Inspekce se o vyučování na dálku začala zajímat téměř po třech týdnech od chvíle, kdy se školy zavřely.
„Ve středu jsme zahájili řízené telefonické rozhovory s řediteli škol, které potrvají ještě následující týden,“ potvrdil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Cílem telefonátů je podle něj zjistit, co školy v současné době nejvíc trápí, s jakými překážkami se v tuto chvíli setkávají, co a jak konkrétně dělají, a také jakou pomoc či podporu potřebují.
„Zjištění pak budou důležitá i pro nastavení systémové podpory ze strany ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT),“ dodal Andrys.
Hned ve středu absolvoval takový telefonický rozhovor ředitel brněnské Základní školy Horní.
„Musím říct, že to bylo milé povídání. Inspektor se ptal věcně, zjišťoval, jak to u nás funguje. Určitě to bylo příjemnější než klasická kontrola přímo ve škole. Teď nešlo o žádné šťourání,“ popsal ředitel Martin Petržela.
V příštím týdnu očekává telefonát od inspekce i hodonínská ředitelka Alena Řeháková.
„Nechci učitele zatěžovat nějakým sepisováním podkladů. Snažím se s nimi být v pravidelném kontaktu a poznámky o tom, jak výuka na dálku funguje, si vedu sama. Kdyby mi měli ještě posílat souhrny, bylo by toho moc,“ řekla s tím, že pokud dostanou školy od inspekce i zpětnou vazbu, bude to pro ni přínos. „Pokud nepošlou nic, bude to pro mě informace o tom, že jen potřebují vykazovat činnost,“ dodala Řeháková.
Žádné pokyny jsme nedostali, stěžují si učitelé
Jenže ne všichni ředitelé mají o práci svých učitelských sborů takový přehled a od svých zaměstnanců chtějí zasílat podrobné reporty o jejich denní činnosti. Učitelé si pak stěžují, že dostávají úkoly navíc.
Otázky, které inspekce pokládá školám
|
Třeba Veronika M., která učí na druhém stupni základní školy na Brněnsku, neví, jak individuální práci s desítkami žáků shrnout do několika vět.
„Každý žák má jiné nároky a podmínky pro učení se doma. To musím zohledňovat. Jestli to vedení školy mám někdy po večerech reportovat, bude to dlouhé počtení. A stejně se to v kompletní verzi k inspektorům nedostane,“ kroutí hlavou učitelka.
Někteří se také obávají, že budou popotahováni za to, jak výuku vedou.
„Místo toho, abychom už konečně dostali pokyn, jak učit, musíme pro ředitele vyplňovat dotazníky. Inspektoři budou teď šťourat, i přestože nikdo nedal přesné pokyny,“ stěžuje si další učitelka z Brna.
Inspekce se od stížností distancuje. „Víme o takových případech, kdy ředitelé zadávají svým učitelům, aby pro tento rozhovor něco připravili. Ale to už není věcí České školní inspekce, to už jsou pouze aktivity ředitelů škol. To, na co se my v rozhovorech ptáme, by měl každý ředitel školy vědět. Pokud ředitel svou školu skutečně řídí a má přehled o tom, co se mu ve škole děje, nepotřebuje pro tento rozhovor od učitelů téměř nic,“ uklidňuje Andrys.
Odbory teď v dotazování nevidí smysl
Školští odboráři v dotazování inspektorů nevidí smysl.
„Výsledky budou značně zkreslené, protože ředitelé často podávají učesanou verzi toho, co se děje. Jsou na rozhovor s inspektorem předem připravení a odprezentují mu většinou jen úspěšný modelový příklad, protože pochopitelně nechtějí na svoji školu vrhat negativní světlo,“ soudí předseda odborářů pro základní školství Michal Kupka.
Sám už dva týdny dělá mezi základními školami průzkum, mluvil asi se stovkou ředitelů.
„Většina očekává od MŠMT podporu, metodiku. Rádi by se o něco opřeli a měli alespoň rámcovou představu o tom, jak pracovat. Inspekce zjišťuje, jak se učitelům daří navazovat vztahy s žáky a rodiči a jak se komunikuje napříč učitelským sborem. Toto vyptávání ale školám příliš nepomůže,“ kritizuje Kupka.
Podle něj výuka na dálku možná poskytne vodítko, jak propojit informační technologie se vzděláváním a zavést je do běžné školní praxe.
„Ale po třech týdnech vyučování na dálku, kdy učitelé stále ještě nastavují svůj systém práce, protože se vyučovat na dálku také většinou teprve učí, není čas na vševypovídající závěry,“ míní odborář.
