Počet nezaměstnaných čerstvých absolventů škol se celkově snižuje. Zatímco v září 2002 jich bylo téměř pětasedmdesát tisíc, loni ve stejném měsíci se jejich počet snížil o více než polovinu, bylo jich zhruba jedenatřicet tisíc.
Vyplývá to z publikace Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním - 2008, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) v rámci projektu VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. Podle stejné studie mají vyšší naději, že po skončení školy najdou zaměstnání, lidé s vysokoškolským diplomem. Platí totiž, že čím vyšší vzdělání, tím nižší nezaměstnanost.
Jedinou výjimkou jsou absolventi nástavbových oborů a maturitních oborů s odborným výcvikem, kteří hledají v posledních dvou letech práci o něco hůř v porovnání s vyučenými.
Řemeslníci si někdy vybírají
Lidé, kteří se vyučili, hledají při nástupu do praxe obecně hůř uplatnění než studenti škol s maturitou.
Jak uvádí mluvčí NÚOV Zoja Franklová, děje se tak i přes zvyšující se poptávku firem po řemeslnících. "Ne vždy to ale znamená, že nemohou najít uplatnění, někteří z nich nejeví zájem pracovat nebo nejsou spokojeni s nabídkou pracovních míst," uvádí.
V posledních dvou letech se snižuje i podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů tříletých učebních oborů. Pokles je tak výrazný - v porovnání s dubnem 2007 o 13,7 procenta, na 29,5 procenta - že ukazatel je dokonce nižší než podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Ten činí 30,8 procenta.
Kdo je potřeba, kdo zbývá
Z kterých oborů se hledá práce lépe? Podle studie se v posledním roce výrazně zlepšila situace ve stavebnických oborech, nezaměstnanost u vyučených i maturantů v tomto odvětví klesá. V posledních dvou letech také poklesla míra nezaměstnanosti vyučených absolventů ve strojírenských oborech a zlepšila se situace pro vyučené a studenty, kteří končí ve školách se zaměřením na elektrotechniku.
I absolventi zemědělských škol, kteří v uplynulých letech měli s hledáním práce velké problémy, měli v minulých dvou letech větší šance.
Významně vyšší naději, že najdou práci, mají také absolventi oborů gastronomie, hotelnictví a turismus. Jen průměrnou míru nezaměstnanosti zjistila studie u absolventů ekonomických škol s maturitou.
Naopak obavy o to, že nenajdou práci, nemusí téměř mít studenti zdravotnických oborů, středních i vysokoškolských. "Tato situace naznačuje, že vzhledem k demografickému vývoji populace by bylo v budoucnu vhodné zvýšit počet absolventů těchto oborů vzdělání, tedy zvýšit počet přijímaných do příslušných oborů vzdělání," upozorňuje Zoja Franklová.
Důvodem je růst
Co stojí za větší nabídkou práce? Zoja Franklová uvádí mimo jiné dobrou ekonomickou situaci, tedy hospodářský růst a s tím související větší nabídku volných pracovních míst.
Jako další důvod označuje větší možnost dále se vzdělávat. Podstatnou roli hraje i zvýšená nabídka nových pracovních příležitostí, kterou vytvářejí zahraniční investoři. Což potvrzuje i skutečnost, že se nezaměstnanost snížila hlavně v technických oborech, zejména ve strojírenství, elektrotechnickém odvětví a ve stavebnictví. "Absolutní pokles nezaměstnaných absolventů je do určité míry způsoben i postupným snižováním celkového počtu absolventů, kteří opouštějí školy," dodává.
