Pozemky v průmyslových zónách kvůli krizi stojí ladem

Jak získat pro lidi více pracovních míst a lepší platy? Na to měli donedávna jihomoravští politici i ekonomové rychlou odpověď: postavme průmyslovou zónu. Jenže teď se ukazuje, že takový recept má slabiny.

Prázdný zrekultivovaný areál firmy CTZONE, na kterém v dřívější době stávaly budovy podniku Škrobárny Brno | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Zatímco v předchozích dvou letech si mohli dovolit majitelé průmyslových zón stavět výrobní haly "na sklad", bez objednávky budoucího nájemníka, teď rozvoj zamrzl. V posledních měsících je o plechové krabice na okrajích měst mizivý zájem.

Skoro každá ves má pole, které čeká na investora

Jihomoravský kraj má zhruba dvě stě průmyslových zón. Jenže většina z nich jsou běžná pole bez toho, že by na nich existoval přívod elektřiny či vybudovaná kanalizace. "Ale jen asi dvacítka je atraktivní pro investory. Ti však míří hlavně do Brna," říká Jan Hladík z Regionální rozvojové agentury jižní Moravy.

Proč se nestaví v menších obcích?
Prázdné zóny většinou mají nějaké nedostatky - chybí některá z inženýrských sítí nebo má lokalita špatnou dostupnost. Prázdné jsou však i dobře připravené zóny. Například malá osmihektarová zóna u Sudoměřic, která má nevýhodu v tom, že sice má dobrou dostupnost na Trenčín, nikoliv ale na Brno nebo Vídeň.

Jaké nedostatky má zóna u Bučovic?
Město ji sice vede jako rozvojovou plochu pro průmyslovou výrobu, ale na šedesáti hektarech je příliš mnoho vlastníků. To není pro investory atraktivní. Obce obvykle nemají dostatek peněz na vykoupení pozemků, a tak čekají na movitého investora, který by pozemky vykoupil.

Důvodem je - jak jinak - ekonomická krize. "Logistické (zajišťující skladování či zásobování - pozn. red.) nebo výrobní firmy jsou opatrnější. V současné ekonomické situaci váhají udělat dlouhodobé rozhodnutí, kterým by se zavázaly platit nájmy na pět let dopředu," říká Martin Šumera z realitní poradenské firmy DTZ.

Pokud se nyní v průmyslových zónách staví, tak na míru zákazníkovi. Mnoho pozemků, do kterých podnikatelé i politici vkládali naděje, leží ladem a na jihu Moravy staví prakticky jediná firma.

Je to společnost CTP Invest, která buduje haly v průmyslové zóně v Pohořelicích na jih od Brna u rychlostní silnice na Vídeň, dále ve Šlapanicích, na Černovické terase v brněnské čtvrti Slatina a na Dornychu v Brně v areálu bývalých Škrobáren.

S výstavbou v pohořelickém areálu CTP začala, aniž by měla nájemce. Riskovala. Ale všechny tři haly se jí ještě v "lepších" dobách podařilo pronajmout. Nyní ve čtyřicetihektarovém areálu dokončuje halu pro výrobce pneumatik Michelin.

Ředitel CTP Invest Remon Leonard Vos tvrdí, že krize jeho firmu netíží. "Obrací se na nás stále hodně investorů, kteří hledají nové průmyslové prostory. Zejména firmy, které se kvůli ekonomické krizi rozhodly ukončit své aktivity v západní Evropě a přesunout výrobu do Čech, případně do Brna," uvedl Vos, přičemž konkrétní podniky jmenovat nechtěl.

Podle průzkumu Regionální rozvojové agentury jižní Moravy mezi dvěma sty podniky v regionu plánovala většina firem ještě loni v létě výrazný rozvoj. Tehdy jim totiž ještě rostly tržby.

"Chtěly zvyšovat počty zaměstnanců o 10 až 25 procent. Měly starosti, kde seženou kvalitní pozemky, aby mohly rozšířit svůj závod. Většinou šlo o výrobní firmy, které v druhé polovině roku začaly mít problém s odbytem," uvedl ředitel agentury Vladimír Gašpar.