„Pro znovuoživení rašeliniště je klíčová vysoká hladina vody dosahující k povrchu. Je nezbytnou podmínkou rozvoje mokřadní vegetace, zejména rašeliníků, které rašelinu vytváří,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.
Lesy kvůli tomu nechaly v lokalitě vybudovat 390 kusů přehrážek třech typů, dva kamenné vzdouvací objekty a 2,7 kilometru příkopů. Na celé ploše je nová kaskáda s 24 nízkými poldry z rašeliny, zpomalujícími povrchový odtok srážkové vody, které podporují vsakování.
„Bylo vyhloubeno i osm tůní. Lokalitou vede naučná stezka s povalovým chodníkem, vyhlídkovou věží a pozorovacím molem nad vodní hladinou tůně. Perninské rašeliniště je dnes modelovým příkladem spolupráce přírodovědců a lesníků a inspirací pro revitalizaci dalších krušnohorských rašelinišť,“ popsala Jouklová.
Z původního rašeliniště se zachovalo jen asi dvacet procent. Zanikly například lokality dvou vzácných druhů rostlin – klikvy maloplodé a rojovníku bahenního. Podle přírodovědce Vladimíra Melichara, který se dlouhodobě rašeliništi zabývá a po odborné stránce revitalizaci dozoruje, už se zaniklé druhy nevrátí.
„Rostly tam, kde byla rašelina nejhlubší, a ta už je odtěžená,“ vysvětlil.
Zároveň doplnil, že nové a také vzácné druhy se naopak objevily. Stávající vegetaci tvoří například klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha černá, rosnatka okrouhlolistá, všivec mokřadní či plavuň pučivá. K vidění jsou tu také vzácné druhy motýlů, zejména vymírající žluťásek borůvkový nebo bekasina otavní, ale i tetřívek obecný či bramborníček hnědý.
„Jde o jedno ze zhruba tří rašelinišť, která se tímto způsobem a v takovém rozsahu v České republice obnovovala. Bylo to poměrně náročné a je to největší revitalizace tady v Krušnohoří. Podobné se uskutečnily v podstatě jen na Šumavě,“ přiblížil Melichar.
Podle něj jsou rašeliniště unikátním ostrůvkem severské přírody ve střední Evropě. „Na severu jsou takováto rašeliniště běžná. U nás mohou vzniknout jen díky velmi specifickým podmínkám,“ upozornil přírodovědec.
Lidé vytěžili stovky tisíc metrů krychlových rašeliny
Obnova Perninského rašeliniště stála 7,7 milionu korun. Na projekt z 90 procent přispívá Evropská unie z operačního programu Životní prostředí.
„Perninské rašeliniště bylo v roce 2015 vyhlášeno evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000 a je chráněnou přírodní památkou,“ připomněl před časem Miroslav Rozner, ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky v Karlových Varech.
Perninské, někdy též Abertamské rašeliniště, leží v nadmořské výšce 864 metrů. Jedná se o typické horské vrchoviště, tedy rašeliniště s vyklenutým povrchem a nejmocnější vrstvou rašeliny přibližně ve středu ložiska.
Od 19. století obyvatelé těžili rašelinu jako palivo, a to takzvaným borkováním. Z obnažené rašeliny se od okraje rašeliniště rýčem odkrajovaly cihly, tedy borky, které se přes léto sušily na dřevěných stojanech.
Od roku 1956 se rašelina těžila i průmyslově. Celkem tam lidé vytěžili 600 až 900 tisíc metrů krychlových rašeliny. Těžba se uskutečňovala v rozporu s platnou legislativou, až na minerální podloží.
