Premiér současně přislíbil, že Izrael v příštích dnech zvýší vojenský a politický tlak na palestinské hnutí Hamás, proti němuž vede válku v Pásmy Gazy v odvetě za říjnový teroristický útok.
Americký server Axios v sobotu napsal, že Washington plánuje uvalit sankce na izraelský prapor Necah Jehuda kvůli jeho působení na okupovaném Západním břehu Jordánu ještě před loňským říjnem. Izraelská armáda uvedla, že si žádných připravovaných sankčních opatření ze strany USA není vědoma. Tento prapor byl založen v roce 1999 jako speciální jednotka pro ultraortodoxní vojáky a všichni jeho příslušníci jsou muži.
„Pokud si někdo myslí, že může uvalit sankce na jednotku IDF (izraelských obranných sil) - budu proti tomu bojovat ze všech sil,“ uvedl Netanjahu v prohlášení.
Netanjahu válku schválně prodlužuje. Čeká na Trumpa, říká britský analytik |
Izraelská armáda uvedla, že prapor Necah Jehuda je aktivní bojovou jednotkou, která působí v souladu se zásadami mezinárodního práva. „Pokud v této věci padne rozhodnutí, tak je přezkoumáme. Armáda vždy praktickým způsobem a v souladu se zákonem vyšetřuje a bude vyšetřovat jakoukoli neobvyklou událost,“ uvedla armáda ve zprávě.
V roce 2022 byl velitel praporu pokárán a dva důstojníci propuštěni kvůli smrti staršího Palestince s americkým občanstvím, kterého vojáci jednotky zadrželi na Západním břehu. V posledních letech došlo k několika dalším incidentům, některým zachyceným na video, kdy byli příslušníci praporu obviněni nebo obžalováni z týrání zadržených Palestinců.
Člen izraelského válečného kabinetu a bývalý šéf ozbrojených sil Benny Ganc hovořil s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a požádal jej, aby celou věc znovu zvážil, uvedl Ganc v nedělním prohlášení. Ganc šéfovi americké diplomacie řekl, že takové sankce by byly chybou, protože by zpochybnily legitimitu Izraele v době války. Jsou podle něj i neopodstatněné, protože Izrael má nezávislý soudní systém a armádu, která podle něj dodržuje mezinárodní právo.
Ministerstvo zahraničí USA se k věci odmítlo vyjádřit nad rámec pátečního Blinkenova výroku, že přijal rozhodnutí ohledně obvinění, že Izrael porušil soubor amerických zákonů, které zakazují poskytovat vojenskou pomoc jednotlivcům nebo jednotkám bezpečnostních sil, jež se dopouštějí hrubého porušování lidských práv.
Zasr... chlap. Biden v soukromí sprostě nadával na Netanjahua, tvrdí zdroje |
Investigativní zpravodajská organizace Pro Publica tento týden informovala, že zvláštní komise amerického ministerstva zahraničí Blinkenovi už před několika měsíci doporučila, aby bylo několik izraelských vojenských a policejních jednotek po obvinění z porušování lidských práv vyloučeno z programu americké pomoci.
Izraelská armáda už v měsících před loňským říjnem výrazně vystupňovala razie na okupovaném Západním břehu. Při pravidelných zásazích, které výrazně zintenzivnila po 7. říjnu, ale vedle palestinských ozbrojenců umírají i civilisté. Od začátku války v Pásmu Gazy tak byly na Západním břehu zatčeny tisíce Palestinců a stovky dalších byly zabity.
Spojené státy v pátek uvalily další sankce namířené proti radikálním osadníkům na Západním břehu. Tento vývoj podle Reuters signalizuje sílící frustraci administrativy prezidenta Joea Bidena z politiky Netanjahuovy koaliční vlády, která se opírá mimo jiné o krajně pravicové strany spojené s osadnickým hnutím.
Izrael chystá nové „tvrdé rány“ pro Hamás
Netanjahu v neděli také uvedl, že Hamás dosud pokaždé rovnou zamítl všechny návrhy na dohodu o propuštění izraelských rukojmích výměnou za příměří v Gaze. „Zasadíme jim nové tvrdé rány. V nadcházejících dnech zvýšíme vojenský a politický tlak na Hamás, protože jen tak můžeme osvobodit naše rukojmí a dosáhnout vítězství,“ uvedl premiér ve videu odvysílaném vpředvečer svátku pesach, aniž by se však výslovně zmínil o plánované pozemní operaci v Rafáhu na jihu pásma.
Netanjahu opakovaně tvrdí, že pokud má Izrael dosáhnout svých hlavních válečných cílů - zničit Hamás v Pásmu Gazy a osvobodit rukojmí -, musí vojáci do Rafáhu vstoupit. Izrael tak už řadu týdnů plánuje pozemní operaci ve městě u egyptských hranic, kde se v nuzných podmínkách tísní na 1,4 milionu Palestinců, z nichž přes milion tam utekl před boji v ostatních částech Pásma Gazy. Spojené státy Izrael od této operace odrazují a tlačí na Netanjahuovu vládu, aby operaci nezahajovala, dokud nezajistí evakuaci všech civilistů do bezpečí.
Válka v Pásmu Gazy začala loni 7. října útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili téměř 1200 lidí a asi 250 osob unesli na palestinské území. Na 130 z nich stále zadržují, několik desítek rukojmích však zřejmě v zajetí zemřelo. Na palestinské straně si válka podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala více než 34 tisíc mrtvých, dalších asi 77 tisíc Palestinců utrpělo v bojích zranění. Mezi mrtvými jsou bojovníci Hamásu, většina jsou ale civilisté, z velké části ženy a děti.
