Do ztráty se banka dostala především kvůli tvorbě rezerv na rizikové obchody ve výši 1,8 miliardy korun a jednorázovému zaúčtování daně 1,6 miliardy. Provozní zisk před tvorbou rezerv a zdaněním jinak dosáhl 2,8 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o 54 procent více.
Pro zlepšení hospodaření banky je podle Vávry nutné snížit náklady, což se neobejde bez personálního zeštíhlení. "Nepůjde však rozhodně o plošné snižování počtu zaměstnanců," upřesnil Vávra. Dalším krokem má být hluboký zásah do organizační struktury banky a zajistit lepší uplatňování procesu řízení úvěrových rizik, který je jinak sám o sobě na vysoké úrovni. Ačkoliv banka počítá s dalším čištěním bilance a prodejem rizikových pohledávek, v letošním roce Vávra se státní pomocí rozhodně nepočítá.
V Komerční bance by se brzy měla dokončit rekonstrukce vedení, které podle dřívějšího vyjádření ministra financí Pavla Mertlíka opustí Petr Budinský a Jaroslav Mareš. Vedle Vávry, Radomíra Lašáka a Petera Palečky již rozhodnutí nastoupit do vedení banky potvrdil Michal Větrovský z České pojišťovny. Další kandidáti jsou Tomáš Spurný z CCS a Roman Pospíšil, šéf IKS Komerční banky.
Vávra uvedl, že pro banku velikosti Komerční banky by bylo optimální širší představenstvo. "Chtěl bych, aby tam sedělo sedm lidí," řekl. Současně chce akcionářům navrhnout změnu stanov a rozšířit počet křesel v představenstvu, aby mohl strategický partner po privatizaci banky dosadit do vedení své lidi, aniž by bylo nutné okamžitě někoho odvolávat.
