„U mého stanoviště první pomoci stojí každé ráno fronta vojáků. Někteří přicházejí kvůli chronickým onemocněním, jiní potřebují srazit krevní tlak a další chtějí doporučení k návštěvě specialistů v nemocnici,“ uvedl zdravotník Anton Hrycunov z praporu Da Vinci Wolves.
Portálu Ukrajinska pravda popsal, že v prvním roce války takové fronty neměl. Kromě raněných vyhledávali lékařskou pomoc hlavně vojáci s bolestmi zad. Nyní Hrycunov denně posílá lidi do nemocnice.
ANALÝZA: Kde brát vojáky? Ukrajině hrozí, že zdecimuje generaci. Už to zažila |
Pětadvacetiletý dělostřelec Bohdan Cyuryk loni v červenci utržil poranění na rukou a hlavě poté, co vedle něho vybuchla mina. Celkem utrpěl pět zlomenin. Vojenská lékařská komise ho po rehabilitacích uznala za „částečně způsobilého ke službě“, přestože on se tak necítí.
„Nefunguje mi rameno, nemůžu nosit batoh ani neprůstřelnou vestu. Moje prsty necítí spoušť samopalu, ale to nikoho nezajímá. Když mě z armády nepropustí, tak se chci aspoň vyléčit. Ale se všemi těmi zraněními se mi podle lékařů plná bojeschopnost už nevrátí,“ popsal. Vzhledem k těmto obtížím Cyuryk zřejmě skončí v záložní jednotce.
To se stalo granátometčíkovi Volodymyrovi, jenž si loni při bojích v Charkovské oblasti ošklivě zlomil nohu a natrhl vazy s meniskem. Po několika operacích a deseti měsících léčby se Volodymyr stále neuzdravil. Lékařská komise ho přesto prohlásila za částečně způsobilého.
Válka na Ukrajině |
Muž putoval k záložní jednotce a nyní se jeho služba omezuje na příležitostné úkoly. „Když jsem šel do armády, chtěl jsem sloužit na frontě. Teď už nemohu bojovat ani vykonávat fyzickou práci. Pokud nemohu normálně sloužit, rád bych se vrátil do civilu. Nechci sedět a pobírat plat. Ale z armády nemůžu odejít, dokud neskončí stanné právo,“ řekl.
„Záložní formace nejsou férovým řešením. Vojáci dostávají nějaký malý plat a nejsou propuštěni. Pro ty, kteří nejsou způsobilí ke službě, by bylo lepší pracovat v civilním sektoru. O demobilizaci nikdo nemluví, takže jsou ve stejné situaci až do konce,“ uvedl zdravotník Hrycunov
Ukrajina snižuje věk pro mobilizaci na 25 let. Zelenskyj ustupuje tlaku |
Podle Ukrajinske pravdy je současná situace důsledkem ukrajinské mobilizační politiky, která vedla k přijímání lidí s chronickými onemocněními a zabránila propuštění zraněných vojáků.
Ukrajina v dubnu přijala několik nových zákonů týkajících se mobilizace, včetně snížení povolávacího věku z 27 na 25 let. Muži ve věku mezi 18 a 60 lety také musejí v odvodových střediscích aktualizovat své osobní údaje, aby armáda získala lepší přehled o tom, kolik lidí by případně mohla povolat k obraně vlasti.
Minulý týden dal ukrajinský parlament také zelenou normě umožňující mobilizaci vězňů odsouzených za lehčí trestné činy.
Bezprostředně po vpádu ruských vojsk 24. února 2022 tisíce Ukrajinců narukovaly dobrovolně. Ale po více než dvou letech války se mnoho mužů snaží boji vyhnout a ti, kteří jsou na frontě leckdy od začátku invaze, jsou vyčerpaní. Ukrajina nyní čelí akutnímu nedostatku vojáků, již zemi brání před větší a lépe vybavenou ruskou armádou.
Ukrajina potřebuje další stovky tisíc vojáků
Vojenské lékařské komise v rámci nových pravidel už od května armádní personál za „částečně způsobilý“ ke službě prohlásit nemohou.
Pojem nahradil status „způsobilý pro službu v podpůrných jednotkách, výcvikových střediscích, vzdělávacích zařízeních, zdravotnických jednotkách, logistických jednotkách, komunikačních jednotkách a bezpečnostních jednotkách“. Každý, kdo byl dříve považován za částečně způsobilého, bude muset do února 2025 podstoupit nové lékařské hodnocení, jež určí, zda je, nebo není schopen služby.
Jako druhá armáda. Tisíce Ukrajinců se vyhýbají bojům, skrývají se na Západě |
Podle zdravotníka Hrycunova ukrajinská armáda nadále přijímá nové rekruty, kteří nejsou způsobilí k boji. „Největším problémem jsou ti, kteří byli právě mobilizováni, ale kvůli svému zdravotnímu stavu nemohou plnit úkoly. Někteří z nich jsou invalidní, ale nedostali tento status,“ prohlásil.
Vojenští analytici upozorňují, že Ukrajina letos potřebuje další stovky tisíc vojáků, aby dokázala zastavit ruský postup. Ruská armáda v posledních týdnech zaznamenává úspěchy zejména v Doněcké oblasti na východě země, na ukrajinské obránce tlačí také na severu v Charkovské oblasti.
Maksym Žorin, zástupce velitele ukrajinské 3. útočné brigády, agentuře Reuters řekl, že „situace na frontě je teď skutečně skoro nejhrozivější od začátku invaze“. Ukrajinská armáda podle něho „ztratila čas, loudala se s mobilizací a nepřítel se připravuje na novou fázi postupu“.
