Byly čtyři hodiny odpoledne šestnáctého srpna 1974, když na místní policejní stanici přišla Anna G. a s výrazem zděšení líčila, že našla ve svém domě oběšenou svou dlouholetou známou Marii V. „Přišla ke mně minulý čtvrtek a prosila, jestli by u mě nemohla pár dní zůstat, prý se pohádala s druhem. Známe se už léta, tak proč bych jí nepomohla.“
Vzhledem k tomu, že Marie V. byla v městečku považována za podivínku, která poslední dobou často mluvila i o tom, že dobrovolně opustí tento svět, nepřišlo příslušníkům VB na jejím skonu nic podezřelého.
Když se Marie sklonila nad postel, přehodila jí Anna přes hlavu smyčku a zatáhla. Marie se snažila provaz uvolnit. Souboj o život sváděla asi pět minut. Pak spadla na zem.
