Původně to vypadalo, že elektřina z jaderného štěpení to bude mít do budoucna v Evropě těžší. Rakousko, Lucembursko, Německo nebo Belgie chtěly prosadit, aby bylo pro investory složitější sehnat financování na stavbu nových reaktorů, než třeba na projekt solárních panelů nebo větrných elektráren.
Dlouhodobě proti jaderným elektrárnám včetně českých bojuje hlavně Rakousko. Svého času vyhrožovalo Praze kvůli reaktorům zhatit i vstup do Evropské unie.
Jenže zpřísnění pravidel financování nových jaderných zdrojů nakonec nepodpořila Evropská komise, europoslanci ani zástupci jednotlivých států. Štěpení proto zůstává (při splnění některých podmínek) na jedné lodi s obnovitelnými zdroji. Když Evropská komise letos v květnu představila svůj plán investic do nezávislosti na ruských fosilních palivech, s jádrem v něm počítá také.
Co Češi nevědí o Evropské unii?Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. A 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme. |
„Velká část Čechů si myslí, že Evropská unie rozhoduje jen podle Německa, případně dalších mocností. Případ jádra ukazuje, že při spojení více zemí i velcí hráči musí ustoupit kompromisu, na kterém je fungování EU založeno. Ten na sto procent nevyhovuje pořádně nikomu, ale tak už to s kompromisy bývá,“ vysvětluje sociolog z výzkumného ústavu STEM Nikola Hořejš.
Vídeň se teď s komisí bude soudit. Podle rakouské vlády jádro ve skutečnosti „zelené“ není, a je nebezpečné tvrdit opak. Jenže žaloba má jen malou šanci na úspěch. Důvodem je fakt, že vstřícnější postoj k jádru je kompromis, na kterém se nakonec shodly státy napříč Evropou - a jak je u unijní legislativy pravidlem - také instituce EU.
Kompromis prošel z několika důvodů. Spokojené totiž mohly být nejen jaderné státy - kromě Česka třeba i Francie, Finové nebo také Slovinci - ale také zájemci o používání zemního plynu - tedy hlavně Německo. Právě Berlín jádro také odmítá, tváří v tvář široké koalici na jeho podporu se ale dalších sporů výslovně zřekl.
Jádro tak zůstane nedílnou součástí evropské energetiky klidně další desítky let (když budou státy chtít), jak potvrdil také vrchní komisní vyjednavač celého opatření, Čech Pavel Špolc, jednoznačnou výhodu ale dostanou nejnovější a nejbezpečnější technologie. Reaktory, které umí „spálit“ všechno palivo, a nezpůsobují tak problém, kam s nebezpečným jaderným odpadem, nemusí řešit vůbec žádná omezení.
Jaderní Češi? Spíš slunce a vítr
Jaderná energetika má v Česku skvělou pověst. Stát chce právě na štěpení vsadit v zajištění vlastní energetické bezpečnosti i do budoucna. Na příslušném ministerstvu průmyslu a obchodu se tak konkrétně rozvoji elektřiny z jádra věnuje mnohem víc lidí, než ostatním tématům.
Průzkum STEM: Měly by se podle vás v následujících letech v České republice podporovat nebo omezovat uvedené zdroje elektrické energie a tepla?
Jenže Češi si neuvědomují, jak přesně to má v Česku s jádrem proběhnout. Jaderná energetika má totiž jeden velký nedostatek: postavit reaktor dlouho trvá a stojí to spoustu peněz. Jak ukazují nedávné zkušenosti, většina velkých jaderných projektů se protahuje a prodražuje.
Z nedávného průzkumu agentury STEM ale vyplývá, že třetina veřejnosti věří, že výrobu elektřiny v nově postavených blocích můžeme zahájit už před rokem 2035. To ale není pravda.
Ministerstvo průmyslu počítá se zkušebním provozem nových reaktorů v Dukovanech od roku 2036, jak ale připouští i předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, elektřinu z nových bloků nebudeme mít dřív než okolo roku 2040. Správně na jadernou otázku v průzkumu odpovědělo jen 15 procent dotazovaných. Polovina veřejnosti neví.
Česká veřejnost sice jádro také většinově podporuje, ve srovnání s elektřinou a teplem z vody, slunce a větru ale obliba tohoto zdroje zaostává. Populárnější je dokonce i biomasa.
