Když vám Václav Noid Bárta řekl myšlenku videoklipu ve stylu fantasy se zvířaty, bylo to pro vás hned na první dobrou ok?
Jasně, já absolutně Vaškovi věřím. Stejně tak, jako jsem mu věřila na tisíc procent v písničce. Nebylo tam nic, že bych zapochybovala, že mi něco nesedí. Poslali na první dobrou, bylo hotovo a vyřešeno. Vůbec jsem neměla potřebu ani do ničeho zasahovat.
A stejně tak to mám s tím videoklipem. Jsem máma Anežky. Neumím na to koukat s odstupem. Já bych ani písničku pro ni nemohla napsat. Proto jsem oslovila lidi, který mi jsou srdečně hrozně blízký. Vaškovu Elišku jsem před tím nijak extrémně neznala, jestli jsme se viděly před tím dvakrát. Ale byla mi strašně blízká. Energie a můj šestý smysl. Pokud mi můj neochvějný šestý smysl říká: tyhle dva, tak já na něj prostě dám. A stejně tak mi můj šestý smysl říká: nemluv do toho, nech ty lidi dělat svoji práci, tak poslouchám.
Přestože je Anežka hodně chytrá holčička a baví se ráda s dospělými, a taky si myslí, že má vždycky pravdu, tak je to pořád dítě. Chtěla jsem proto, aby měla tu pohádku. Tahle písnička vznikla hlavně jako dárek ode mě a manžela Jíry pro naši Anežku a zároveň jako dárek od Anežky pro všechny ostatní děti a jejich rodiče, aby nikdy neztráceli naději. Je to takové poselství, že udělat krok, nebo krůček není samozřejmost.
Jiří Štika, Michaela Gemrotová a jejich dcera Anežka Štiková
Zpívá se vám ta písnička jinak, když je pro Anežku?
Ano, zpívá se mi jinak. Zpívá se mi sama. Byť je těžká. Na zpívání je hrozně těžká. Myslím si, že to rozhodně není taková ta písnička, kterou si zazpívá každý u zrcadla. I takové písničky mám ráda, že si je člověk pobrukuje. Ale tohle není zrovna tenhle případ.
Ve videoklipu hrají s vámi a s Anežkou také zvířata. Jaký k nim má Anežka vztah?
Absolvujeme zvířecí terapie jako je delfinoterapie, hipoterapie a pokoušíme se o canisterapii. Anežka má zvířátka ráda, ale nejvíc, když jsou daleko. Nemusí na ně sahat a je velmi obezřetná. Nicméně se na ně ráda dívá a líbí se jí.
Čím to je, že jsou tyhle zvířecí terapie tak úspěšné?
Podle mě je to nějaká zvláštní neverbální komunikace těch zvířat a dětí mezi sebou. Mám pocit, že děti, jak jsou nepopsaný list, tak to na ně skvěle funguje. Proto i děti, které mají autismus nebo trpí mentálním postižením, tak i na ně to perfektně funguje, protože pořád zůstávají v tom čistém nepopsaném listu. Zvířata jsou čistá, jednají naprosto pudově, bojím – nebojím, hlad – nehlad, chutná – nechutná. To je podle mě to, proč to tak dobře zabírá, protože si najdou formu neverbální komunikace a ten človíček s tím zvířetem se na sobě nacítí.
Mně taky zvířata dělají dobře, ale myslím si, že na mě to nemůže mít takový účinek, protože už jsem na to stará. Už si k tomu něco svým rozumem řeknu, doplním. Ale ty děti to přijímají tak, jak to je. Proč Anežka tak dobře přijímá delfíny? Nemá tolik v oblibě zvířata, ale ty delfíny vezme na milost? Tam je něco mezi nebem a zemí, co funguje.
Michaela Štiková Gemrotová v klipu k písni Anežka
Co vás přivedlo k delfinoterapii?
Byli jsme u Petry Osvaldové, kam chodíme na Feldenkraisovu metodu, ona je opravdová špička ve svém oboru, přivedla tuto metodu do Čech. A povídali jsme si a řekla nám, že si myslí, že by delfinoterapie Anežce pomohla. Protože Anežka je vlastně pořád v křeči. Když se sama vcítím do toho, že bych měla zaťatou celý den jednu ruku a jednu nohu, tak by mě to vyčerpávalo. Proto jsou děti jako Anežka tolik unavené.
Přes jednu paní, která také chodí k Petře Osvaldové, jsem dostala kontakt na Oldu Bureše, který má delfinoterapii v Turecku a za dva měsíce na to jsme tam byli jako nejmladší účastníci delfinoterapie. Ale původně si Olda Bureš Anežku na terapii vůbec nechtěl vzít, protože bere děti až od tří let. Vysvětlila jsem mu, že to není možné, protože nám lékaři řekli, že do tří let jsou pro děti s dětskou obrnou rehabilitace to nejdůležitější. Říkala jsem: Oldo, Anežka rozumí, začíná mluvit. Tenkrát jí bylo kousíček přes rok. Tak řekl, že to s námi zkusí. Dneska bere i mladší děti standardně, myslím že už od té doby měl asi čtyři takové případy.
Jaké jste po první delfinoterapii zaznamenávala úspěchy?
Poprvé to bylo nejsilnější. I se říká, že ta první terapie má největší zásah. Anežka v té době téměř nehýbala levou rukou, měla ji strnulou. Na delfinoterapii začala otevírat dlaň. To byl obrovský posun. Neumím říct, jaký přesný dopad to opravdu mělo, ale 5. listopadu jsme přijeli z první delfinoterapie a 5. prosince Anežka udělala sama svůj první krok. Hodně jí to pomohlo na uvolnění. Delfíni jsou skvělí odbourávači traumat. Proto je delfinoterapie vhodná i pro lidi pro dopravních nehodách. Samozřejmě pro děti s autismem, epilepsií. Je to opravdu zázrak. Delfíni vydávají velmi silný ultrazvuk, který léčí kromě jiného právě i spastické potíže, tedy i obrnu.
Jak taková delfinoterapie probíhá?
Jde se v neoprenu do vody, která má asi 21 stupňů. Jsou tam dva delfíni, mezi nimi je pacient a terapeut jej různě přikládá na jejich tlamičku. Sami ale mají neuvěřitelnou schopnost vycítit, co je potřeba léčit, protože Anežce delfín pořád dával tlamičku do té ručičky, kterou nehýbala a pak začala. To se nedá vše popsat, to se musí zažít a všem bych tuto formu terapie doporučila.
Delfinoterapie není ale až tak dostupná. A to nemyslím jen finančně…
Ano, je to tak. My jsme měli štěstí. Když jsem tenkrát Oldovi volala, tak mu zrovna někdo vypadl, proto jsme vůbec mohli jet. Ale má plno a nové lidi nepřijímá. Pouze když mu takhle někdo vypadne. Je to náročné i pro samotné delfíny, proto to není jednoduché. Delfín musí vydržet půl hodiny v klidu. A proto také tuto terapii neprovádí všude. Vím o Turecku, Španělsku, Egyptě a byla na Ukrajině, ale tam už není.
Jaká je finanční náročnost?
Za jednu terapii je to řádově od sedm do deset tisíc korun za půlhodinu. My třeba v Turecku máme 30 minut delfinoterapii a ještě tibetské zvonečky, protože Anežka miluje hudbu. Nebo je v tom fyzioterapie. Právě v Turecku u Oldy Bureše mají skvělé fyzioterapeuty. Plus samozřejmě cesta, ubytování, strava… Do budoucna bychom rádi na delfinoterapie pořádali v rámci Nadace Anežka sbírky.
Kolik terapií se má podstoupit a v jakém intervalu?
Je to minimálně deset terapií a měly by se opakovat jednou za rok. Delfinoterapie se dá také provádět jen v určité době, když není příliš horko a zase není úplně zima.
Michaela Gemrotová a její dcera Anežka Štiková
Jaký je Anežčin současný stav?
Je na tom skvěle oproti prognózám, které nám byly předpovídány. Anežka je na tom hlavně dobře mentálně. Člověk se s ní na všem domluví. Vnímá, povídá, prostě plynule mluví, což je neuvěřitelné. A hlavně co všechno řekne. Včera vyprávěla manželovi Jírovi pohádku. Začala chodit třikrát týdně na dopoledne do školky, kde se mluví jen anglicky. Přišla domů a říkala mi: Víš, co to znamená excuse me?
Co říkala Anežka na videoklip k písničce Anežka?
Líbí se jí moc. Když nám Vašek poslal finální podobu, pořád si ho chtěla pouštět. Písničku zná celou nazpaměť i textem. Ze začátku, když ještě nebyl hotový klip, tak poslouchala demo nahrávky. Nejdřív se jí líbil jenom Vašek, který mi písničku poslal jako demo nahrávku se svým zpěvem, abych se ji naučila. Ale naštěstí vzala na milost i mě a poslouchala i verzi s mým zpěvem.
Jak reagovala na informaci, že si ve videoklipu i zahraje?
Samozřejmě chtěla a hned souhlasila, i když nevěděla, co to znamená. Připadala si důležitá.
A jak natáčení zvládla?
Zvládla ho skvěle. Obecně kamery a foťáky moc nemusí, ale vysvětlila jsem jí, že Vašek je pan režisér a musí ho poslouchat. Tak ho opravdu poslouchala na slovo. Byla úžasná a všechno jsme bez problémů natočili.
