První sezona fotbalistů Slovácka po návratu do ligy: kladů je málo

Po dvouletém čekání se fotbalisté Slovácka vrátili do nejvyšší domácí soutěže. Bylo čtrnácté místo v jejich prvním ligovém ročníku dobrým počinem, nebo bylo v silách hráčů dokázat mnohem víc?

ZÁCHRANA, ALE... Fotbalisté Slovácka se v lize z nejrůznějších důvodů trápili, což platí i pro Lukáše Zelenku (na snímku). | foto: Jan Karásek, MAFRA

Na tyto otázky se pokusila MF DNES najít odpovědi výběrem hlavních událostí z právě skončené sezony. Pozitiv se však u Slovácka objevuje žalostně málo.

Povedlo se

Záchrana

Slovácká sezona v číslech

Pořadí: 14. místo, 30 bodů
Podzim: 14. místo, 14 bodů (včetně předehraného 16. kola )
Jaro: 12. místo, 16 bodů
Doma: 9. místo, 24 bodů
Venku: 14. místo, 6 bodů
Nastřílené góly: 28, o 8 víc než v sestupové sezoně 06/07
Inkasované góly: 42, tolik Slovácko za 10 let od vzniku ještě neobdrželo
Nasazení hráči: 31
Střelci: 7 - Ondřejka, Švancara, 4 Fujerik, 2 - Chmelíček, Smetana, 1 - Abrahám, Kordula, Kuncl, Nestorovski, Zelenka
Vlastní góly: 2 - Němčický, 1 - Kubáň
Brankáři s čistým kontem: 5 - Filipko, 3 - Vašek
Žluté karty: 7 - Kordula, Kubáň, 6 - Abrahám, Urbánek, 5 - Švancara, Valenta, 4 - Fujerik, Ondřejka, Němčický, Cleber, Košút, 3 - Perůtka, Filipko, 2 - Kuncl, Formánek, Zelenka, Vašek ...
Červené karty: žádná
Nejvíce minut: 1894 - Ondřejka, 1886 - Kordula, 1785 - Němčický, 1773 - Kubáň, 1755 - Švancara
Diváci: 85 472 doma, průměr 5698 na zápas (nejvíce 7258 na Olomouc, nejméně 4225 na Mladou Boleslav)

Může se zdát, že v konkurenci střížkovských Bohemians bez domova a Kladna, které už delší dobu trápily finanční potíže, bylo udržení snadným úkolem.

Slovácko však loni muselo po odkoupení licence od Čáslavi přebudovat svůj desátý tým druhé ligy na důstojného účastníka elitní soutěže, což s sebou neslo úskalí.

Očekávání veřejnosti byla navíc okamžitě velká a vážnost situace si dlouho nepřipouštělo ani vedení klubu. "Do ligy jsme vletěli rovnýma nohama, ale nechceme se pasovat do role outsiderů. Máme na to být kolem desátého místa," uvedl majitel klubu Zdeněk Zemek ještě před jarními odvetami, kdy přitom Slovácku patřila 14. příčka.

Levné posílení

Kuncl, Košút, Urbánek, Abrahám, Zelenka, Valenta, Švancara, Nestorovski. To je výpis hráčů, kteří do Slovácka přišli za poslední rok a na jeho záchranu v lize měli významnější podíl.

Do jejich pořízení přitom klub nemusel investovat ohromné částky, mnozí totiž přišli po skončení smlouvy. Je ale pravděpodobné, že si díky tomu řekli u Slovácka o vyšší plat.

Zájem veřejnosti

Průměr 5 698 na každém domácím zápase znamená nejvyšší diváckou podporu za deset let, co existuje spojený slovácký klub. Vyššími čísly se navíc letos v lize mohla pochlubit jen Sparta, Slavia a Baník.

"V diváckém zázemí vidím jediné pozitivum naší letošní sezony. A není to jen statistika. Při každém zápase je cítit, že tady lidé fotbalem žijí a ke klubu mají nesmírně silný vztah. Nezáleží to na tom, jestli na zápas přijde sto lidí nebo deset tisíc," říká brankář Miroslav Filipko.

Nepovedlo se

Dobrý start, žádné body

Kouč Josef Mazura se pokusil vymanit z označení "pes obranář" a se svými svěřenci do ligy nastoupil ofenzivním stylem, jímž uchvátil odborníky. Ale tým zápasy nezvládal – z úvodních čtyř kol vyválčil jen tři body, a tím si zadělal na budoucí potíže.

Doba bez Švancary

Vzápětí navíc přišel šestizápasový trest pro pětigólového střelce Petra Švancaru, který vykazoval reprezentační formu. Bez něj Slovácko nevstřelilo ani gól a získalo jen bod. Sebevědomí hráčů kleslo na nulu a Mazura s tím nic nedokázal udělat. "Petr je ústřední postavou Slovácka," povzdechl si kouč po každém neúspěchu.

Důvěra v trenéra

Tvrdohlavost, s níž šéfové Slovácka odmítali opakující se hlasy o odvolání trenéra, byla pro tým málem smrtelná. A klubu se rozhodně nevyplatila – až do konce roku má totiž už odvolaného kouče na výplatní listině. Po promrhaném podzimu přitom Mazurovi skončila smlouva. Slovácko mu ji však nečekaně prodloužilo. Požadované okamžité zlepšení sice nepřicházelo, k odvolání ale došlo v naprosto kritické situaci 5 kol před koncem.

Chybující obrana

Další rekord, ale smutný. Tak děravou zadní řadu vyjádřenou 42 inkasovanými góly Slovácko ještě nemělo. Střed obrany měl problémy téměř neustále a kraje nebyly o moc lepší. Příjemným překvapením byl jen mladý sparťan Tomáš Košút na postu stopera. Však už na něj také Slovácko uplatnilo opci a jedná s letenským klubem o podmínkách přestupu.

Záchrana byla povinností, ale cíle jsme měli jiné, říká Filipko

Liga je zachráněna, můžeme slavit! Podobná slova od brankáře fotbalového Slovácka Miroslava Filipka rozhodně nečekejte. "O nějakém úspěchu nemůžu vůbec mluvit. To, že jsme ligu zachránili, byla naše povinnost. Pro mě osobně spíš byla sezona zklamáním," přiznává jeden z klíčových hráčů ligového nováčka.

Ukázalo se, že z 10. místa druhé ligy do nejvyšší soutěže je to skok?
Určitě se to tam odrazilo. Ale faktorů, proč celá sezona vyzněla tak rozporuplně, bylo víc.

V čem jste měli nedostatky?
To je záležitost, kterou si musí vyhodnotit vedení a trenéři.

Oni jistě budou rozebírat kvalitu týmu. Ale i vy hráči jste mohli zvládnout spoustu věcí lépe, ne?
Na hřišti se dá udělat milion věcí jinak. Ale hodnocení je skutečně spíš pro lidi, kteří jsou k tomu kompetentní.

Obrana pod vedením vás a Petra Vaška sice osmkrát udržela čisté konto, ale hlavně inkasovala 42 branek. Čím si to vysvětlujete?
Asi tím, že obrana nebyla stabilní. Především na podzim, ale i na jaře se na postech hráči točili. Bylo tam velké hledání. A nejde jen o samotnou obrannou čtyřku, ale o celý obranný blok. Mužstvo by mělo směrem dozadu pracovat docela jinak, než tomu bylo ve většině sezony.

Bez formy, kterou jste vy osobně měl v závěru sezony, by se Slovácko v lize zřejmě neudrželo. Těšila vás následná chvála?
Nestavěl bych to do pozice, že já nebo moje forma tým v lize zachránila. Samozřejmě jsem rád, že se o mě mančaft mohl v rozhodujících zápasech opřít. Ale od toho je v sestavě každý gólman, aby chytil všechno, co jde na bránu. Když to vyjde, může být spokojenost. Tohle beru naprosto pragmaticky.

Vy jste vždy působil skromně.
Pozor, není to o skromnosti. Nevím, jestli by z takových věcí měl žít člověk v euforii. Kdybych přispěl k nějakému úspěchu, třeba bychom se dostali do evropských pohárů, tak prosím. Ale jak jsem řekl na začátku, zachránit tento klub v lize, to byla pro mě i pro celý mančaft povinnost. Ale cíle jsme měli trošku jiné.

Po sezoně vám měla ve Slovácku končit smlouva. Už je jasno, jestli budete pokračovat?
Bavili jsme se o tom a spějeme k dohodě. Klub se mnou počítá na další sezonu.

Máte formu, pozorujete vůbec na svém těle, že je vám 36 let?
Takovou otázku bych čekal až mnohem později... (rozesměje se) Jednoznačně na to můžu říct, že tělo mě nijak nelimituje, proto věk neřeším.

Takže vydržet jako slávista Martin Vaniak do čtyřicítky by neměl být ani u vás problém?
Asi nebudu mít ambici chytat ligu tak dlouho, ale jednu dvě sezony se rozhodně chci chytání věnovat naplno. Pak uvidím, co bude dál.