Ústavní soud v pondělí zasáhl do sporu podnikatele Jana Jošta, který vlastní nemovitosti na Pardubicku, s jedním z jeho nájemníků. V centru zájmu stojí 60metrový byt v Pardubicích s regulovanou činží, za který nájemník platí 900 korun měsíčně. Jošt požaduje pětinásobek.
Spor nedávno skončil u Nejvyššího soudu. Jeho rozsudek de facto potvrdil regulovaný nájem. A Ústavní soud nyní spor vrací k Nejvyššímu soudu s tím, že by měl rozhodnout o nájemném tak, aby odráželo reálnou cenu na trhu.
Ústavní soudci nyní na konkrétním případě potvrzují své rozhodnutí z 28. února. Tehdy jejich verdikt zněl, že obecné soudy by se neměly vymlouvat na neexistenci zákona, který upravuje regulaci (a který poslanci o pár týdnů později přijali), a měly by ve sporech nájemníků s majiteli aktivně rozhodovat o konkrétní výši činže.
"Nově soudy nesmějí odepřít soudícím se stranám rozhodnutí," komentuje verdikt mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu je závazné a soudy je musí bez "výjimky respektovat".
To však neznamená, že se například výše zmíněnému Janu Joštovi podaří vysoudit požadovanou sumu. Soud může vyměřit činži, která se pohybuje mezi oběma spornými částkami.
Přesto je podle Spáčila nynější rozhodnutí Ústavního soudu revoluční: nutí totiž soudy, aby dospěly ke konkrétnímu verdiktu.
"Pokládám to samozřejmě za posun k lepšímu. Ale současně je mi líto, že na dlouholetou nečinnost vlády a soudů doplatí nájemníci, kterým teď soudy začnou ukládat, aby doplatili činže zpětně," předpovídá vývoj Jošt.
Křeček varuje před zmatkem
Verdikt Ústavního soudu v případu Jošt se nelíbí Sdružení nájemníků. Jejich zástupci si stěžují na to, že rozhodnutí Ústavního soudu se dostává do kolize s již zmíněným zákonem o jednostranném zvyšování nájemného, který má začít platit od 1. ledna 2007.
Člen sdružení a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček se obává, že v Česku nyní vzniknou tři druhy nájmů.
"Nájemné, které určí nový zákon, to, které si mezi sebou dohodnou majitelé a nájemníci, a třetí, které bude určovat soud. To nemá nikde v Evropě obdoby," prohlásil ve čtvrtek Křeček, který sám bydlí v bytě s regulovaným nájemným a obhajuje nájemníky u soudů.
Naopak právníci, kteří obhajují majitele domů, spatřují v nálezu Ústavního soudu šanci, jak vysoudit pro své klienty vyšší činže.
"Já to budu určitě uplatňovat," říká právnička Klára Veselá-Samková, která zastupuje majitele domů před českými soudy, ale také před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.
Veselá-Samková vzápětí dodává, že bude současně i nadále žádat o zrušení nového zákona o zvyšování nájmů. Podle ní totiž i tento zákon porušuje práva majitelů. Právnička má za to, že i poté, co začne platit, bude možné vysoudit od nájemníků vyšší činže, než tento zákon povoluje.
Mluvčí Ústavního soudu Spáčil s tím nesouhlasí. "Soudy se zákonem budou řídit," říká Spáčil.
V této souvislosti stojí za zmínku, že i když se tempo uvolňování nájmů v Česku od roku 2007 zrychlí. Češi stále nejsou s bytovou politikou v zemi spokojeni. Z nového průzkumu Sociologického ústavu AV vyplývá, že dvojí ceny nájemného lidem vadí a uvítali by buď zrychlení deregulace, nebo by ji rovnou zrušili. S tím by podle sociologů souhlasily tři čtvrtiny Čechů.
