Vystudovala žurnalistiku, a tak si pohrává s myšlenkou, že by začala psát blog. „Napsala bych v něm, že tenis je opravdová práce, že dělám od devíti do šesti jako všichni ostatní,“ usmívá se Gabriela Knutsonová. Provází ji neobyčejný příběh: otec je Američan, matka Češka, ona sama se nejdřív věnovala škole, než se vrhla do profesionálního sportu.
Ve 26 letech momentálně naplno poznává jeho úskalí i radosti, že zažila i hodiny učení a náročné brigády, jí pomáhá držet si nadhled. „Někdy mi přijde, že se z toho zblázním. Ale pozitivní dojmy furt převažují,“ líčí pro iDNES Premium, když v areálu pražské Sparty, kde se tento týden připravuje, zrovna odpočívá mezi tréninky.
Užívá si, že může po delší době pobývat v Česku, skrze tenis k němu má silné pouto. A zemi chce úspěšně reprezentovat. Ve světovém žebříčku se poprvé objevila před dvěma roky, nyní jí patří číslo 165 a nedávno zažila i grandslamovou premiéru, když postoupila do posledního kola kvalifikace Australian Open.
Přitom to není tak dávno, kdy jste si v Británii při škole přivydělávala v baru. Právě proto si chci užívat i tréninky. Někdy hraju s mladšími holkami a ony nemají takovou radost z toho, že můžou jít na trénink. Ale proč? Vždyť je to fajn, mnohem lepší než někde v baru v jednu ráno umývat záchody. Ony nevidí, co by mohla být alternativa, kdyby nehrály tenis. Ale já ano, vzpomínám na to hodně a říkám si, jak je super, že si můžu vydělávat jen na sebe, a ne dřít za sedm liber na hodinu.
Teď jezdím od strejdy na tréninky Uberem, zatímco před Australian Open bych jezdila metrem, což by mi trvalo asi hodinu a půl. Vím, že jsou to maličkosti, ale na tréninku se to ukáže.
Gabriela Knutsonová
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
