Návrh senátora Libora Michálka chce díru v zákoně uzavřít. „V České republice se tyto fondy staly doménou developerů. Některé společnosti využívají tohoto finančního nástroje výlučně pro daňovou optimalizaci,“ uvádí se v důvodové zprávě k Michálkovu návrhu novely zákona o daních z příjmů. Každoročně tak podle ní Česko přichází o zhruba 600 milionů korun.
Podílové fondy umí zhodnotit vaše peníze. |
Díra v zákoně, podle Michálka srovnatelná s korunovými dluhopisy, přitom neexistuje dlouho. Získat výhodu tím, že se fond registruje na burze, lze teprve od roku 2015. Funguje to tak, že si developer založí fond, vloží do něj nemovitosti, které například pronajímá, a takto vzniklé zisky daní jen pěti procenty. Jiný účel fond nemá – do ničeho jiného než do nemovitostí své mateřské firmy neinvestuje.
Podobným způsobem se dá do fondu vložit i jiný majetek, ze kterého plyne firmě nějaký zisk. Michálek chce, aby si fondy zasloužily daňovou výhodu i splněním dalších podmínek, než jen formální registrací na burze.
Nemovitosti do fondů vyčleňují hlavně developeři
Například uzavřený investiční fond, který založil developer Central Group (stojí za ním podnikatel Dušan Kunovský) a vložil do něj své bytové domy a pozemky, díky tomu zaplatil za rok 2016 z 280milionového zisku jen 14 milionů korun na dani. Kdyby měl nemovitosti zaparkované přímo ve firmě, zaplatil by na dani bezmála o 40 milionů víc.
Finty a kličky státních podniků. Firmy tají, kam putují veřejné peníze |
Podobně vyčlenil své nemovitosti z firmy do investičního fondu také Unimex Group (stojí za ní podnikatel Jiří Šimáně, majitel Travel Service). Jeho stejnojmenný fond zaplatil ze 146milionového zisku v roce 2016 na daních z příjmů jen 5,2 milionu korun.
Protože daňová výjimka od samého zavedení vzbuzuje kritiku, rozhodla se hned v roce 2016 pražská burza sama preventivně zpřísnit pravidla. „Emise musí být rozptýlena alespoň mezi pět osob. Tyto osoby nesmějí být vzájemně propojené. To znamená, že se nesmí například jednat o rodinné příslušníky,“ říká mluvčí Burzy cenných papírů Praha Jiří Kovařík.
Burze se návrh nelíbí, některé fondy by odešly mimo Česko
Čtyřicítka fondů, registrovaných na burze, dostala nějaký čas na to, svoji akcionářskou strukturu upravit. Třináct fondů nedokázalo nebo nechtělo akcie rozptýlit mezi více majitelů, a z burzy se proto raději stáhly. Dalším jedenácti běží lhůta na splnění podmínky.
Burze se Michálkův návrh nelíbí – podle ní by to některé fondy přimělo odejít mimo Českou republiku, a tak by tu neodvedly ani korunu. „Utíkat budou ti, kteří to využívali k daňové optimalizaci, ti ostatní ne,“ říká Michálek.
Zvýhodnění fondům upřít nechce. „Ale ať vybírají peníze od širšího okruhu investorů a aktivně investují na trhu. Registrace na burze nesmí být jen formalita, musí docházet k aktivnímu obchodování,“ dodává. Právě skutečnost, že akcie řady fondů se prakticky neobchodují a akcie tak zůstávají v rukou jediného majitele, ukazuje na účelovost jejich založení.
Ve skupině fondů se nachází také polostátní ČEZ
Kuriózní je, že ve skupině fondů se nachází také investiční fond polostátní energetické společnosti ČEZ, investující do obnovitelných zdrojů. Fond zřejmě z obavy před možným postihem ze strany finančního úřadu raději daňovou výhodu nevyužil a danil firemní daní 19 procent.
Podle Lukáše Váchy z investiční společnosti Conseq, jejíž dceřinka QI investiční společnost poskytuje správcovské služby investičním fondům, existují mezi fondy pozitivní příklady.
„Například APS Fund, který investuje do pohledávek a který administrujeme, má desítky investorů,“ říká. Podle něj je pro ně registrace na burze důležitá z hlediska likvidity – v případě potřeby z fondu vystoupit mohou svůj podíl operativně prodat. Případně může fond získat přes burzu nové investory.
