Nejslavnější odchovanec olomouckého fotbalu Tomáš Ujfaluši usrkne espreso a smutně vydechne: „Pevně věřím, že ke krachu nedojde. Sigma Olomouc je tradiční klub, který vždy okupoval v lize přední příčky a hrával v Evropě, nějak se z toho dostane.“
Počkat, z čeho dostane? Vždyť ve středu v druholigovém šlágru prohrál v Ostravě 0:1 poprvé v sezoně, přezimuje na čele a rychlý návrat mezi domácí elitu by ho neměl minout.
Kvalitou kádru v soutěži ční - udržela žádané mládence Chorého, Housku, Štěrbu, Radakoviče nebo Faltu. Ale na jak dlouho?
Ač se to na první pohled zvenčí nemusí zdát, tradiční klub z Hané založený roku 1919 (tehdy se jmenoval SK Hejčín), prožívá nejtěžší období v historii. V profesionální určitě. Reálně mu hrozí krach!
70 milionůTolik dluží Olomouc. Hospodaření klubu už několik roků po sobě končí ztrátou. |
Drsnou realitu zadluženého olomouckého fotbalu potvrdila nedávno nezávislá poradenská firma, která pro město Olomouc (jednoho ze tří akcionářů klubu) zpracovává analýzu možného převzetí moderního Androva stadionu (více čtěte zde).
Stadionu, jenž se vylepšoval i díky prodeji Ujfalušiho a dalších odchovanců, kterých Sigma i pro českou reprezentaci vychovala spoustu - Rozehnala, Kováče, Látala, Hapala, Heinze...
I v současném nároďáku jsou produkty její vyhlášené líhně: stoper Kalas a záložník Hořava.
Jenže od korupční aféry s Kaprovou Bohemkou padá černá hvězda, jež má klub ve znaku, strmě dolů, přestože Olomouc vyhrála český pohár a následně i Superpohár. Pak ale už dvakrát sestoupila z ligy, kterou předtím hrála 30 let v kuse.
Časy se mění. A fanoušci trpí.
Andrův stadion ani neotvírá na zápasy tribunu za bránou, kvůli nezájmu není třeba. Na utkání proti Ústí nad Labem přišlo jen 1 246 diváků, nejméně za posledních 35 roků.
„Došlo tady k enormní disharmonii - na jedné straně stadion nádherný, já objel svět a těžko se hledá něco podobného na této úrovni, ale mužstvo dvakrát sestoupilo,“ kroutí hlavou Milan Máčala, úspěšný trenér, jenž se vrátil z Perského zálivu a jako člen olomouckého představenstva se snaží zkušeností vytáhnout klub ze šlamastyky. „Fantastická tráva, regenerace, tréninkové hřiště v Řepčíně, umělka. Co chcete lepšího? Hrozná škoda, že se spadlo!“
Olomouc už hráče neprodává do ciziny a kasa chudne. Prodej stadionu ji má aspoň z části naplnit.
Spolumajitel Josef Lébr prohlásil, že od Nového roku už nedá klubu ani korunu, jelikož dlouhodobě upozorňuje na to, že peníze do provozu nalévá (převážně formou půjček) jen on.
Hrozí, že hráčům nebudou od ledna chodit výplaty včas, nebo vůbec? „Myslím si, že existenční potíže nehrozí, a v případě, že by hrozily, určitě bych jako sigmák hledal řešení. Bylo by však nesystémové,“ napsal v SMS Lébr.
Zvažuje, že svůj podíl prodá. Ale komu? „Musí se najít investor, který by do toho peníze chtěl dát. Jestli se to už panu Lébrovi nechce dělat, má v tom své peníze, které mu asi dluží, tak pak je to těžký. Pohár někdy přeteče, potom už nezbývá nic jiného než s tím skončit. Ale byla by to škoda,“ tvrdí Ujfaluši.
Sám klubu nabízel pomoc. Jako skaut, nalákat chtěl i sponzory, kterých ubylo. Jenže vedení jeho i Pavla Hapala s díky odmítlo. A plácá se v bryndě, jak samo (ne)dokáže.
„Pan Gajda (člen dozorčí rady Sigmy) nám dal příslib, že vše bude i po Novém roce probíhat, jak má. Chci věřit, že ať s panem Lébrem, či bez něj se podaří zajistit financování, abychom byli schopni soutěž bez problémů dohrát, respektive vyhrát,“ doufá trenér Václav Jílek.
