Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV úvodu Rozstřelu David Král odprezentoval stručnou vizitku Estonska. „Mluví se tam estonsky,“ říká s tím, že jde o ugrofinský jazyk, vzdáleně podobný finštině. „Ale je tam také poměrně početná ruskojazyčná menšina, která tvoří zhruba 22 % z celkového počtu obyvatel. A zcela běžná je angličtina. Estonsky totiž neumím, ale nestalo se mi, že bych i v malých vesnicích s angličtinou neuspěl.“
Liberálové proti konzervativcům
„V Estonsku se politická scéna nedělí klasicky na levici a pravici, ale strany se spíše definují jako konzervativní nebo liberální. Současná vládní koalice je například i politickými komentátory označována za nejliberálnější vládu v novodobých estonských dějinách od roku 1991,“ popisuje David Král.
I proto tam bylo nedávno schváleno manželství pro všechny. Jako v první postkomunistické zemi. „Ale připomínám, že ještě v roce 2020 byla u moci konzervativní vláda a jedna ze stran naopak prosazovala referendum o změně ústavy, které by zakotvilo manželství jako svazek muže a ženy. V Estonsku to nakonec přijato nebylo, ale existuje to naopak ve dvou dalších pobaltských zemích: v Litvě a v Lotyšsku.“
Z perspektivy Středoevropanů vnímáme tři pobaltské země, tedy Litvu, Lotyšsko a Estonsko, jako jeden celek. Mezi těmito státy příliš nerozlišujeme, což je podle velvyslance nespravedlivé. Mají odlišné jazyky i kulturu. „Nejsou to úplně identické země, mají rozdílnou historii. Samozřejmě dělají řadu věcí společně, jejich ministři jezdí třeba na společné zahraniční cesty, protože si uvědomují, že když jednají společně a jednotně, zvyšují svůj vliv.“
„Já k tomu ale říkám, že když jste v Estonsku, tak si opravdu připadáte jako ve Skandinávii. Litva je naopak katolická země, a i na základě historické Polsko-litevské unie působí středoevropským dojmem. A Lotyšsko je něco mezi,“ říká velvyslanec s tím, že právě v Lotyšsku žije nejpočetnější ruská komunita.
Centrum kyberzvýzkumu SSSR
Estonsko je v České republice obvykle dáváno jako vzor digitalizace. Podle něj byl jednou z podmínek digitálního úspěchu nízký počet obyvatel této země. „Je to jeden z aspektů. Estonsko je o něco málo větší než polovina Česka a populace odpovídá zhruba Praze. A navíc tam nejsou vesnice v našem slova smyslu.“
„Jsou tam samozřejmě klíčová města, ale mezi nimi jsou spíše než vesnice samoty. Představa, že si někam dojedete nebo dojdete na úřad, abyste si něco zařídili, není úplně praktická. A právě proto je vše digitalizované. Online si tam můžete zařídit vlastně úplně všechno. Až na dva úkony: sňatek a rozvod,“ doplňuje velvyslanec.
Hlavní město Estonska Tallinn a jeho malebné historické centrum.
Snaha o digitalizaci má ale podle Davida Krále i jiné zdůvodnění, a to historické. „V Tallinnu totiž fungovalo centrum kybernetického výzkumu bývalého Sovětského svazu (SSSR). A právě na těchto kapacitách mohli Estonci postavit digitální infrastrukturu.“
„A podstatné je také mentální nastavení Estonců. Už v devadesátých letech, v době, kdy se zbavovali sovětské státní správy a začali budovat novou, se rozhodli, že chtějí mít společnost založenou na moderních technologiích. A tomu přizpůsobili všechno: od digitálních čipových občanských průkazů až po to, že od roku 2005 umožňují ve všech typech voleb hlasovat digitálně.“
Digitální dálnice X-Road
Dnes je tam možné online zařídit téměř vše. A nepostavila se proti tomu ani starší generace. „A to z toho důvodu, že digitální úkony lze dělat i klasickou papírovou cestou.“
Estonci celému robustnímu digitálnímu systému říkají digitální dálnice, „X-Road“. Jde o decentralizovaný systém, který je ale vzájemně propojený. A to natolik, že pokud občan poskytne státu nějakou konkrétní informaci, nesmí ji po něm stát již nikdy více požadovat, protože už je v systému zanesená.
„Úřady mezi sebou umí komunikovat a předávat si informace zabezpečeným způsobem. Navíc se snaží nabízet více a více služeb, aniž by o to lidé museli žádat. Třeba když se vám narodí dítě v nemocnici, zanesou ho do registru obyvatel, ten vyrozumí správu sociálního zabezpečení a ta vás mailem upozorní na to, že vám vypočítá porodné. Tedy lidé o něj nemusejí žádat. Zašlete pouze číslo účtu a oni vám tu dávku převedou,“ vysvětluje velvyslanec.
Kromě digitalizace je v tuto chvíli důležitým tématem v Estonsku obrana, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Národní bezpečnost je pro Estonce klíčová a v této záležitosti se shodují liberálové i konzervativci. Země vydává na obranu mnohem více, než požaduje Severoatlantická aliance. Místo dvou procent investují do armády 3,2 procenta HDP.
Estonsko se podle něj permanentně připravuje na válku s Ruskem. „Vysoká mentální pohotovost lidí je přítomná, protože na to jsou z minulosti zvyklí. Vždyť je to národ s milionem a třemi sty tisíci lidmi, který sousedí s národem stokrát lidnatějším. Oni s tím počítají, že se to může stát.“
Putina se nebojíme
V Estonsku je povinná vojenská služba, ale vedle toho je obyvatelstvo organizováno i mimo branný systém. „Mají totiž teritoriálně organizovanou domobranu, tedy dobrovolnické sbory, které se nazývají Liga obrany. A tam mají různé složky obyvatel: od dětí až po seniory.“
„Ochota bránit zemi je taková, že by byli schopni opravdu vzít pušky do rukou a do posledního dechu bránit svůj dům, svoje pole a svůj les. V tom vidím velký rozdíl oproti České republice,“ podotýká velvyslanec.
Estonci se podle něj Vladimira Putina nebojí, a kromě svých schopností spoléhají také na své členství v NATO. Úzce spolupracují na vojenské úrovni s Británií a další země Severoatlantické aliance, včetně ČR, dohlížejí na estonský vzdušný prostor.
A nedělá v Estonsku problémy početná ruská minorita? „Rozhodně ne takové jako v minulosti. A nelze ani říct, že by byla proputinovská,“ uzavírá velvyslanec.
Mohou se místní Rusové vzdělávat ve své řeči na estonských školách? Proč jsou Rusové nejpočetnější právě v estonském hlavním městě? A jak se vlastně Estonci vypořádali s komunistickou minulostí? I na to odpovídal velvyslanec v Estonsku David Král v Rozstřelu
