Den den před zápasem za ním přišli generální manažer spolu se starostou města a poprosili ho o výpomoc. "Ale nebylo to za pět minut dvanáct, ale už deset minut po dvanácté," glosoval to dvojnásobný mistr světa. "Měli jsme hlavně zapracovat na psychice hráčů, ale už bylo příliš pozdě."
Kaberle si spolu s Müllerem popovídali po tréninku se všemi hráči, mluvili s nimi individuálně po jednotlivých formacích. "Kdybychom to chtěli probrat s každým zvlášť, tak bychom to nestihli. I tak nám to zabralo docela dost času," popisoval Kaberle.
Před zápasem s trenéry Šindelem a Kopeckým probírali sestavu, snažili se útoky co nejlépe poskládat. "Na hráčích jsem před utkáním viděl velkou obavu. Byli opravdu nervózní," netajil Kaberle. Asi hodinu po zápase vypadal sklesle, nemluvilo se mu lehce. "Ale už delší dobu to tady směřovalo k tomu, že Kladno sestoupí," musel připustit.
Liberec byl podle něj v baráži lepší, smůla za vyřazením Kladna nestojí. "O ní se dá mluvit v případě toho posledního ligového zápasu s Litvínovem. Tam Kladno prohrálo smolně. Ale tentokrát byl Liberec v celé sérii lepší, působil daleko komplexněji," hodnotí někdejší bek.
Po zápase mu volali synové Tomáš a František, oba úspěšní obránci v NHL. A vyzvídali, jak Kladno dopadlo. "V poslední době jsme o tom hodně mluvili, byli z toho také hodně smutní," řekl. Mladší Tomáš za středočeský tým v úvodu sezony hrál, když se nemohl dohodnout na kontraktu se zámořským Torontem.
Tomáše také pyšný otec sledoval při olympijském turnaji. A po prohraném čtvrtfinále byl hodně přepadlý. Jenže tentokrát je to horší. "Při olympiádě jsme si všichni říkali, že není možné, aby nároďák měl pořád takové štěstí," povídá.
"Ale Kladno? V životě by mě nenapadlo, že bude hrát takhle dole. Moc bych mu přál, aby se za rok do extraligy vrátilo. Bude to mít ale těžké."