Nejkontroverznější úsek dálnice do Českých Budějovic je právě ve středních Čechách. Podle Blaženy Svitavské z Ředitelství silnic a dálnic by však posouzení trasy po benešovské silnici bylo plýtváním peněz. "Není to reálná varianta," tvrdí Svitavská. Pokud by se silnice přes Benešov rozšířila, musela by se podle ní postavit ještě doprovodná komunikace, která by zasáhla do unikátního parku u zámku Konopiště. Bouralo by se mnoho obytných budov. A úsek dálnice z Prahy do Mirošovic, kde je odbočka na Budějovice, je už na hranici propustnosti, i když se zde jezdí v šesti pruzích.
"Nový vstup do Prahy být musí, a pak už jde o trasu dálnice," poznamenává Svitavská. "Sázava se někde překročit musí. Trasu západně od Jílového nám před lety schválilo ministerstvo životního prostředí, ale dnes to zase zpochybňuje. Není tam přitom žádná chráněná krajinná oblast, i když víme, že je to citlivá záležitost z hlediska rekreačního území." Kudy dálnice povede, se rozhodne v územních plánech pražského regionu a Benešovska, které by měly být hotovy asi příští rok. Na vedení dálnice mají rozdílný názor obce, kterých by se nová komunikace dotkla.
"Doufám, že se nám podaří prosadit do územního plánu náš názor," věří Květa Halanová, starostka Jílového, které je proti nové dálnici. "Byl by to nevratný zásah do krajiny, která je posledním kouskem přírody na jih od Prahy. Jen v našem katastru je 1545 chat," upozorňuje Halanová.
Starostka dodává, že dálnice by do této oblasti přitáhla automobilovou dopravu se všemi negativními účinky. "My spíše sázíme na turistický ruch, ale dálnice nám turisty spíše odradí. Bude tady hluk a znečištěné životní prostředí," obává se starostka. "Přes nejkrásnější údolí Sázavy by měl být 108 metrů vysoký most, plánuje se zde také pět mostů, které by měly být většinou hloubené, takže by les přišel k úhoně." Proti plánované dálnici je rovněž obec Vojkov ležící jihozápadně od Benešova. "Naše obec má sedm osad, přičemž pět by bylo od dálnice sto padesát až tři sta metrů. Dálnice by také narušila vodní režim v širokém okolí a tady je o vodu bída," vyjmenovává některé negativní dopady starosta Vojkova Karel Jirásek, který je zároveň předsedou "protidálničního" sdružení Náš domov.
Starosta je přesvědčen o tom, že technicky je možné současnou benešovskou silnici rozšířit o dva pruhy. "Chceme na to zpracovat studii," říká Jirásek. Doufá, že se tento alternativní návrh dostane i do připravovaného územního plánu Benešovska.
Oproti tomu starosta Benešova Mojmír Chromý je důrazně proti rozšiřování benešovské silnice.
"Západní varianta by vedla těsně kolem zástavby, přímo pod okny nemocnice. Už teď tudy projede ve špičce 1800 aut za hodinu, což je každou vteřinu jedno auto. Přejít silnici je obtížné pro zdravého člověka, natož pro dítě nebo pro důchodce," říká starosta, podle něhož by se situace po rozšíření silnice ještě zhoršila.
Řešením by podle starosty nebyl ani východní obchvat Benešova. Trasa by se jednak výrazně protáhla, jednak je zde významné vojenské cvičiště, s nímž počítá také NATO. "Varianta s rozšířením benešovské silnice se nám zdá nepřijatelná," dodává Chromý.
Spory o to, kudy vést dálnici do Českých Budějovic a na hranici s Rakouskem a zda je vůbec potřebná, se táhnou už roky. V roce 1997 tehdejší ministr životního prostředí Jiří Skalický ve vládě prosadil, aby byla rychlostní komunikace do jižních Čech dočasně vyškrtnuta z plánů dálniční sítě.
O dva roky později se vláda sociální demokracie ke sporné dálnici vrátila a rozhodla, že komunikace povede trasou, která bude zakotvena v územním plánu. Celá dálnice by měla vyjít na několik desítek miliard korun.
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který navrhuje využít na dálniční spojení s jižními Čechami současné komunikace, se do sporu kvůli dálnici nedostává poprvé. Je proti delší, takzvané vládní variantě obchvatu Plzně a podporuje kratší trasu, kterou prosazují ekologické organizace.
Kužvart také dlouho váhal, jestli povolí dálnici přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří, ale před měsícem přece jen výjimku vydal. Podmínil ji však splněním třiceti ekologických podmínek.
