Cílem zákona bylo zprůhlednit oblast spotřebitelských úvěrů a půjček tak, aby mohl dlužník snadno porovnat nabídky na trhu a vybrat si tu nejvýhodnější. Předpis tak měl zabránit případům, kdy firmy poskytovaly půjčky za úrokovou sazbu několika procent týdně a roční úroková sazba se následně pohybovala v řádu stovek procent. Bohužel ovšem ne všichni spotřebitelé vědí, jaká práva a povinnosti účastníkům smlouvy o spotřebitelském úvěru zákon 321/2001 Sb. ukládá. Svědčí o tom i fakt, že se v poslední době ve sdělovacích prostředcích opět stále častěji objevují zprávy o případech, které měl právě tento zákon vymýtit.
Alfou a omegou zákona o spotřebitelském úvěru je definování tzv. roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN). Tou se rozumí v procentech vyjádřený podíl z dlužné částky, který je povinen spotřebitel zaplatit věřiteli za období jednoho roku. RPSN tedy není jen vyjádřením roční úrokové sazby, ale zahrnuje i případné poplatky a další náklady spojené s čerpáním spotřebitelského úvěru. Díky tomu lze posoudit různé nabídky nejen z hlediska zaplacených úroků, ale i poplatků.
Důležité je ovšem vědět, které instituce a za jakých podmínek jsou povinny nám
Zajímají vás aktuální nabídky spotřebitelských úvěrů? Chcete si spočítat splátky nebo úrokovou sazbu úvěru? Navštivte sekci SPOTŘEBITELSKÝCH ÚVĚRŮ
roční procentní sazbu nákladů sdělit. V zákoně jsou totiž přesně vyjmenovány typy půjček, na které se tento zákon nevztahuje. Těmi jsou například (celý výčet lze nalézt v zákoně):
-
spotřebitelský úvěr na koupi, výstavbu, opravu nebo údržbu nemovitosti,
-
půjčka poskytnutá bez úroku nebo jakékoli úplaty,
-
spotřebitelský úvěr nižší než 5 tisíc korun nebo vyšší než 800 tisíc korun (pokud je uzavřeno více smluv o spotřebitelském úvěru pro jediný účel, považují se tyto smlouvy za jediný spotřebitelský úvěr),
-
spotřebitelský úvěr, jehož splatnost nepřesahuje 3 měsíce nebo je splatný nejvýše ve čtyřech splátkách, jejichž rozestup v čase nepřesahuje jeden rok.
Rovněž zajímavá je povinnost věřitele uveřejnit RPSN v případě, že nabízí spotřebitelský úvěr reklamou nebo určitou nabídkou zboží a služeb, jejíž součástí je úroková sazba nebo jiné údaje týkající se nákladů na úvěr. Pokud tedy v inzerátech a letácích nějaká společnost spotřebitelský úvěr nabízí a údaje o roční procentní sazbě nákladů v této nabídce nejsou, lze opodstatněně pochybovat o jejích dobrých úmyslech. Takovým nabídkám je proto lepší se vyhnout již z principu.
Smlouva o spotřebitelském úvěru musí povinně obsahovat:
Naději mají ovšem i ti, kteří v uplynulých deseti měsících sedli někomu na lep a nevýhodnou smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřeli. Měli by si pečlivě prostudovat smlouvu o úvěru a zjistit, zda obsahuje všechny povinné náležitosti v zákoně stanovené (viz. tabulka vlevo). Pokud totiž tyto náležitosti smlouva neobsahuje, považuje se spotřebitelský úvěr od okamžiku uplatnění námitky u věřitele za úvěr úročený diskontní sazbou ČNB platnou v době uzavření smlouvy.
V praktickém životě ovšem není vše tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vše totiž není v pořádku ani u bank, které by měly jít ostatním institucím příkladem. Banky totiž stanovují úrokové sazby podle bonity konkrétního žadatele. Nemohou tedy stanovit paušálně výši splátek pro určitý objem a splatnost úvěru a tudíž ani neuvádí standardně ve svých informačních materiálech RPSN. Většinou vám tak sdělí tento důležitý údaj až ve chvíli, kdy přijdete na pobočku a o úvěr žádáte. Výjimku tvoří z velkých bank jen GE Capital Bank, která standardně u své Expres půjčky RPSN uvádí. Ani GE Capital ovšem není vzorná za všech okolností. Pokud si například zkusíte zavolat na infolinku GE Capital Multiservis s žádostí o informace týkající se splátkového prodeje, zjistí vám zde ochotně výši splátek i celkovou zaplacenou sumu. Roční procentní sazbu nákladů jsme již touto cestou bohužel nezjistili ani zde, ani v jiných ústavech (ať již bankovních či nebankovních).
Nabídky jednotlivých institucí, které jsou ochotny spotřebitelům půjčovat, jsou proto stále ještě velmi obtížně srovnatelné. Je proto důležité věnovat výběru partnera náležitou pozornost a neuzavírat smlouvu dříve, než si zjistíme alespoň obecné podmínky na trhu. V případě pochybností o solidnosti jednání budoucího věřitele máme rovněž možnost upozornit Českou obchodní inspekci, která drží nad dodržováním zákona o spotřebitelském úvěru dozor.
Jaké zkušenosti máte s uváděním RPSN ze strany půjčovatelů vy? Zamezí podle vás důsledná kontrola plnění tohoto zákona omezení výrazně nevýhodných nabídek?
