Krajka přišla do módy v 16. století. Má se za to, že k jejímu vzniku původně vedla potřeba nějak zakončit roztřepené nitě na okraji oděvu. A tak se různě proplétaly a kroutily, až vznikl vzor.
Ruční výroba krajky, ať už paličkované, nebo šité, však byla tak náročná, že tato ozdoba měla hodnotu drahých kamenů.
Za Napoleona byla povinnou výbavou dvořana. Bývalo zvykem ji dávat dívce do věna jako ten nejcennější skvost, ovšem pak si ji dotyčná musela přešívat z oděvu na oděv (žádané byly proto lehce přemístitelné a nadčasové kusy jako límec, manžety či vsadky), protože zahodit krajku by bylo čiré šílenství.
Spásu přinesla až průmyslová výroba. Krajka se stala dostupnou pro více lidí, nicméně i tak byla (a pořád je) považována za drahý materiál, a to i v případě, že jde o syntetický kousek. Čirá esence krásy zkrátka něco stojí...
Extra tipV teplých měsících je pojem krajka skloňován ve všech pádech. Vybrat si můžete jakoukoliv, jen pamatujte, že tmavá krajka na světlé, klidně i saténové podšívce je slavnostnějšího rázu, zatímco pastelové nebo bílé kousky můžete nosit prakticky každý den. |
Zajímavé je také sledovat její barevný a stylový vývoj. Zatímco na počátku byla sněhobílá až krémová, ve 30. letech se staly hitem syté odstíny, které vynikly na celokrajkových róbách. Během války na tuto ozdobu nebyl prostor, v 50. letech už byla opět k vidění, a sice na kostýmcích, večerních šatech anebo v podobě aplikací, pastelových tónů se rozhodně nebála.
V 60. letech minulého století se mimo bláznivé tyrkysové ujala i stříbrná, která měla připomínat kosmický věk, v sedmdesátkách se zase návrháři inspirovali 16. stoletím a vrátili do módy krajková fiží a manžety. V 80. letech byla na scéně elastická verze a nespočet originálních střihů.
Jak vidno, krajka ve výsledku vůbec nemusí působit jen něžně a nostalgicky, může být dravá, svůdná, elegantní i veselá. A přesně takovou ji najdeme v obchodech i dnes. Zdobí prádlo i noční úbory, žádaná je na halenkách a blůzkách, působivá na šatech a sáčkách.
