera. Z jedné strany by mu novinka práci usnadnila, z druhé zkomplikovala.
Přesto ubezpečuje: "Něco jako zámořská NHLPA tady chybí. I z pohledu manažera si myslím, že opozice by byla prospěšná. Kluci mají taky svá práva."

Tak proč už v extralize hokejové odbory dávno nefungují?
Pohybujeme se úplně v jiné společnosti než NHL. Zámořská NHLPA je neskutečně bohatá organizace, má slovo. V Česku na to nejsou peníze. V NHL dává každý hokejista na NHLPA ze své výplaty 450 dolarů. Pak jsou tam další příjmy, asociace bohatne i z prodeje kartiček a podobně. To si pak odbory mohou dovolit nejlepší právníky. Tohle u nás nefunguje. A podle mého ani nikdy fungovat nebude.

Proč?
Kluci se bojí, kam by jejich peníze šly. A nikdo tomu nebude chtít věnovat ten čas. Ze začátku by bylo hrozně složité uvést všechno do pohybu, vyžadovalo by to šílenou trpělivost. To není otázka jedné sezony. Myslím, že je tu jediný člověk, který má v sobě cílevědomost, poctivost a zároveň zkušenost, je inteligentní a hráči by za ním šli.

Kdo?
Dominik Hašek. Jenže stíhal by to, když zase začal chytat? Nevím.

Stejně pořád nechápu, proč se hráči na něčem tak prospěšném nemohou dohodnout.
Tak to prostě je. Vždyť tady se už o zavedení odborů někdo pokoušel a nevyšlo to. Nechytlo se to.

Je problém i v české povaze?
Určitě. Každý by měl respektovat pravidla. To se v NHL děje, hráči jsou za to slušně placení. U nás si každý dělá, co chce, nejen v hokeji. Snaží se všechno přechytračit, obejít. I když tu někdo pravidla poruší, pořád to bere v pohodě: Ono to nějak dopadne, nebude to tak horké.

Vyplatí se hráči podporovat hokejové odbory? Co jste z nich měl v Americe?
Měli jsme třeba týmového doktora. Před nějakými sedmi lety jste v případě zraněného kolena neměli jinou možnost než jít k němu. Jenže mezi kluky se rozkřiklo, že se ví o lepším specialistovi nebo že zrovna tenhle jim to nedávno udělal špatně. NHLPA to začala řešit a svou silou si vymohla na NHL, že hráči si mohou sehnat konzultaci u jiného doktora. Nebo otázka předsezonních kempů – my jsme bývali celé léto na stadionech. Pak zasáhla NHLPA a rázem jsme nesměli být na zimáku déle než čtyři hodiny.

V Česku se celá kauza rozjela po sporu s pokutami ve smlouvách. Jak je to s nimi v NHL?
Tam jsou ve smlouvě taky vypsané pokuty. Za nestihnutý zápas, porušenou večerku. Nebo když nemáte v letadle kravatu či cestujete za zápasem venku místo v obleku v džínách. Něco takového vám musí povolit generální manažer nebo trenér, jinak si koledujete o pokutu.

Jak je vysoká?
To už si nepamatuju. Hlavní je ale něco jiného. V Americe si ta pravidla nikdo nedovolí porušit. Když přece ano, stačí od vedení jedno důrazné bububu. A příště už se nic podobného neopakuje.

NHLPA, mocný služebník hráčů a protivník NHL

Když se hrál v Naganu hokejový Turnaj století, směl si každý reprezentant z NHL vzít s sebou jednu osobu. Letenku a hotel jí hradily hráčské odbory NHLPA.

Až bude Robertu Reichlovi 45 let, může si (stejně jako jiní veteráni NHL) z fondů NHLPA vybrat penzi ve výši několika milionů korun.

Stovky kompletních hokejových výstrojí dostaly české děti ze zámoří v rámci dobročinného projektu Góly a sny. Založila ho NHLPA.

Dohaduje-li se hráč v arbitráži s klubem o výši platu, NHLPA mu na jednání pošle svého právníka. To je jen pár příkladů fungování hráčské asociace. O takovém servisu si extraligoví hráči mohou nechat akorát tak zdát.

"Liga jsme my," pravil v Praze před rokem Paul Kelly, tehdejší šéf NHLPA. "Bez našeho souhlasu by se u vás tyhle zápasy Rangers a Tampy nekonaly."

Mocná organizace s dlouhou tradicí a silným vlivem hájí zájmy současných i bývalých hokejistů. Byť její členové platí příspěvky, spoří si na důchod, NHLPA si sama vydělává prodejem suvenýrů, investuje, shání si sponzory.

Vznikla před 42 lety, nyní zaměstnává asi 40 lidí. Dopingové kontroly, účast hráčů NHL na olympiádě v Soči 2014, televizní kontrakty. To vše musí vedení ligy projednávat se zástupci hráčů.

NHLPA inspirovala české hvězdy Reichla, Jiřího Dopitu nebo Františka Kučeru, aby v roce 2000 založili AHLH. Asociace hráčů ledního hokeje měla slibný rozjezd, obstojnou podporu a podobné cíle, především ochranu práv svých členů.

Jenže její činnost postupně slábla, shodou okolností se její hlavní figury vrátily do NHL a v posledních letech AHLH sotva živoří.

To východní gigant KHL získal brzy silného odborového protivníka. Asociaci šéfuje bývalý výtečný útočník Andrej Kovalenko, jemuž v zámoří přezdívali Ruský tank.

Zavedl registraci agentů, aby hráče nemohl zastupovat (a případně okrádat) kdekdo. Protestoval proti nesmyslnému "věznění" hokejistů na bazách. Obhajoval kanadského brankáře Grahama, jehož znenadání vyhodili z Omsku, protože se údajně opil.

V Česku hráči nemají nikoho, kdo by se jich zastal.