Dálnici do Vídně odložil procesní nedostatek. Odpůrci: kraj postupoval nezákonně

Ke zrušení územního plánu Břeclavska, v němž byla zakotvena i trasa dálničního spojení z Brna do Vídně, soud přistoupil kvůli úředním nesrovnalostem. Na jak dlouho to odloží plánovanou stavbu důležité komunikace, však zatím není jisté.

Vizualizace: Trasa R52 by měla minout Mikulov - Budoucí silnice R52 by měla historické město Mikulov minout. Dnes auta jezdí přes něj. | foto: Jihomoravský kraj

Nutné posouzení vlivu plánované silnice R52 z Brna na Mikulov na životní prostředí se uskutečnilo podle starého zákona, ne podle jeho platného novelizovaného znění. To je jeden z hlavních důvodů nečekaného zrušení celého územního plánu Břeclavska Nejvyšším správním soudem.

"Shledali jsme chyby v proceduře, v posuzování vlivu na životní prostředí. Kvůli novelizovanému znění mělo ze strany ministerstva životního prostředí proběhnout takzvané zjišťovací řízení, ale ministerstvo od něho upustilo," řekl MF DNES předseda senátu správního soudu Jaroslav Vlašín.

Šlo o to, že proces pořizování územně plánovací dokumentace se konal před lety nejprve pro celý Jihomoravský kraj, až poté se z něj vyčlenily menší celky, jako i územní celek Břeclavsko.

V rámci pořizování územně plánovací dokumentace kraje však proběhlo posouzení vlivu na životní prostředí podle tehdy platného znění zákona. Na následný břeclavský územní plán už se ovšem podle soudu měla vztahoval novelizace tohoto zákona.

Vlašín připustil, že neví, zda-li by měla celá procedura podle novelizovaného znění, k níž nedošlo, nějaký vliv na výsledek při tehdejší tvorbě územního plánu Břeclavska.

"Ale mít mohla, což byl důvod, který vedl k jeho nynějšímu zrušení," řekl Vlašín. - čtěte Soud zrušil územní plán Břeclavska se spornou silnicí do Vídně

Kudy do Vídně?

Zrušení územního plánu Břeclavska požadovali po soudu kvůli kontroverzní trase silnice R52 i někteří občané, vedení několika obcí i ekologové.

"Je zřejmé, že se kraj dopustil naprosto zásadních pochybení, když soud považoval za nutné zrušit územní plán jako celek. Jeho rozhodnutí znamená, že není možné v přípravě stavby R52 dále pokračovat," míní právní zástupce žalobců Pavel Černý z Ekologického právního servisu.

Ze současné situace viní kraj. "Přestože vedení kraje vědělo o kritice stavby ze strany ombudsmana i Nejvyššího kontrolního úřadu, tvrdošíjně pokračovalo v přípravě. Za škody, které obhajoba nezákonného územního plánu způsobila, nese odpovědnost vedení kraje, především radní pro územní plánování Anna Procházková," dodal Černý.

Ta vinu odmítá a chce se k poslednímu vývoji vyjádřit až poté, co si přečte podrobné odůvodnění soudu. "Verdiktu soudu nerozumím, dopředu proto nechci nic komentovat," řekla náměstkyně hejtmana Anna Procházková.

Podle ní vznikal územní plán Břeclavska pod takovým dohledem, že ani nejvyšší státní orgány nenašly problém. Zelení jsou však přesvědčeni o opaku. "Na nezákonnost postupů bylo vedení kraje upozorňováno mnohokrát, ale výhrady starostů, zastupitelů a občanů nebralo vážně," uvedl k verdiktu soudu místopředseda Strany zelených Martin Ander.

Spory kolem kolem rychlostní silnice R52 k rakouským hranicím se vedou především o to, zda rozšířit stávající komunikaci I/52 z Brna do Mikulova, nebo využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi a k ní přistavět silnici ke státní hranici.

Variantu přes Břeclav dlouhodobě prosazují ekologové, kteří se bojí poškození přírody u novomlýnských nádrží. S mikulovskou trasou počítala i rakouská vláda.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu

Rozsudkem ze dne 25.11.2009 č.j. 3 Ao 1/2007 zrušil Nejvyšší správní soud opatření obecné povahy - Územní plán velkého územního celku Břeclavska schválený usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje dne 9.11.2006, jehož součástí byl i koridor rychlostní komunikace R 52.
Soud se k námitkám uplatněným v návrhu na zrušení tohoto plánu zabýval především otázkou, zda proces pořizování územně plánovací dokumentace proběhl v souladu s předpisy upravujícími posuzování vlivu na životní prostředí. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv.
Soud dal za pravdu argumentaci navrhovatelů v tom, že pokud bylo o pořízení územně plánovací dokumentace VÚC Břeclavsko rozhodnuto doložitelně až v září roku 2004, měla se přinejmenším procedura posouzení vlivů na životní prostředí řídit již zákonem č.100/2001 Sb. ve znění euronovely č.93/2004 Sb. Dle názoru soudu tedy mělo být k předložené koncepci provedeno obligatorně zjišťovací řízení podle ustanovení § 10 i) odst.2,4 citovaného zákona, v němž by byl v rámci scopingu upřesněn obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí, včetně případných požadavků na zpracování možných variant konceptu řešení.
Nebylo přitom možné, aby Ministerstvo životního prostředí od jeho provedení na základě své úvahy upustilo. Stejně tak měl soud za to, že v případě nutnosti zjišťovacího řízení nebyl na místě postup ve zkráceném řízení podle ustanovení § 21 odst.6 starého stavebního zákona, který by možnost jeho provedení eliminoval.
I když se jednalo svojí povahou o procedurální vady, mohly tyto mít podstatný vliv na výsledek posouzení a ve svém důsledku tedy i dopad do práv navrhovatelů. Soud proto jejich návrhu vyhověl.