Vydala jste zajímavou příručku. O čem je?
Je to Kudrnatá příručka o světoznámé metodě, která se ve zkratce jmenuje „cgm“, tedy curly girl method. Pochází z Ameriky a my jsme ji s kolegyní Renatou Stiborovou předělaly s ohledem na naše evropské vlasy, protože nemáme afro. Příručka učí všechny holky a ženy, které mají vlnité nebo kudrnaté vlasy, jak se o ně s grácií starat. Moje kamarádky s vlnitými vlasy mi často říkají, že si je radši žehlí, protože je mají jako roští a nevědí, co s nimi. V knížce se dozvíte, jak to dělat, abyste to jako roští neměla, a vlastně se do těch vlasů zamilujete a už si je nikdy žehlit nebudete, doufám!
Kolik času ráno obětujete v koupelně přípravě zevnějšku? Nemyslím dny, kdy moderujete v rádiu, protože to je přespříliš brzké vstávání.
Bude to znít asi divně, ale přiznávám, že každodenní pozornost péči o vlasy nevěnuji. Ale když si vlasy myji, tak to je den, kdy na to fakt potřebuji třeba hodinu. U kudrnatých vlasů je vhodný určitý postup, jak ty vlasy mýt, aby pak několik dní vydržely docela fajn bez úprav. Když se člověk naučí, jak se o své vlasy starat, není údržba tak složitá. Pak díky tomu ráno v koupelně strávím třeba pět minut a jdu.
Kdo má vlasy rovné, tak chce obvykle vlny a kudrlinky, a kdo má vlny, chce naopak rovné. Měla jste také někdy takové období?
Samozřejmě, taky jsem si vlasy žehlila. Vždycky jsem chtěla takové ty dlouhé vlasy jako hřebíky až nad zadek. Mně to stále roste jenom na ramena, takže jsem z toho byla nešťastná. Žehlila jsem to, stahovala do drdolu a barvila, protože jsem měla pocit, že to musím mít alespoň nějak jiné barevně. Měla jsem myslím jednou i fialové vlasy. Až někdy kolem osmnácti let jsem si uvědomila, že je to vlastně přednost, kudrnaté vlasy. Lidé si mě díky tomu často i pamatují. Snažila jsem se je tedy mít ráda a začít o ně lépe pečovat. Ale až teď po třicítce přišla ta velká změna, když jsem objevila tu metodu.
Řekl vám manžel, jak vás má nejraději? Třeba nahou a s mokrými vlasy?
(smích) Jestli nahou s mokrýma vlasy, to nevím. Ale rozhodně vím, že mě má nejraději nenalíčenou, což je tedy zajímavé. Ale prostě make-up nemá rád. Obecně, když se líčím, nesnáší rtěnky. Což má smůlu, protože já je naopak miluji. A co se týče těch vlasů, tak má určitě nejradši, když mám svoje kudrnatý. Nemá moc rád, když si to žehlím nebo nějak měním. Je to klasik.
Na svatbu byl nejvyšší čas, říkají Peter a Kateřina Pechovi |
A když tu otázku otočíme, jak máte nejradši vy svého manžela Petera?
Dá se říct, že asi také v té nejpřirozenější formě. A pozor, nevím, jestli je to na něm vidět, ale on má také kudrnaté vlasy. Akorát jak je má krátké, tak se mu to tolik nevlní. Ale z dětských fotek vím, že jsme si to vždycky porovnávali, kdo měl víc. Takže on je taky kudrnáč a mám ho nejradši tak, jak je, přirozeně.
Pomáhá vám v kolikrát toxickém světě českého showbyznysu bruslit to, že jste partneři a podporujete se?
Určitě jo. Obecně si myslím, že jsme fakt velcí parťáci. Jsme spolu už dvanáct let. Jinak si to neumím vysvětlit. Vždycky všude říkám, že jsem si vzala svého nejlepšího kamaráda, což je ohromná výhra. Po určitých letech zamilovanost lehce opadne a ve vztahu se teprve pak ukáže, jak je pevný, protože tam zůstanou ty základy. Ta láska a to parťáctví, což je pro mě nejdůležitější. Pro mě je také hrozně důležité umět se s chlapem ve vztahu zasmát, což mám s Péťou denně.
Dovedete se takhle snáze vypořádat i s nevyžádaným nátlakem, kdy vám bulvár šťourá do soukromí a střílí na vás dotazy typu, kdy se rozroste vaše rodina?
Umíme se s tím myslím vypořádat. Naštěstí nejsme žádné velké celebrity, že bychom byli příliš pod tlakem bulváru. Když už takové dotazy přijdou, tak se snažíme na ně odpovídat tak, jak to je. Ale je to myslím velice neslušný dotaz v dnešní době, protože to je hodně osobní věc, zvláště u žen. Muži se s tím asi tolik neperou, ale u ženy to je velmi osobní téma. Já sama si třeba neumím představit, že bych jen tak k někomu přišla a ptala se ho na to, jestli už tedy bude nějaké miminko s tím, že už je nejvyšší čas. Vím, jak to může některým ženám velmi ublížit.
Syn má pět dětí se třemi partnerkami, je to takový košatý otec, říká Dušek |
Téměř rok už s kolegou moderátorem Dominikem Vršanským máte společné ranní vysílání v Hitrádiu. Jak se vám daří brzy ráno vstávat, přes den fungovat, a navíc hrát večer divadlo?
Bylo to strašné! (smích) Musím říct, že prvního čtvrt roku jsem s tím opravdu bojovala. Bylo mi až fyzicky špatně. Dříve jsem to totiž měla vždycky obráceně. Když hrajete v divadle, chodíte spát nejdříve po půlnoci a vstávat na zkoušku můžete později. Mívala jsem budík nastavený na osm hodin, což bylo strašně fajn. A teď se mi to najednou celé otočilo a musím vstávat ve čtyři čtyřicet a být plná energie a fungovat. Byl to velký problém, ale je fakt, že tělo si zvykne na všechno, když mu dáte pravidelnost. Teď po půl roce už cítím, že mi to naopak dělá dobře. Což bych nikdy předtím nevěřila, že vám někdy řeknu, že mi dělá dobře vstávat ve čtyři čtyřicet. Vlastně mám pocit, že mám delší den, víc toho stihnu a už jsem se naučila hospodařit s tou energií.
Jeden by řekl, že to ranní vstávání zanechá následky v podobě kruhů pod očima... Jaký je váš recept na to je nemít?
Asi mít tak skvělého parťáka, jakým mi je právě Dominik Vršanský. Pořád se spolu smějeme a dodává mi to spoustu energie, takže nemám pocit únavy. A obecně, když člověk má štěstí na to, že může dělat to, co ho baví, a s lidmi, kteří jsou fajn a se srdcem na pravém místě, tak si myslím, že tam ani nejde chodit unavený a vyčerpaný, ale člověk se do té práce naopak moc těší.
