Ústavní reforma má výrazně omezit vliv Senátu a posílit Poslaneckou sněmovnu. V současnosti jsou obě komory rovnocenné. Případná změna by snížila počet členů Senátu o dvě třetiny, komora by reformou ztratila možnost svrhnout vládu a přišla by i o značný vliv na blokování přijímaných zákonů.
Renzi zdůvodnil potřebu změn zkostnatělostí systému, který podle něj stojí za úpadkem země v posledních dvou desetiletích. Podle odpůrců návrhu povedou změny k nebezpečné centralizaci moci.
Poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné dva týdny před hlasováním nejsou pro Renziho příznivé. Pokud se prosadí odmítnutí reformy, následky mohou být nedozírné a postihnou nejen politickou scénu v Itálii, která je třetí největší ekonomikou eurozóny. Pokud nakonec ale Renzi bude mít štěstí, bude to pro něho znamenat osobní triumf.
Podle listu Financial Times jsou ve hře čtyři možné scénáře, které mohou potkat Itálii po tomto významném hlasování
1 Nástup prozatímní vlády
V případě odmítnutí reformy Renzi pravděpodobně splní slib a složí funkci premiéra. Italský prezident Sergio Mattarella začne vyjednávat s parlamentními stranami o jmenování nového premiéra, který sestaví technokratickou prozatímní vládu.
Úkolem kabinetu bude zklidnit trhy otřesené výsledkem referenda, který by mohl poškodit italské banky, a prosadit státní rozpočet pro následující rok. Vláda by měla také za cíl změnit volební zákon, který v současné podobě nahrává vítězi dodatečným počtem mandátů, aby měl pohodlnou většinu v parlamentu. Opatření by bylo namířeno proti populistické straně Hnutí pěti hvězd, které má v současnosti největší naděje na vítězství ve volbách, jejichž řádný termín je v roce 2018.
Premiérem by se mohl stát dosavadní ministr financí Pier Carlo Padoan, předseda Senátu Pietro Grasso nebo ministr kultury Dario Franceschini.
2 Předčasné volby
Po Renziho porážce v referendu by se také mohlo urychlit konání voleb patrně na začátek příštího roku. Tlak na jejich uspořádání by vyvíjelo jak Hnutí pěti hvězd, tak protievropská Liga Severu. Pro předčasné volby by byla i velká část poslanců vládní Demokratické strany, kterým by se nechtělo podporovat prozatímní vládu, u níž se očekává, že bude také nepopulární.
Renzi je už třetím premiérem v řadě, který nesestavil vládu bezprostředně po vítězství ve volbách, ale po pádu dvou předchozích premiérů. Čtvrtý premiér by už byl zřejmě pro Italy moc. Výsledky předčasných voleb jsou zcela nepředvídatelné.
3 Druhý Renziho pokus
Po referendu, obzvlášť kdyby jeho výsledky byly navzdory Renziho porážce velmi těsné, by současný premiér mohl od prezidenta dostat druhou šanci k vytvoření nové vlády. Renzi, který sice tvrdí, že by nerad po neschválení reformy pokračoval ve starých ústavních kolejích, by mohl přece jen podlehnout touze setrvat u moci.
Naznačují to i jeho výroky o plánech na pořádání významných mezinárodních konferencí, jako budou v příštím roce summit zemí G7 a oslavy 60. výročí římských dohod, jimiž byl založen předchůdce Evropské unie. Vyslouží si ale za to kritiku opozice, že jedná proti vůli lidu, což by mu mohlo výrazněji uškodit v parlamentních volbách.
4 Renziho triumf
Výsledek referenda může ale nakonec být jiný, než jak ukazovaly průzkumy, u kterých zůstalo velkou neznámou značné množství nerozhodnutých voličů. Renzi by vítězstvím potvrdil svoje postavení, ale jeho úkolem by i nadále zůstalo zajistit si nejprve v příštích volbách pohodlnou většinu v parlamentu a pak se teprve pustit do ekonomických reforem pomocí změněných pravidel v parlamentu.
Pokud si udrží Hnutí pěti hvězd vysokou popularitu, nezbude Renzimu než se pokusit změnit volební zákon s pomocí hnutí Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho, aby vítězství populistů bylo co nejméně oslnivé.
