Jen tak podle ní vláda dodrží naplánované schodky 40 miliard korun ročně v letech 2019, 2020 a 2021. Národní rozpočtová rada (NRR) však přesto uvádí, že jí takto vysoký záporný výsledek rozpočtu nepřipadá „dostatečně ambiciózní“.
KALKULAČKA: Kolik byste vydělali na zrušení superhrubé mzdy |
Podle rady loni foukala vládě do plachet konjunktura a vylepšila jí hospodaření o 20 miliard oproti očekávání. I proto skončil rozpočet v deficitu jen 2,2 miliardy oproti naplánovaným minus 50 miliardám.
Jenže makroekonomické předpovědi naznačují, že taková pomoc už by se letos neměla opakovat. Česká ekonomika poroste pomaleji, než se čekalo a než na čem stojí údaje současného rozpočtu. Vláda by proto měla počítat s nižším příjmem z daní, než plánovala, varují ekonomové.
V letech 2020 a 2021 rada doporučuje vládě „omezení rozsahu nově zvažovaných opatření zejména v oblasti běžných výdajů“, a dodává, že by se to nemělo přehánět ani se snižováním daňové zátěže. To se zřejmě týká avizovaného zrušení superhrubé mzdy, které zahrnuje snížení daní z příjmů u zaměstnanců a výpadku více než 20 miliard korun.
Dárky pro občany
Kde konkrétně přibrzdit růst výdajů, rada neříká. „To je v kompetenci vlády. Z hlediska dopadů na dlouhodobý růst ekonomiky však NRR doporučuje soustředit se na výdaje běžné, a nikoli investiční,“ dodal člen Národní rozpočtové rady, ekonom Jan Pavel.
PŘEHLEDNĚ: Daňová kličkovaná ministerstva financí v sedmi bodech |
Nabízí se hned několik položek, které se vláda chystá zvyšovat – největší z nich jsou starobní důchody, u nichž ohlásilo vládní hnutí ANO nárůst v průměru o 750 korun, což se týká 2,41 milionu lidí. Porostou i platy státních zaměstnanců (loni o rekordních 7 až 15 procent, podle profese).
Vzrůst má také rodičovská (o 80 tisíc na jedno dítě) a mluví se o valorizaci životních minim, od kterých se odvíjí řada sociálních dávek. Jako zbytný výdaj se v tomto světle jeví sleva na vlaky pro studenty a důchodce za šest miliard korun.
Naopak v investicích doporučuje rada pokračovat. Jejich nárůst „je nezbytným předpokladem pro uzavření infrastrukturní mezery mezi Českou republikou a starými členskými státy EU“ uvádí se ve stanovisku. Například do některých regionů Česka nevedou dálnice, což brzdí jejich ekonomický rozvoj a přispívá k chudnutí a vylidňování.
Do investic by se víc měly pustit obce a kraje, kterým dlouhodobě leží peníze na účtech a investují málo proti státu. „Nízká investiční aktivita je (...) způsobena jinými faktory, jako například administrativními překážkami při realizaci jednotlivých projektů,“ uvedla rada. Zřejmě má na mysli administraci evropských dotací a složité stavební předpisy.
Národní rozpočtová rada vznikla na základě předloni schváleného zákona o rozpočtové odpovědnosti, který v souladu s evropskými pravidly nastavil pravidla a brzdy proti nadměrnému zadlužování státu. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku.
Od loňského podzimu vydává každé čtvrtletí stanovisko, ve kterém hospodaření veřejných institucí hodnotí a upozorňuje na možná rizika z pohledu jeho stability. Jednou za rok pak vydává zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Tříčlenné radě od loňska na období šesti let předsedá ekonomka Eva Zamrazilová, bývalá členka Bankovní rady ČNB.
