Jedním z důvodů, proč řidiči bourají do stromů více právě během podzimu a zimy je i zvěř. Řidiči totiž často dělají chybu, že se srně nebo praseti na silnici snaží vyhnout, čímž se dostanou do smyku, který velmi často končí mimo silnici právě ve stromě.
Sezona nehod se zvěří je tu. Na jelena povinné ručení neplatí |
Stromy jsou v tom nevinně
Dle analýzy Portálu nehod se v Česku ročně stane asi 3 600 nehod, ve kterých hraje nějakou roli právě strom. Mezi lety 2010 až 2021 šlo o 43 tisíc takových dopravních nehod. V porovnání s celkovým počtem nehod v těchto letech (přes 1,1 milionu) se to nemusí zdát mnoho, bohužel však nehody se stromy mají fatálnější následky.
„Lehkým zraněním končí nehody se stromy v 39,6 % případů (pro srovnání u všech nehod v ČR je to 18,8 %), těžkým zraněním v 7,2 % (všechny nehody 2,7 %) a smrtí 3,2 % (všechny nehody 0,7 %). Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tisíc Kč, což o 70 % převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná pouze o 60 500 Kč,“ uvedl Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Je však důležité zmínit, že strom za tyto nehody nemůže. Na vině je především rizikové chování řidičů. Jde především o rychlou jízdu nebo nevěnování se řízení. Nicméně analýza Portálu nehod také ukázala, že velkým rizikem jsou i úzké silnice, které nejsou dimenzované na stále větší provoz i auta. „Navíc okolní porost těchto silnic druhé a třetí třídy není vždy udržovaný, jak by možná měl být. To nám v kombinaci s rizikovým chováním řidičů umožňuje detekovat konkrétní rizikové úseky srážek se stromy,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.
Mladí a příliš rychlí
V rámci analýzy se ukázalo, že fakticky existují dvě skupiny nehod se stromy – rizikové a ostatní. Rizikové jsou ty, kde hlavní příčinou nehody byla riziková jízda, nezvládnutí řízení a následný náraz do stromu. U ostatních je srážka sekundárním faktorem nehody, kdy je po nehodě dvou aut jedno odmrštěno na strom. Analytici při rozdělení do těchto dvou skupin vycházeli z popisu nehod policií.
Data od policie také ukázala, že nejčastěji končí ve stromech auta, která řídili mladí řidiči. Dokonce až čtvrtinu nehod zaviní mladí do 25 let, přičemž nejčastější příčinou takové nehody je rychlá jízda. S věkem naopak stoupá podíl nehod se stromem, kde se řidiči nevěnovali řízení. Věnovali se více mobilu nebo dítěti ve voze.
„Pozitivní zprávou je, že počet nehod s rizikovými stromy dlouhodobě klesá. Zatímco například v roce 2012 byl strom příčinou 942 nehod (největší počet za poslední dekádu), v loňském roce to bylo jen 617 nehod. Může za tím být kultivace prostoru kolem silnic a pravidelnější údržba. To by mohla být cesta, jak tyto nehody dál snižovat,“ uvádí Petr Jedlička z České kanceláře pojistitelů.
Roční období a čas hrají roli
Počet nehod, které končí ve stromě každoročně narůstá s nástupem podzimu. Prudký nárůst začíná vždy v říjnu a kulminuje v prosinci. Na vině je patrně tma, únava řidičů a náledí. Nejméně se v průběhu roku pak bourá s rizikovými stromy v dubnu.
„Pokud se podíváme na vývoj počtu nehod v průběhu dne, tak dominuje ranní a odpolední dopravní špička. K největšímu počtu nehod dochází kolem šesté hodiny ranní. To je z pohledu nehod se stromy nejhorší denní doba. Pak během dne klesá a vyskočí opět mezi druhou až pátou odpolední. Souvislost s cestováním za prací je nasnadě,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik Portálu nehod.
A kde si dát největší pozor? Dle Portálu nehod jsou nejrizikovějšími místy silnice druhých a třetích tříd kolem velkých měst. „Příkladem může být silnice č. 101, která funguje jako jakýsi neformální obchvat Prahy. Hustota dopravy, na níž tato a podobné silnice nejsou dimenzovány, jsou tu často úzké jednoproudé úseky, které jsou lemované stromy nebo vedou zalesněnými úseky, a někdy i podceněná údržba okolí silnic. To vše je kombinace, která z nich pro řidiče dělá velmi nebezpečná místa, kde často dochází ke střetům s nerizikovými stromy – například při předjíždění, nevěnování se řízení apod.,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends.
Největší pozor si řidiči musí dát hlavně v místech lemovaných stromořadím či zalesněním, které doprovází prudká zatáčka. Právě v těchto místech řidiči často přeceňují své schopnosti a jedou rychleji, než by měli.
