Jak daleko jste s přípravou zákona o nájemném, který má přinést uvolnění cen?
Diskuse vrcholí, ale posledním stupněm zřejmě bude koaliční jednání. Návrh chceme s ministrem financí Sobotkou připravit do konce roku, aby se v příštím roce dostal do parlamentu.
V čem jsou hlavní spory?
Jde o výpočet startovní hladiny nájemného. Návrh financí je v podstatě takový, že konzervuje současný stav. Pro výpočet místně obvyklého nájmu totiž bere vážený průměr regulovaného, věcně usměrňovaného a volného nájmu. Jenže v některých lokalitách regulované nájemné naprosto dominuje a výsledek by se od něho příliš nelišil. Mým cílem je sbližovat regulované a tržní a dojít k ceně, kdy by nebyl rozdíl v dané lokalitě mezi tržním a dosud regulovaným nájemným.
Jak by to tedy vypadalo, když po přijetí zákona přijde majitel, bude chtít zvýšit cenu a nájemce odmítne?
Ministerstvo financí navrhuje, aby se spory řešily prostřednictvím zaměstnanců probační a mediační služby. Ty by měly požádat obec o informace o místně obvyklém nájmu (o rozporu s jeho výpočtem jsem již hovořil) a pokusit se spor urovnat. V případě neúspěchu by se muselo jít k soudu.
Ústavní soud řekl, že regulace nájemného zvýhodňuje jednu část obyvatel na úkor druhé. Ta část je navíc pouze třetina obyvatel. V čem je problematické ji zrušit?
V čem... No, v politické průchodnosti. Ekonomicky je to pravda a jsou i další argumenty - že je nemorální, aby třeba špičkový manažer s platem 200 tisíc bydlel shodou okolností v regulovaném bytě. Co na to mám říci? Musíme však vycházet z výsledků voleb a já se snažím přicházet s tím, co považuji za průchodné. A tím je postupný růst nájemného a proti tomu pohyb tržního, až se potkají. Taky nejdu za ministrem Sobotkou s tím, aby daň z příjmu právnických osob klesla pod patnáct procent, i když si myslím, že by to bylo správné - ale není to průchodné.
Osobně jsem přesvědčen, že by se mělo zcela deregulovat a k velkým šokům by nedošlo. A tam, kde ano, by měla směřovat adresná podpora. Nejsem žádný asociál a slušná společnost přispívá k tomu, aby si každý mohl nalézt přiměřené bydlení. Ale nemůžeme chtít, aby sociální roli přebírali pronajímatelé bytů, ať soukromníci či obce.
Chcete i změnu zákonů, které řeší vztahy nájemce a pronajímatele? Například povinnost zajistit náhradní bydlení?
Já považuji pro efektivní využívání bytového fondu za zásadní tři věci. Zákon o nájemném, adresný sociální příspěvek a novelu občanského zákona. Velký problém je právě povinnost pronajímatelů zajistit náhradní bydlení i v případech, kdy je nájem ukončen z rozhodnutí soudu, například u neplatičů. To je překážka, bez jejíhož odstranění se trh s nájemnými byty příliš nerozhýbe.
Stejný problém je s přechodem nájmů, kterým pronajímatelé přezdívají nájmy na dobu nekonečnou. Pokud se nám podaří narovnat vztahy mezi nájemci a pronajímateli, investice do bytové výstavby se zvýší.
Myslíte, že poslanci a senátoři zvednou pro deregulaci ruku? Vždyť i oni nebo jejich příbuzní mohou bydlet v bytech s regulovanými nájmy...
Zamyslel jsem se nad tím. Ale i poslanci a senátoři, kteří kouří, zvednou ruku pro zvýšení spotřebních daní na cigarety. U nájmů se asi bude postupovat podle stranické příslušnosti. Pokud bychom přijali vaši tezi, tak by v takových bytech museli bydlet komunisté a ČSSD a ODS, KDU-ČSL a Unie svobody v bytech s tržním nájemným. A tak to asi není. Jsou jistě i komunisté či sociální demokraté, kteří bydlí ve vlastním, a budou proti.
Žhavé jsou také snahy omezit dotace stavebního spoření. Jak to chcete udělat?
Má představa je, že zvýhodnění by mělo být vyšší u těch, kteří úspory investují do stavby, než u těch, kteří pouze spoří. Měli bychom se tak vrátit k původnímu cíli. Druhé hledisko jsou nároky na státní rozpočet, protože stát nyní platí přes deset miliard a v dohledné době by nám mohla částka převýšit třináct až patnáct miliard. I stavební spořitelny v neformálních rozhovorech přiznávají, že je s tím třeba něco dělat. Chceme společně s ministerstvem financí a spořitelnami vrátit spoření cíl, to je podpora stavebních investic.
Vyšší podporou pro "stavebníky" myslíte, že bude vyšší než teď, nebo bude stejná a pro ostatní v obou případech nižší?
Vyšší oproti těm, kteří jen spoří. Opravdu teď nechci říkat čísla, mohlo by to zkomplikovat budoucí jednání. V žádném případě nechceme systém, který považujeme za dobrý, jakkoliv narušit. Na Slovensku sáhli k restrikci a mělo to za následek, že systém přestal fungovat. Každopádně stavební spoření podporujeme, ale musí jít o systém, který je stát schopen financovat. Ještě do konce roku chci, abychom dohodli změny, které předložíme vládě a parlamentu.
Je skutečně pro stát problém podporovat stavební spoření, nebo má prostě problémy v jiných částech rozpočtu, a kdyby je neměl, nemusí na stavební spoření sahat?
Jistě. Kdybychom měli přebytek či vyrovnaný rozpočet, tak by ten tlak nebyl. Jenže máme deficitní financování a každá dvouciferná položka v rozpočtu budí pozornost.
Jak chcete ušetřit?
Je to otázka propočtů. Jeden z nich je, že se u stavebního spoření pouze sníží podpora pro ty, kdo pouze spoří. Nebo že u lidí, kteří investují do výstavby, dojde k mírnému zvýšení současné podpory a u těch, kdo spoří, se současná podpora sníží.
Jenže je třeba znát skutečný efekt spoření. Ten můžeme dnes podchytit pouze u těch lidí, kteří si berou úvěry. A já bych potřeboval pro kvalifikované rozhodnutí znát i to, kdo si sice nebere úvěr, ale úspory i s podporou investuje do výstavby. To podchyceno nemáme.
Pokud bychom zjistili - a teď hovořím s nadsázkou - že 90 procent těch, kdo si neberou úvěry, investují do výstavby, tak je to jiné. Ale víme, že to určitě není pravda. Nevíme prostě, jestli si někdo z úspor a státních příspěvků po pěti letech koupil auto, odjel na dovolenou, či zrekonstruoval byt.
Jak chcete dosáhnout toho, aby si lidé před změnou rychle neběželi uzavřít smlouvy a výdaje státu naopak nevzrostly?
To se dá očekávat, obecně je to při každé změně zákona. Protože si to uvědomujeme, bude naší snahou, aby čas mezi přípravou zákona a jeho účinností byl co nejkratší.
Stavební spoření je citlivá věc, má je 4,5 milionu lidí. Je vůbec šance prosadit to v parlamentu?
Myslím, že ano. Nemám signál stran vládní koalice, že by někteří poslanci byli výrazně proti. Už při nástupu do funkce jsem zmínil změnu systému stavebního spoření a bohužel z toho byl trochu poprask, protože to vyznělo, že chceme systém destabilizovat. To v žádném případě není pravda.
Ministr Sobotka prý zadal připravit nový zákon do dvou měsíců?
Ministerstvo zřejmě přijde s nějakým návrhem a můj zájem je, aby se do konce roku připravil jeho obsah. Pokud bude mít ministr Sobotka konkrétní návrh, tím lépe.
Chcete sjednotit podporu hypoték na nové i staré byty, ale ministr financí prý chystá omezení podpory, protože tržní sazby jsou již dost nízko. Jak to koresponduje s vaším plánem?
Samozřejmě, že mezi námi bude vždy odlišný pohled. My jsme na ministerstvu odpovědni za impulzy pro bytovou výstavbu, ministr Sobotka za rozpočet. Z toho vyplývají dva různé přístupy. Podporu hypoték považuji za standardní a myslím, že by měla být zachována.
Čekáte spíš boj o to, jestli je hypotéky třeba vůbec podporovat, nebo o to, jak moc je podporovat?
Spíše to druhé. Bude to otázka kolik a jak, protože ta přímá dotace je vázána na tržní úrok a trochu ztrácí původní smysl.
Může to být tak, že stát nechá odpočet úroků od základu pro výpočet daně z příjmu a dotaci úroků zruší?
Určitě někdo může s takovým návrhem přijít, ale já si myslím, že i přímá podpora má smysl, a budu se o ni zasazovat.
