Učíme moudrost, ne vychytralost, uvedl on-line děkan filozofické fakulty

90 LET MASARYKOVY UNIVERZITY - Profesor Josef Krob je filozofické fakultě v Brně věrný již od dob studií. Děkanem byl zvolen v roce 2006. Od začátku plánoval kompletní rekonstrukci fakulty a stále na ní pracuje. Jedna část, která je v havarijním stavu, musela už být uzavřena. Za úspěch považuje Letní školu slovanských studií, kam přijíždějí studovat češtinu lidé z celého světa.

Josef Krob byl hostem on-line iDNES.cz | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Jedna z prvních otázek zjišťovala, jakými nejzákladnějšími změnami prošla filozofická fakulta od listopadu 1989.

"Těžko asi vyjmenuji všechny, ale nejviditelnější změna je kvantitativní. V roce 1989 asi 900 studentů, dnes 9 000. Mohou studovat ve více než 70 studijním oborech. Rovněž způsoby financování prošly bouřlivým vývojem, ale to se netýká jen FF, ta se může jen pochlubit s tím, že v každém modelu si dokázala najít způsoby nejen k přežití, ale i k dalšímu rozvoji," odpověděl děkan.

josef krob on-line

Odpovědi děkana si můžete číst - ZDE

Filozofická fakulta se vlivem stavebních úprav ještě změní. "Bude odstraněna jedna budova z areálu na Arne Nováka, která je je již pro svůj havarijní stav uzavřena a nahrazena budovou novou. Standardní rekonstrukcí projdou další budovy a celkový rozsah se bude odvíjet od množství finančních prostředků, které se podaří získat," uvedl on-line Krob.

Je ještě pěstování moudrosti tím největším posláním školy, zeptal se děkana čtenář podepsaný jako Otmar. "Mělo by být. Ale měla by to být skutečná moudrost, ne vychytralost. Tedy schopnost kriticky myslet, neopakovat bezduše bonmoty, analyzovat text i situaci, umět se vypořádat důstojně a smysluplně s podněty z okolí," zdůraznil děkan.

Sci-fi ve výuce

Jopsef Krob publikuje texty o filozofii a gnoseologii (teorii poznání). K jeho koníčkům patří sci-fi literatura, kterou s oblibou využívá i při výuce.

"Román nebo povídku se studenty analyzujeme, chápeme to jako scénář možného vývoje," říká.

Začátky jednoho ze čtyř zakládajících pilířů Masarykovy univerzity byly krušné. Fakulta měla dokonce několikrát úplně zaniknout.

Již po dvou letech fungování školy, v roce 1923, se ozvaly první hlasy, že by filozofická fakulta měla být zrušena.

filozofická fakulta

Filozofická fakulta byla založena v roce 1921. Má dvě katedry, třináct ústavů a je největší fakultou Masarykovy univerzity.

Na fakultě působí 500 zaměstnanců, z toho 40 profesorů a 48 docentů.

V roce 2008 si na fakultu podalo přihlášku ve všech vypsaných přijímacích řízeních 13 338 uchazečů, přijato ke studiu bylo 6 346.

Škola vzdělává třicet těžce zdravotně postižených studentů.

Při škole působí Kočovná filosofická divadelní společnost, jejímiž členy jsou pedagogové i studenti fakulty.

Mezi studenty je populární kavárna Krmítko a bistro Domeček, které na fakultě fungují.

Na brněnské filozofické fakultě studoval například básník a prozaik Ludvík Kundera, ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová, zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková.

Adresa: Arne Nováka 1 602 00 Brno
Internetová adresa: www.phil.muni.cz

"Názory pocházely ze strany české politické reprezentace," popisuje pohnuté momenty v historii školy univerzitní archivář Jiří Pulec.

Ve stejném roce jako ta brněnská vznikla i vysoká škola v Bratislavě a tvrdilo se, že česká společnost nemá pro zajištění výuky ve dvou univerzitách dostatek kvalitních vědeckých sil.

Tehdy existenci fakulty poprvé veřejně podpořily významné osobnosti prvorepublikové kulturní scény. "Odpor úřední místa překvapil a bezesporu přispěl k zažehnání snah o zrušení," soudí Jiří Pulec.

Podruhé se o zániku uvažovalo hned v roce 1925. Připraven byl návrh zákona, který měl redukovat počet vysokých škol v Československu. Zákon však neprošel a studenti v tehdejších nevyhovujících prostorách budovy městského sirotčince na Gorkého ulici číslo 14 pokračovali ve studiu.

Na vrcholu hospodářské krize, v roce 1933, se nad fakultou znovu smrákalo. Parlamentní úsporná a kontrolní komise navrhla sloučit brněnskou "fildu" s fakultou v Bratislavě. Tehdy se na stranu filozofické fakulty znovu přiklonila řada známých tváří: Jiří Mahen, František Xaver Šalda, Josef Pekař nebo architekt Bohuslav Fuchs.

Nové směry

O rok později, v roce 1934, se pozice školy definitivně upevnila. Na filozofické fakultě se tedy (na rozdíl od právnické fakulty) studovalo nepřetržitě. Od svého vzniku škola rozvíjela tradiční, humanitně zaměřené obory, především historii, filozofii a klasickou filologii.

Zároveň nechyběly disciplíny, které v tehdejším univerzitním prostředí představovaly nové směry výzkumu - sociologie, psychologie, dějiny umění nebo hudební věda.

V současné době se podporuje i rozvoj nových vědních disciplín. Nově vznikly například seminář japonských studií nebo management v kultuře.

Mezi významnými absolventy, kteří školu dostudovali, se vyjímají jména historika Arne Nováka nebo Romana Jakobsona, který se stal profesorem Harvardu a Columbijské univerzity.

Knihovna, bambusová chýše

Pomyslným fakultním symbolem se stala kromě sovy i nová knihovna obklopená budovami v historizujícím stylu.

Moderní řešení je mezi studenty populární. Knihovnu hned překřtili na "bambusovou chýši" nebo "seník". Autorům návrhu to nevadí, naopak. "Bambuska, to se nám líbí," říká architekt Ladislav Kuba z atelieru Kuba & Pilař.

Stavba získala řadu významných ocenění. Za největší úspěch autoři považují cenu Grand Prix obce architektů 2002. "Téma,knihovna jako srdce filozofické fakulty’ si přímo říkalo o výjimečné zpracování," dodal architekt Ladislav Kuba.